Tak jsem se dověděl, že v Polsku mají občané právo navrhovat zákony (na rozdíl od Čech). Stačí, když návrh zákona podepíše 100 000 oprávněných voličů, aby ho projednal a o jeho schválení hlasoval parlament. Jeden takový návrh, nazývaný „stop pedofilii“, podpořilo svými podpisy 265 000 Poláků.
Podle návrhu (soubor s originálním textem návrhu) by za veřejné propagování nebo vychvalování pedofilie, či pohlavního styku dětí (mladších než 15 let), hrozil pachateli trest až 2 roky vězení. Kdyby to spáchal prostřednictvím masových médií, nebo kdyby propagoval nebo chválil pohlavní styk dětí nebo jinou sexuální činnost dětí jako učitel ve škole, dětský lékař, atd, tak by mu hrozily až 3 roky vězení.
Návrh zákona obsahuje rozsáhlé zdůvodnění. Například navrhovatelé nechtějí, aby sexuální výchově podléhaly 4 lelé i mladší děti a byly dospělými učeny masturbovat – to je ve Standardech sexuální výchovy v Evropě, které vypracovala WHO (při OSN, Světová zdravotní organizace) a BZgA (německé Spolkové centrum pro zdravotní osvětu). Kromě otrlých úlchylů nejspíš každý souhlasí, že odpor k takové sexuální výchově není nějaká výstřednost polských bigotních katolíků, ale věc nejzákladnějších evropských tradic a zdravého rozumu.
Návrh zákona „stop pedofilii“ teprve projednává polský parlament, a není vůbec jisté, jestli bude schválen. Ale už to, že ho polští poslanci nesmetli ze stolu hned v 1. čtení, rozzlobilo Evropskou komisi. Ta podala Europarlamentu návrh usnesení, v němž projevuje hluboké znepokojení nad tím zákonem, zaklíná se lidskými právy a LGBTI, odsuzuje vývoj v Polsku, a chce na Polsko poštvat radu EU.
Identitárně-demokratická a konzervativně-reformní frakce europoslanců podaly pozměňovací návrhy, které, kdyby byly schváleny, by usnesení prakticky neutralizovaly. Ale Europarlament z nich žádný nepřijal. Takže konečná podoba usnesení, o němž se hlasovalo, byla podle představ Evropské komise. Z europoslanců 471 hlasovalo pro, 128 proti, a 57 se jich zdrželo hlasování, takže usnesení bylo přijato.
Nás Čechy by měli zajímat hlavně čeští europoslanci
Jaké hodnoty, případně „hodnoty“ zastupují, a jak ovlivňují náš vztah s Polskem, jenž, stejně jako vztahy s dalšími zeměmi V4, je důležitý a bude ještě důležitější v naší obraně proti kulturnímu marxismu ze Západu.
Drzost Evropské komise svým hlasováním odmítli: Hynek Blaško (SPD), Ivan David (SPD), Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
V Europarlamentu zrovna nebyli: Jiří Pospíšil (TOP 09 a Starostové) a Alexandr Vondra (ODS).
Pedofilie i šikanování států EU je fuk: Evžen Tošenovský (ODS), Veronika Vrecionová (ODS) a Jan Zahradil (ODS).
Slabost pro pedofily a pro vměšování se do cizích záležitostí mají: Martina Dlabajová (ANO 2011), Martin Hlaváček (ANO 2011), Dita Charanzová (ANO 2011), Ondřej Knotek (ANO 2011), Ondřej Kovařík (ANO 2011), Radka Maxová (ANO 2011), Markéta Gregorová (Piráti), Marcel Kolaja (Piráti), Mikuláš Peksa (Piráti), Luděk Niedermayer (TOP 09 a Starostové), Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Kateřina Konečná (KSČM).
Na hlasování českých poslanců je vidět, že zatímco doma ANOfert 2011, kvůli udržení si popularity za okolností tlaku vlastenců a nacionalistů, vystupuje trochu konzervativně a vlastenecky, tak v zahraničí v institucích EU, o nichž ví, že je lidé málo sledují, si počíná jak Pyjáti a TOP 0,9.
* zdroj: Česká vec
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz