Co je to za poplatek, který Rusko platí Západu obecně a USA konkrétně ve výši 1 miliardy dolarů denně? A jaká je situace v současné době?
Přátelé, tady nejde o žádné přehánění. Rusko skutečně po prohrané studené válce jako poražená země platilo 1 miliardu dolarů denně na „příspěvcích“ a daních. Tedy asi 1000 rublů od každého obyvatele Ruska.
To znamená, že jsme všichni 30 let platili koloniální daň americkým oligarchům.
Abych nebyl nařčen, že si vymýšlím, budu citovat člověka, který viděl zevnitř, jak to v Rusku od roku 1991 vypadá.
„V devadesátých letech Spojené státy zprivatizovaly Rusko. V podstatě nám vnutili kontribuci – prohráli jsme ve studené válce a platili tribut (poplatok), jako svého času Alexandr Něvský Hordě. Stejně tak jsme platili daň jako země, která prohrála ve válce“.
Řekl to Vladimír Polevanov, v 90. letech stojící v čele Výboru pro státní majetek na pozici vicepremiéra, jak sám říká, byl zděšen tím, že národní dědictví sovětského lidu bylo vybraným rozdáváno zadarmo. A snažil se toto drancování zastavit (m.j. odebral povolení ke vstupu do svého ministerstva americkým poradcům, z podstatné části agentům tajných služeb USA – pozn. překl.). Výsledkem bylo, že po pouhých 70 dnech byl na žádost Mezinárodního měnového fondu tehdejším prezidentem RF Jelcinem z funkce odvolán.
Proč se tak stalo, nebudu podrobně opakovat. Stručně řečeno, došlo k hybridní válce zvané “studená válka”. V této válce byly v důsledku zrady vedení SSSR vítězem USA.
Prezident USA George Bush starší, ve svém projevu v roce 1992 m.j. řekl: „Říkám vám dnes, že to největší, co se mi v životě, a v našem životě stalo, bylo toto: S pomocí Páně Amerika vyhrála studenou válku!“
Západní elita začala intenzivně loupit pokořené území, jak to dělala po staletí. Takže se nestalo v podstatě nic překvapivého. Bylo tomu tak vždycky.
Zajímavé však je, že drancování země bylo organizováno i nestandardními, hybridními metodami. Proto o tom Rusové většinou nic nevědí.
Velmi vychytralé schéma loupeže, ale neméně účinné, než kdyby se tribut vybíral tak, jak to dělali výběrčí daní.
Zajímavá je například kniha Johna Perkinse “Zpověď ekonomického zabijáka”. Autor knihy pracoval jako hlavní ekonom v jedné velké poradenské společnosti, která se zabývala vnucováním svých industrializačních projektů zemím třetího světa, což z těchto zemí nakonec udělalo věčné otroky nadnárodních společností a zejména USA. Právě přes tuto společnost zpracovával pro Světovou banku odhady vývoje tamních ekonomik a proveditelnosti potenciálních velkých projektů nadnárodních korporací.
Podstata ekonomických zabijáků je následující:
Přijdou, řekněme, do nějakého Ekvádoru nebo Indonésie a řeknou: “Postavíme vám elektrárny, ropné stanice, silnice – od toho se vaše země začne rozvíjet.” A poskytují projekty, které to údajně potvrzují. Na papíře je všechno v pořádku.
Ale tito američtí ekonomové zamlčeli, že všechno budou stavět západní firmy, že všechno postavené bude záviset na Západu, a hlavně, že to všechno bude na dluh, který bude téměř nemožné splatit.
John Perkins (bývalý ekonom Chas. T. Main) “Zpověď ekonomického zabijáka”. (citát):
„Nejčastěji se však setkáváme s tím, že si najdeme zemi s velkými zásobami zdrojů (např. ropy) a jménem Světové banky nebo některé z jejích organizací jí půjčíme velkou částku. Ve skutečnosti peníze do této země nikdy nepřijdou. Jdou našim velkým korporacím, aby v této zemi vybudovaly infrastrukturu: silné továrny, průmyslové závody, přístavy. Všechny obohacují jen několik bohatých lidí v této zemi a naši korporaci. Většina lidí přítomnost těchto peněz ani nepocítí.
