Na Zemi je dnes zlato jedním z těch vůbec nejdůležitějších zdrojů, které naše současná společnost zná. Používáme ho nejen jako ceninu, finanční a majetkovou rezervu nepodléhající inflaci tak jak jí podléhají měny, ale také ve spoustě věcí a produktů. Používá se v elektrických součástkách a vlastně téměř ve všem, co má co do činění s elektřinou, zlato je opravdu jedním z těch vůbec nejlepších elektrických vodičů a jeho tvárnost a schopnost přeměnit ho na dráty, jeho možnost použití ve skutečně malých množstvích jako nanočástic se nyní chystá a odjakživa to byl neuvěřitelný zdroj pro technologie jakéhokoliv druhu inteligentní formy života, takže bychom mohli věřit i tomu, že nějaká mimozemská rasa se schopností cestovat vesmírem, velice pravděpodobně používala zlato, a to zcela jistě ve více než jen v jediné jeho formě.
Zlato lze také využít přímo jako zdroj energie a to prostřednictvím jeho vlastností známých jako termoelektrické efekty, kdy zlato dokáže odebírat teplo a přeměňovat ho přímo na elektřinu, což ve výsledku znamená získání čisté a velmi účinné energie.
Věděli jste třeba, že zlato umí odrážet infračervené světlo? Infračervené světlo je v podstatě světlo, které není vidět, ale ve skutečnosti s ním přesto interagujte a to ve formě tepla, toto záření interaguje s našimi molekulami které díky tomu vibrují rychleji a my máme pocit, že pociťujeme teplo. Zlato je také velmi dobrý tepelný štít, částečně i proto, že je docela tvárné.
Ještě lepší vlastností zlata je to, že jej můžete udělat velmi tenké; je poměrně snadné s ním pracovat; a stále bude mít skvělé vlastnosti třeba pro odraz a tepelnou ochranu. A také je skutečně jediným kovem, který prokazatelně „navždy“ obstojí ve zkoušce času, můžeme tedy říci, že zlato je defakto nezničitelné.
Starověké civilizace jej proto používaly již před tisíci lety na figurách a některé z nich i v budovách, a tak cokoli, co bylo tehdy vyrobeno ze zlata – třeba i před tisíci lety, tak existuje dodnes.
Nejen ve starověkém Sumeru, ale každá starověká civilizace po celém světě měla pro zlato ve své společnosti velmi zvláštní místo.
Sitchin se domníval, že „ Anunnaki “ pocházejí z nějaké jiné planety v naší sluneční soustavě (Nibiru?), která má přibližně 3600 let dlouhou eliptickou oběžnou dráhu. Minerály a zdroje planet se ale vyčerpávaly, konkrétně nejvíce právě zlato.
Domovská planeta Anunnaki potřebovala mít zlato v atmosféře, která z ní mizela, takže tehdy v podstatě přišli na Zemi hlavně proto, aby zde těžili zlato a odvezli ho zpět na svou domovskou planetu.
Podle jedné teorie o starověkých mimozemšťanech, tak tehdy Anunnaki geneticky pozměnili ještě velmi primitivní lidstvo a vytvořili si tak pracovní sílu, která jim umožnila rychleji těžit právě zlato.
Anunnaki tedy kdysi stvořili lidi jako jakýsi druh jejich otroků. Podle Zecharia Sitchina tak byli „Adamuové“ vlastně prvními moderními lidmi, a vytvořili je právě Anunnaki asi před 450 000 lety , když geneticky smíchali svou DNA s DNA pravěkého člověka a získali tak výbornou pracovní sílu – otroka, který dělal přesně to, co Anunnaki chtěli.
Proč ale vlastně Anunnaki z planety Nibiru přišli na Zemi právě před 450 000 lety ?
Kniha ANUNNAKI – LEGACY OF THE GODS od Sasha Alex Lessin, Ph.D. (Antropologie, UCLA) & Janet Kira Lessin pro to má vysvětlení.
Zlato: Proč Anunnaki Z Planety Nibiru Přišli Na Zemi Před 450 000 Lety
Výňatek z ANUNNAKI: LEGACY OF THE GODS od Sasha Alex Lessin, Ph.D. (Antropologie, UCLA) & Janet Kira Lessin
Nibiru, planeta, ze které naši genetictí tvůrci přišli na Zemi zhruba před 450 000 lety, se kvůli mimořádné eliptické „protáhlosti“ své oběžné dráhy okolo Slunce, v té době pohybovala v blízkosti Země a Slunce (ve svém perigeu) každých přibližně 3 600 let.
