Ukrajina čelí tlaku ze strany Bidenovy administrativy, aby zvýšila počet vojáků snížením věku pro odvod na 18 let a změnou mobilizačních zákonů. Podle západních spojenců hrozí, že nedostatek vojáků ohrozí další vojenské operace proti Rusku. Nedávná opatření ukrajinské vlády pro mobilizaci přinesla jen omezené výsledky a situaci komplikuje i příchod severokorejských jednotek na ruskou stranu. Deník The Economist mezitím odhaduje 60 000 až 100 000 padlých ukrajinských vojáků od začátku války.
Administrativa prezidenta Joea Bidena tlačí na Ukrajinu, aby zvýšila počet vojáků v armádě snížením věku pro odvod na 18 let a změnou mobilizačních zákonů, informoval server ABC News na základě odpovědi vysoce postaveného představitele Bidenovy administrativy. Podle něj je ukrajinská armáda početně výrazně slabší než ruská, což představuje vážný problém.
V současnosti má ukrajinská armáda více než milion mužů ve službě včetně Národní gardy a dalších složek, ale podle amerických i evropských spojenců čelí kritickému nedostatku vojáků. Ukrajina by údajně mohla potřebovat až 160 000 dalších vojáků, přičemž současné kroky jako snížení odvodového věku z 27 na 25 let nebo zavedení on-line registrace rekrutů přinesly jen omezené výsledky.
Západní spojenci varují, že nedostatek vojáků může ohrozit pokračování operací, například v ruském pohraničním regionu Kursk, kde se situace komplikuje nasazením severokorejských vojáků na straně Ruska.
Změny mobilizačních zákonů na Ukrajině však vyvolávají obavy o dopady na válkou oslabenou ekonomiku a sociální strukturu země
Zároveň se současná administrativa Joea Bidena domnívá, že pro optimalizaci ukrajinské lidské síly by byl přínosný přísnější přístup k dezertérům a vojákům opouštějícím armádu bez povolení.
Zprávu od ABC News sdílel na platformě X i politolog z Ottawské univerzity Ivan Katchanovský. S komentářem, že se jedná o boj „do posledního Ukrajince“.
Podle deníku The Economist padlo mezi 60 000 a 100 000 ukrajinských vojáků, přičemž dalších 400 000 bylo pravděpodobně zraněno natolik vážně, že nemohou pokračovat v boji. Web UAlosses, který eviduje jména a věk mrtvých, uvádí, že od začátku konfliktu zahynulo minimálně 60 435 ukrajinských vojáků, přičemž tento počet odpovídá více než 0,5 procenta předválečné ukrajinské populace mužů v bojovém věku (18–49 let). Skutečný podíl mužů, kteří ve válce zahynuli, je však pravděpodobně vyšší.
Počet vojáků, kteří utrpěli vážná zranění znemožňující další boj, je ještě vyšší než počet padlých. Odhaduje se, že na každého padlého připadá šest až osm těžce zraněných, což znamená, že téměř každý dvacátý muž v bojovém věku je buď mrtvý, nebo vážně zraněný.
Kromě tlaku na Ukrajinu, aby posílila své mobilizační kapacity, se mění i dynamika na mezinárodní scéně. Zvolený prezident Donald Trump oznámil jmenování generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga zvláštním vyslancem pro Rusko a Ukrajinu. Kellogg, bývalý poradce pro národní bezpečnost, má vést jednání o ukončení války, přičemž Trump zdůraznil, že jeho strategie bude založena na principu „míru skrze sílu“.
Není zatím jasné, zda Kelloggovo jmenování bude vyžadovat potvrzení Senátem, které od roku 2023 platí pro zvláštní vyslance. Pokud by schválení bylo potřeba, neočekává se však výrazný odpor republikánů, píše informační server Politico.
ZDROJ: The Economist / ABC News / X-Twitter / Politico / Parlamentní Listy