Ale těmto lidem – celé zemi – zůstane obrovský dluh. Tak obrovský, že ho nebudou moci splatit, a to je součástí plánu.“
Chci říct, že tady ten John Perkins otevřeně přiznává, že Západ dělá to samé, co dělal dosud – mění země v kolonie. Jen s trochu jinými metodami. Ale důležité je, že ani spousta lidí, kteří kolonizovali země, pořádně nerozuměla tomu, co dělají – je to ošemetný systém. Něco podobného bylo zavedeno i u nás. Po rozpadu SSSR se v Rusku vylodil celý oddíl ekonomických poradců a Rusko zotročil. Zatímco si mnoho lidí včetně vedoucích představitelů myslelo, že nás učí tržnímu hospodářství, které povede ke štěstí a prosperitě, udělali z nás kolonii.
Pokud jde o přehled zahraničních poradenských společností, které se tehdy usadily na ruských ministerstvech a v Centrální bance, vypadá zhruba takto:
USA – PWC, Oliver Wyman,
Británie – Deloitte Touch
Švýcarsko – KPMG
A Rusko těmto společnostem dokonce za jejich rady, jak máme vraždit svoji ekonomiku, platilo! Od roku 2022 měly tyto společnosti z vlády odejít (ale není to tak docela pravda, protože v některých odvětvích některé nadále působí přes afilované místní firmy – pozn.překl.)
Nyní tedy ke konkrétněji:
Pokud jde o placení koloniální daně, tak to především procházelo prostřednictvím privatizace.
Opět od Vladimira Polevanova a Vladimíra Putina víme, že v Čubajsově (otec privatizace v Rusku, nyní uprchlý – pozn.překl.) týmu byli zpravodajští důstojníci CIA, kteří určovali, kdo konkrétně získá ruský majetek.
Vladimir Polevanov k tomu řekl: „Tam ve svatyni nejposvátnější – v počítačovém centru Výboru pro státní majetek – kde se připravovaly všechny ty tendry a aukce, kde se shromažďovaly nabídky (to je velmi tajná informace), se otevře obálka a zjistí se, kdo dal nejvíc a kdo dostane nejvíc“. Ten kdo měl tuto informaci, mohl přeplatit konkurenta třeba jen o rubl a vyhrát.
Jinými slovy, Západ si prostě fyzicky bral bohatství země, kterou podvodně porazil.
Navíc se podívejte, jak čile a krvelačně si Američané počínali při privatizaci zvláště důležitých podniků, například odvětví výroby letadel.
Nepospíchali, aby na nich vydělávali stavbou letadel, vrtulníků apod. Cíleně tyto podniky zničili, aby na území Ruska nebylo žádné strategicky důležité strojírenství, a to ani pod jejich kontrolou. To se týká i traktorových továren, které vyráběly tanky, a obranného průmyslu vůbec.
Ohromnou kontribucí můžeme nazvat dohodu „Megatons to Megawatts Program“, v němž se Rusko zavázalo dodávat USA uran z jaderných hlavic po dobu 20 let.
Přitom výroba uranu pro jaderné hlavice stála biliony dolarů!
A tak naše vláda v roce 1992 souhlasila s demontáží jaderných zbraní, na které bylo vynaloženo obrovské jmění, aby tento uran zpracovala – vyrobila z něj nízko obohacený uran a dodala ho Američanům za pár drobných.
Takových momentů, kdy byl fyzicky vyvezen majetek Ruska, je mnoho. To je to, o co se jedná: – kontribuce.
Američané však šli ještě dál – rozhodli se Rusku vnutit daň stejnými lstivými, zákeřnými metodami.
Pod hesly “naučíme vás demokracii a tržnímu hospodářství!” nám západní odborníci začali psát zákony, které přispěly k okrádání země už legálně.
Odhlédneme-li od všech zbytečných řečí, podstata ruské ekonomiky 90. let spočívá v následujícím: v měnové oblasti vytvořit poptávku po americké měně. Za tímto účelem Mezinárodní měnový fond vymyslel různá pravidla, která zavazovala a částečně i nyní zavazují Rusko nakupovat dolary a ukládat je u nich do různých „prasátek“.
To znamená, podívejte se na obrázek: Spojené státy tisknou dolary. Tyto dolary používá celý svět. Američané si tedy mohou dovolit tisknout jich, kolik chtějí, a utrácet je za cokoli po celém světě. To také dělají. Všechny země dolar uznávají.