„Na dlouhý čas je tak Nibiru pohlceno vesmírným chladem; protože jen po malou část jeho oběhu okolo Slunce, je jím silně zahřívána. Nibiru ale obklopuje velice hustá atmosféra, neustále živená sopečnými erupcemi. Tato atmosféra na něm udržuje všechny způsoby života.
V chladném období se vnitřní teplo Nibiru drží kolem planety jako teplý kabát, který se ale neustále obnovuje. V horkém období naopak chrání Nibiru před spalujícími paprsky Slunce.“ [ZS, Enki: 24]
Za vlády Enshara, šestého krále pocházejícího z AN, „Vzduchová vrstva na Nibiru se ztenčila, náš ochranný štít se zmenšil,“ řekli tehdy jejich vědci. Ensharův syn, Duuru, nedokázal splodit svého rodového dědice, a Rada rádců tak učinila králem jeho adoptivního syna LAHMA.
Lahmovi řekl: „V radách učených byly dva návrhy, jak by se dala zacelit trhlina v atmosféře. Použijte zlato, které je na Hammered Belt (v tzv. pásu Asteroidů) bohaté.” Na ten nejjemnější prášek pak by mohlo být zlato rozemleto, následně vyzdviženo vysoko k nebi, kde by zavěšeno mohlo zůstat.
„S doplněním zlata do atmosféry by se trhlina zacelila.“ Ať nebeské lodě (myšleno rakety) přinesou zlato na Nibiru. Nechte vytvořit zbraně Teroru (nejspíš jaderné zbraně), a rakety, které pak „zaútočí“ na sopky, na jejich klid, aby se zvedly, jejich soptění se navýšilo, atmosféra by se tak opět doplnila, a trhlina by zmizela.“
„Na učinění rozhodnutí byl Lahma tehdy již příliš slabý; jakou volbu udělat tedy nevěděl.“
Každých 3 600 let tak Nibiru na své oběžné dráze kolem Slunce, ztrácela strále více kyslíku. Lahma kolísal čtyři oběžné dráhy (204 000 pozemských let), ať už vybuchl sopky nebo poslal horníky k asteroidům.
Zatímco on přemýšlel, tak vzduch z Nibiru odcházel do vesmíru. Planetu proto zasáhlo intenzivní kosmické záření, ale Lahma tehdy ignoroval své rádce a místo toho dbal jen o svou ženu Lamahu.
Řekla mu prý tehdy: „Prosme Velkého Stvořitele všeho. Jedinou naději nám poskytuje prosba, nikoliv naše jednání.“ [ZS, Enki: 32 – 33]
PRINC ALALU PAK ZABIL NIBIRUOVA KRÁLE LAHMU
Princ Alalu, potomek čtvrtého krále Nibiru, Anshurgala (a konkubíny) zaútočil na Lahmu na vrcholu jeho palácové věže. „Potřebujeme krále, který jedná hned. A ne tebe, ty příliš váháš. Teď to přebírám já, než ztratíme úplně všechen vzduch.“ Alalu pak vyhodil krále z věže. „Teď jsem král já.“
ALALU DAL DCERU EA ZA VĚRNOST OD ANU
ANU , princ pocházející z nejmladšího syna krále An (Enuru), se vyslovil proti tvrzení Alalu. Anu tehdy řekl, že by měl vládnout on, ne Alalu.
Alalu řekl Anu: „Vezmi si naše děti – mou dceru Damkinu; tvůj syn Ea [ENKI]; Já budu vládnout a občanské válce tím předejdeme.“
Anu s tím souhlasil; zrušil zasnoubení jeho dcery NINMAH s Enkim, největším vědcem z Nibiru. Místo Nimaha se Ea vdala DAMKINA [ZS, Giants: 249]. Ninmah toužila po Enkim, ale hledala útěchu v sexu s Anuiným dědicem, jejím (a Einým) nevlastním bratrem ENLILEM, temperamentním vojákem.