Jak to vypadá – zjednodušeně řečeno?
Řekněme, že rozstříháte nějaký papír a všichni lidé kolem vás ho budou považovat za cenný. Takže vy si za něj můžete od těchto lidí vzít jakékoli skutečné hmotné statky. Je to pohodlné, že?
Každá jiná země třetího světa například potřebuje vybírat daně nebo prodávat ropu, aby mohla něco postavit nebo koupit, zatímco USA stačí tisknout dolary.
Aby mohl Západ tisknout ještě více dolarů, zavázal své kolonie prostřednictvím MMF, aby dolary nejen používaly, ale aby je i skupovaly a skladovaly.
Ruské ministerstvo financí loni 13. března oznámilo, že bylo zmrazeno 300 miliard USD zlatých a devizových rezerv v rámci omezovacích opatření…
Co říkáte, proč naše Centrální banka skoupila stamiliardy dolarů – těch, které nám potom, docela nedávno zmrazili?
Zamyslete se! Stovky milionů DOLARŮ jsou jen tak uchovávány a doplňovány pro nic za nic! Přitom mohly být použity na stavbu silnic, továren, škol, nemocnic, zvýšení důchodů, nebo je dokonce rozdat lidem na ulici. Ale místo toho Rusko vyměnilo hmotné statky za dolary a ty jen skladovalo.
A to už je další forma koloniální daně.
Kromě toho ministerstvo financí také pomáhalo centrální bance při placení této daně prostřednictvím tzv. „rozpočtového pravidla“.
Význam tohoto pravidla je následující: přibližně polovina výnosů z ropy jde také na nákup dolarů.
Od roku 2022 bylo toto pravidlo zrušeno (nicméně minfin RF se potichu snaží ho opět zavést – pozn. překl.)
Předtím Rusko na příkaz MMF ke své vlastní škodě vytvářelo poptávku po americké měně, aby si západní oligarchové mohli tisknout více peněz pro sebe.
Aby se tato situace nezměnila, do základů ústavy RF bylo vepsáno ustanovení o prioritě mezinárodního práva, opět na popud západních poradců. MMF je mezinárodní instituce, která ve svých dokumentech zveřejňuje normy mezinárodního práva.
Jednoduše řečeno, stovky miliard dolarů, které Rusko nashromáždilo, nám pak byly jednoduše odebrány. To všechno jsou příkazy MMF pro Rusko, protože MMF je mezinárodní organizace, která ve svých dokumentech zveřejňuje normy mezinárodního práva. Mezinárodní právo, které má podle Ústavy Ruské federace přednost před vnitrostátním právem.
Mimochodem, to vše je napsáno v našich zákonech a Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, které toto ustanovení potvrzuje.
Tj. vše je vzájemně propojeno a vše není pro nic za nic.
Mimo jiné i tolik kritizované zvýšení věku odchodu do důchodu v roce 2018 je plněním příkazů MMF z roku 2017.
Tato doporučení MMF pro Rusko jsou otevřeně k nahlédnutí na oficiálních stránkách MMF. Je tam napsáno vše – zvýšení věku odchodu do důchodu, DPH atd.
A mimochodem, aby v Rusku neexistovaly žádné instituce, které by kromě MMF určovaly ekonomickou strategii, obsahuje naše ústava zákaz ideologie.
Jednoduše řečeno, zákaz ideologie znamená zbavení státu schopnosti samostatně myslet
Ano, s pozměňovacími dodatky k Ústavě se od roku 2022 situace začala měnit. Ale člověk by měl znát historii své země. Další formou poplatků jsou offshorové společnosti.
Podstata je následující: ekonomičtí poradci vyslaní Západem do Ruska řekli našim úředníkům, že je třeba zdražit úvěry, protože pokud budou úvěry levné jako u nich, budeme mít vysokou inflaci. Naši ekonomové tato ustanovení přijali a obecně je povýšili na axiomy.
Co se však děje v praxi? Úvěry jsou drahé, takže průmyslníci – ti, kdo něco umí vyrobit – přicházejí o peníze – o ruble.
To znamená, že člověk, který by se potenciálně mohl stát ruským Stevem Jobsem, se svého nápadu vzdá, protože musí platit vysoké úroky z úvěrů a zpočátku na ně nebude mít. Tj. drahé úvěry jsou škrcením ekonomiky. Ale na Západě si lze vzít levné úvěry za 5 %. A abyste tam úvěr dostali, musíte splňovat určité parametry. Pokud si například zkusíte vzít úvěr na výrobu zboží, které bude v budoucnu schopno konkurovat západnímu zboží, úvěr vám nedají. Naši potenciální výrobci telefonů, automobilů a počítačů tak byli záměrně zbaveni finanční pomoci, aby nemohli konkurovat Západu. I proto je, mimo jiné, téměř vše v našich obchodech spotřební zboží zahraniční.
V 90. letech byla úroková sazba 200 %, tj. vytvořili takové podmínky, že se národní podnikání ani nemohlo zrodit.
Takže všichni, tak říkajíc geniální podnikatelé, buď odešli na Západ, nebo rozvíjeli nějaký surovinový průmysl, aby mohli přečerpávat zdroje na Západ. A abyste dostali úvěr na podnikání v Evropě nebo v USA, musíte si zaregistrovat firmu v nějakém offshoru, kam půjdou daně. A všechny offshorové společnosti jsou tak či onak kontrolovány Západem. Sergej Glazjev, akademik Ruské akademie věd, uvedl, že Rusko přichází prostřednictvím offshoreových společností až o 100 miliard dolarů ročně! Putin kdysi řekl, že 90 procent velkého ruského byznysu je registrováno v offshorech. Mimochodem, v USA činí toto procento 2%.
Peníze vydělané offshorovými firmami se vyvádějí do zahraničí a většinou se tam utrácejí, čímž se rozvíjí západní ekonomika.
Slyšeli jsme nářek uprchlého ruského miliardáře Fridmana, když na něj v Británii byly uvaleny sankce? Stěžoval si: “Proč? Vždyť jsem v západních zemích investoval miliardu dolarů“.
Podle propočtu expertů jen tyto tři body:
- Politika centrální banky RF
- Politika ministerstva financí
- Ofšorizace země
Obohatily Západ o 1 miliardu dolarů denně!
Kromě toho existují i jiné formy placení koloniální daně.
Například podle rektora ruské Nové univerzity Vladimira Žernova, kdyby se ti odborníci, kteří od 70. let vycestovali do zahraničí, vzdělávali na univerzitách v USA a západní Evropě, musel by se na jejich vzdělávání vynaložit více než 1 bilion dolarů.
Co tedy získáte? Sovětský svaz za své vlastní peníze vyškolil různé odborníky, inženýry, vědce a dal je do Spojených států.
Můžete to samozřejmě nazvat jinak, ale v podstatě jde o formu daně. V minulosti, pokud si jeden stát podmanil druhý, odnesl si i jeho lidský potenciál.
Kdo například v USA vytvořil kosmické lodě? Němečtí vědci, které USA po vítězství nad Německem ve druhé světové válce z Německa vyvezly.
Totéž v případě Sovětského svazu. V americkém Silicon Valley pracuje asi 20 tisíc vědců z bývalého SSSR. V USA pochází 50% všech vědeckých publikací z ruské vědecké diaspory.
Náš stát však přišel nejen o peníze, za které se tito odborníci vzdělávali, ale také o rozvoj, který tito vědci mohli vytvořit.
Celkově je situace smutná:
Západ pod záminkou, že Rusko učí tržnímu hospodářství a demokracii, udělal ze země kolonii a vnutil jí daň.
Jak již bylo řečeno, neuvědomovali si to ani mnozí úředníci, o běžných občanech nemluvě.
Uvědomuje si to Putin? Samozřejmě. Proto v každém svém projevu mluví o suverenitě. Stačí dávat pozor: v každém projevu toto slovo padne. A ve skutečnosti je vůdcem Národně osvobozeneckého hnutí – o tom jsem vám řekl v minulém článku.
A zcela nedávno uznal, že náš boj za suverenitu má národně osvobozeneckou povahu.
Zjednodušeně řečeno, Rusko se dnes, stejně jako kdysi Indie nebo africké země, osvobozuje z otroctví.
Dobrou zprávou je, že tento proces je aktivní. A probíhá velmi intenzivně. Ale to je na samostatný rozhovor.
To je ten příběh, vážení, a to je prozatím vše…
* zdroj