Když Ninmah porodila Enlilova syna NINURTA (později známého jako Ishum, pak Mars), Anu tehdy zakázala její svatbu s kýmkoli.
Enlil, který by před uzavřením manželství s Anu-Alalu nahradil Anu jako král Nibiru, tak ztratil svůj nárok na královský trůn. První samec narozený Enki a Damkina, Anu a Alalu s tím souhlasili, bude vládnout Nibiru a spojí rodové linie Alalu a Anu.
Enki a Damkina měli chlapce jménem MARDUK . Pakt mezi Anu a Alalu jej zavázal, že jednoho dne bude Nibiru vládnout Marduk, nikoli Enlil. Dohoda na místě, Anu slíbil věrnost Alalu. Alalu, nyní král, pak učinil z Anu svého Pohárníka. [ZS, války: 84]
Když se Enki a Damkina vzali, tak Anu se poklonil Alalu. První samec, který Enki a Damkina zplodili, a Anu a Alalu s tím souhlasili, bude vládnout Nibiru a připojí se k liniím obou svých prarodičů, Alalu a Anu.
Ea a Damkina zplodili chlapce Marduka. PAKT MEZI ALALU A ANU, PROHLÁSIL ŽE MARDUK BUDE JEDNOHO DNE VLÁDCEM NIBIRU.
Král Alalu ale nezachránil vzduch na Nibiru – i když se o to velice snažil. Aby vytvořil zataženou oblohu, která by na Nibiru udržela vzduch, nechal vybuchnout jejich sopky, ale přesto to stále ještě nepřineslo dost zataženo a dokonce se tím navíc velice zhoršily životní podmínky na planetě.
Uplynulo dalších devět nibiranských let (devět sars, oběžných drah Nibiru kolem Slunce, tedy asi 32 400 pozemských let) ale Alalu stále nezastavila ztrátu vzduchu z Nibiru.
Anu se velice zlobil, když Alalu tehdy nedokázal ochránit a doplnit atmosféru Nibiru.
„Alalu byl král; Anu jako jeho služebník byl ošetřen,“ zatímco „Déšť zadržen, vítr foukal silněji. Nibiru pokračovala v jejích obězích, ale vedro a zimu bylo stále více těžší snášet. Lidé z Nibiru tak tehdy přestali ctít svého krále; místo úlevy jim způsobil jen ještě více utrpení.“ [ZS, Enki: 34–38]
Anu citoval zákon Nibiru a prohlásil se právoplatným králem. Vyzval Alalu.
„Anu pak svedl bitvu s Alalu.“ Alalu vyzval k boji muž proti muži, s nahými těly. „Ať je vítěz právoplatným králem,“ řekl tehdy Anu. Zápasili spolu na veřejném náměstí; dveře se přitom třásly a i zdi se třásly.
„Alalu v boji byl poražen; chválou byl pak Anu oslavován jako nový král.“
Alalu se do paláce již nevrátil. Z davů pokradmu unikal; smrti se jako Lahma velmi bál. Aniž by to ostatní věděli, spěchal tehdy k místu uložení nebeských vozů (raket či možná jakýchsi raketoplánů).
Alalu vlezl do vozu vrhajícího střely; její poklop za ním zavřel. Byla to přední komora, do které tehdy vstoupil; místo velitele ale již bylo obsazeno. V nebeské lodi Alalu pak z Nibiru utekl. Ke sněhové planetě tehdy Alalu nastavil kurz.“ [ZS, Enki: 24 – 39]
Alalu proletěl pásem asteroidů mezi Jupiterem a Marsem; vypálil jaderné střely ze svého „vozu na vrhání raket“ a rozložil mu do cesty asteroidy, když se přiblížil k Zemi.
Alalu přistál v Perském zálivu a brodil se na břeh.
V Zálivu potvrdil existenci zlata na Zemi a zamířil s raketami zpět na Nibiru.
„Mluvčího slov, kterého vzbudil; směrem k Nibiru slova nést: „Jsem na jiném světě, zlato spásy, které jsem našel. Osud Nibiru je v mých rukou. Na mé podmínky musíte nyní dávat pozor!“ [ZS, Enki: 60]
Na Nibiru si jejich Rada tehdy vyslechla požadavky Alalu.
Dva královští princové – „velitelé zbraní“ tehdy chránili palác „dvěma božskými zbraněmi“. Bránu do paláce lemovali „Ptačí muži – Eagleman“ [nejspíš uniformovaní astronauti] s emblémem Okřídleného disku Nibiru uprostřed. Rada si vyslechla Alaluovo vysílání v Trůnním sále, kde seděl také Anu, po jeho pravici stál jeho Přední syn Enlil a jeho Prvorozený syn Ea seděl po jeho levici. Kdokoli z přítomných mohl promluvit, ale Anuovo slovo bylo vždy to poslední.“*
Anu tehdy rozhodl: „Ať jsou poslána slova uznání pro Alalu: Anu, tvůj král ti posílá svůj pozdrav; z vašeho blaha je potěšen; pro tvůj odchod z Nibiru nebyl žádný důvod, nepřátelství není v Anuově srdci; pokud jsi skutečně objevil zlato pro naši spásu, nechť je tedy zachráněna planeta Nibiru.
Když počítač v Alaluově raketě dostal Anuovu odpověď, Alalu dodal: „Svolej prince na shromáždění, můj původ prokazuje, že je nejvyšší. Ať ze mě velitelé tedy udělají svého vůdce. Pokloňte se mému velení! Ať mě Rada prohlásí králem s právem na trůn po Anu, kterého nahradím.“
Enlil zpochybnil data Alalu; on a Rada prosili Anu: „Odporujte Alalu.“ Anu nechal Enlil přenést Alalu zpět, „Dokaž nám, že je dostatek zlata na Zemi.“ [ZS, Giants: 129]
Enki řekl, že doletí raketou na Zemi a podívá se, jestli má skutečně dost zlata, aby tam poslal těžaře.
„Pokud ze zlatého prachu Země vytvoří ochranný štít pro Nibiru, aby zachránil její atmosféru,“ řekl prý Enki, „nechť Alalu tedy na Zemi vládne jako král. O královský titul na Nibiru, ať zápasí s Anu. Nechte mě ve voze [raketě] na cestu na Zemi, cestu přes Náramek [Asteroidy] s vodou, ne ohněm, kterou vytvořím. Na Zemi, z jejích vod dovol mi získat drahocenné zlato; na Nibiru zpět bude posláno.“ [ZS, Enki: 66]
Podle teoretiků zabývajících se starověkými mimozemšťany ale šlo o něco, co je doslova „vytesáno do kamene“ a ne jen o nějaký zcela vymyšlený příběh.
Když se ale podíváme na Bibli a starověkou historii naší Země, je opravdu možné, že by právě Adam a Eva byli těmi úplně prvními „geneticky změněnými lidmi“, které tu Anunnaki tehdy stvořili?
Bližší srovnání hebrejské Bible a sumerských textů nám skutečně odhalí mnoho podobností, a to nejen v jejich příbězích, ale také v jejich jazyce. Mohou mít tedy podobný původ?
Jedna z věcí, která nás zajímá, je to, že jméno a slovo „Adam“ v hebrejštině znamená „člověk“. „Adamu“ je tedy to, co Sumerové označují jako „první muži“, nebo-li otroci Anunnaki. Je zde ale skutečně nějaká hlubší souvislost, nebo je to jen čirá náhoda v naší historii?
Některé africké kultury věří, že mimozemské bytosti navštěvují Zemi po desítky tisíc let, například legendy afrických Zuluů hovoří o době, kdy „návštěvníci z hvězd“ sem přicházeli těžit zlato a další přírodní zdroje.
V dolech tehdy pracovali otroci vytvoření „Prvními lidmi“. Co ale považujeme za mimořádně zajímavé, je právě skutečnost, že některé starověké doly v jižní Africe jsou považovány za staré sto tisíc let a dokonce možná ještě starší.
Kdo tedy tehdy těžil zdroje, primitivní člověk? To je stále velkým otazníkem? Přesto se zdá, že mainstreamová archeologie tyto otázky stále ještě zcela obchází…Proč tedy?
Mohlo by to poukazovat na existenci Anunnaki a dokázat, že knihy Zecharia Sitchina jsou zcela správné?
Reference: Ancient-Code.com
Zdroj: https://humansbefree.com/2021/11/gold-important-ancient-anunnaki.html
* prevzaté
pridajte sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz