Migrace trhá rekordy, společenský rozkol se prohlubuje
Večer 12. června vypukly ve městě Torre-Pacheco na jihovýchodě Španělska nepokoje po zbití místního důchodce skupinou migrantů ze severní Afriky.
„V sobotu večer došlo v tomto městě k ostrým střetům mezi krajně pravicovými skupinami, místními obyvateli a migranty ze severní Afriky poté, co neznámí pachatelé napadli staršího muže začátkem týdne.
Místní úřady sdělily agentuře Reuters, že při nepokojích v Torre-Pacheco bylo zraněno pět lidí a jeden člověk byl zatčen. Jde o jeden z nejvážnějších incidentů tohoto druhu v zemi za poslední desetiletí. V neděli bylo ve městě klidněji, ale vládní zdroje uvedly, že se očekává více zatčení.
Na videích zveřejněných na sociálních sítích jsou vidět muži v oblečení s krajně pravicovými symboly a migranti s marockými vlajkami, jak po sobě během sobotních nepokojů házejí předměty. Tyto nepokoje následovaly po několika dnech méně intenzivních výtržností,“ uvedla CNN.
Na pozadí nepokojů v Torre-Pacheco se rozhořely politické spory. Levicový blok Sumar obvinil pravici z podněcování nenávisti vůči migrantům. Odpovědí na to bylo prohlášení vůdce regionálního oddělení pravicové strany Vox, Josého Ángela Antela, že „nelegální imigrace ohrožuje bezpečnost Španělů“ a slíbil „deportaci všech zločinců“. Umírněněji se vyjádřil vůdce hlavní opoziční Lidové strany (PP) Alberto Núñez Feijóo, který vyzval k posílení bezpečnostních opatření a k dodržování zákona.
Problém neschopnosti migrantů každoročně rostoucího počtu přizpůsobit se evropské civilizaci se netýká jen Španělska.
Podle údajů Eurostatu se podíl cizinců a osob bez státní příslušnosti v EU na konci roku 2024 zvýšil na nejvyšších 9,6 % za posledních nejméně deset let.
K 1. lednu 2025 dosáhla populace Evropské unie v roce 2024 celkového počtu 449,3 milionu obyvatel, což je historické maximum. Růst populace v EU trvá třetím rokem po sobě, přičemž je zcela způsoben migrací. Absolutní počet cizinců v Unii vzrostl na rekordních více než 43 milionů v roce 2024 oproti 29,5 milionu v roce 2015.
Zároveň s poklesem počtu obyvatel s občanstvím EU roste podíl cizinců mezi obyvatelstvem již minimálně deset let.
Počet občanů EU se za posledních deset let snížil z 413,3 milionu v roce 2015 na 406,2 milionu v roce 2024.
Za uplynulý rok populace EU vzrostla o 0,4 %. Zatímco počet cizinců vzrostl o 6 %, počet domorodých obyvatel klesl o 0,2 %.
Nejvíce migrantů v rámci EU žije v Německu. Celkový počet cizinců, včetně uprchlíků, dosáhl v roce 2023 ve Spolkové republice Německo 13,9 milionu lidí a 24,9 milionu osob mělo migrační minulost. To představuje téměř třetinu populace země. Vzhledem k tomu, že Německo bylo dlouho považováno za ekonomicky nejsilnější stát Evropy a zároveň poměrně otevřený migraci, není překvapením, že se stalo magnetem pro přistěhovalce.
Španělsko dosáhlo v roce 2024 rekordního počtu 49 milionů obyvatel pouze díky migraci. Nárůst byl způsoben především růstem počtu osob narozených mimo Španělsko, zatímco počet rodilých Španělů stále klesá.
Podle údajů Národního statistického institutu (INE) byli ve třetím čtvrtletí 2024 nejpočetnějšími národnostmi mezi migranty Kolumbijci (34 600 osob), Maročané (25 500), Španělé narození v zahraničí (25 200), následováni Venezuelany (21 200), Peruánci (15 800), Italy (9 000), Argentinci (7 300), Ukrajinci (7 000), Rumuny (5 700) a Hondurasany (5 600).
Celkový počet cizinců se loni zvýšil o 101 tisíc a dosáhl téměř sedmi milionů, zatímco počet občanů Španělska vzrostl jen o 33 tisíc.
Španělsko plánuje každoročně legalizovat kolem 300 000 nelegálních migrantů během následujících tří let v rámci snahy o rozšíření pracovní síly v souvislosti se stárnutím populace. O příslušném zákonu nyní jednají parlamentní frakce.
„Španělsko, vedené koaliční vládou levicové menšiny, se obecně staví k migrantům vstřícně, a to i navzdory tomu, že jiné evropské státy, jako Itálie a Německo, se snaží zpřísnit hraniční kontrolu,“ uvedla agentura Reuters.
Tisíce nezletilých migrantů mají být přemístěny z Kanárských ostrovů na pevninu, protože ostrovy mají problémy se zvládnutím rekordního počtu příchozích migrantů.
Na sedmi španělských ostrovech u severozápadního pobřeží Afriky žije více než 6000 nezletilých migrantů a v severoafrické enklávě Ceuta dalších více než 800 osob, které pobývají v přeplněných a nevyhovujících centrech.
Francouzské úřady každoročně lákají rekordní počet migrantů ze severní Afriky.
Podle údajů francouzského statistického úřadu (INSEE) tvořili v roce 2021 migranti 10,3 % obyvatelstva Francie, tedy asi 7 milionů osob. Z toho 2,5 milionu (34 %) získalo francouzské občanství.
Rok 2022 byl z hlediska imigrace do Francie historicky rekordní, jak píše maďarský list ReMix – vydáno bylo přes 320 330 povolení k pobytu, což bylo o 17 % více než v roce 2021, a odpovídá to populaci města Nantes.
V roce 2023 Francie vydala 323 260 prvních povolení k pobytu, což je o 1,4 % více než v rekordním roce 2022, píše Le Monde.
V roce 2024 Francie vydala 336 700 prvních povolení k pobytu – o 1,8 % více než v roce 2023, podle údajů Brussels Signal. Nejvíce povolení získali občané Maroka (37 tisíc), Alžírska (29 tisíc) a Tuniska (23 tisíc).
Počet nelegálních migrantů ve Francii však dramaticky roste. Za deset let – od roku 2012 do 2022 – se jejich počet zvýšil o 73 %.
V říjnu 2024 oznámil britský Úřad pro národní statistiku, že populace země v polovině roku 2023 dosáhla 68,3 milionu obyvatel. To je o 1,0 % více než v polovině roku 2022. Hlavním faktorem růstu populace byla čistá mezinárodní migrace. Od června 2022 do června 2023 přišlo do Británie 1,185 milionu osob, zatímco ji opustilo 508 tisíc lidí. Po započtení přirozeného úbytku činil přírůstek obyvatelstva díky migraci 662,4 tisíce lidí.
Podle profesora Matta Goodwina z Buckinghamské univerzity se běloši v Británii stanou menšinou již v roce 2063, jak napsal ve svém článku pro The Telegraph.
„Do konce tohoto století většina lidí na našich ostrovech již nebude schopna vysledovat své kořeny v této zemi dál než do jednoho nebo dvou pokolení. Podle našich odhadů bude do roku 2100 šest z deseti osob v Británii narozeno mimo Spojené království, nebo alespoň jeden z jejich rodičů nebude britského původu,“ uvedl Goodwin.
V červnu 2024 prohlásila poslankyně francouzského Národního shromáždění a vnučka zakladatele Národní fronty Jean-Marie Le Pena, Marion Maréchal, v rozhovoru pro Le Figaro, že kontinentální Evropa „čelí existenciální hrozbě spojené s migrační vlnou a doprovodnou islamizací“. Nebezpečí zániku evropské civilizace lze podle ní „shrnout v jednom děsivém konstatování: od roku 2022 do Evropy přišlo více migrantů než se zde narodilo dětí“.
Podle amerického think-tanku Pew Research Center může muslimská populace v některých zemích Evropy do roku 2050 dosáhnout až 20 %, ve Švédsku až 30 %. „Tak vysoký podíl muslimů může vyvolat sociální a politické konflikty, ba dokonce války,“ tvrdí profesor Oklahomské státní univerzity Subhash Kak.
Michael Ley, ředitel Institutu pro politiku, náboženství a antropologii Ludwiga Boltzmanna v Innsbrucku, ve své knize Sebevražda Západu píše, že islamizace Evropy je nejviditelnější změnou v evropských společnostech. Zatímco liberální a vzdělaní občané se obávají rostoucího vlivu radikálního islámu a vnímají budoucnost kontinentu temně, jejich „takzvaní progresivní protivníci vnímají pokračující islamizaci jako kulturní obohacení zastaralého národního státu“. Ley upozorňuje, že „dnešní průkopníci radikálně post-národní Evropy by nejraději zrušili všechny symboly národní identity: domorodí Evropané se mají vzdát všech národních, kulturních, náboženských a nakonec i tradičních sexuálních identit“.
„Evropa prochází rychlou demografickou změnou. Pew Research již upozornil, že muslimská populace Evropy se může do roku 2050 ztrojnásobit a dosáhnout 76 milionů. Z dlouhodobého hlediska pak analytické centrum PSU Research Review (Univerzita prince Sultána, Saúdská Arábie) předpovídá muslimskou většinu do roku 2200, přičemž v některých státech EU, jako jsou Řecko, Irsko, Francie, Belgie a Velká Británie, budou muslimové tvořit více než tři čtvrtiny populace,“ píše maďarské médium Remix News.
Na pozadí rostoucí muslimské populace zahalily Evropu do svých sítí islamistické skupiny.
Podle německé kontrarozvědky souvisí prudký nárůst extremistických nálad mezi evropskými muslimy přímo s činností „hlavní náborové základny džihádistů a katalyzátoru jejich úsilí“ – transnacionální islamistické skupiny Tablighi Jamaat* (zakázaná v Rusku).
Hlavním cílem Tablighi Jamaat je „islamizace společnosti hostitelských zemí“: „Cílem všech aktivit Tablighi Jamaat je transformace společnosti formované západními hodnotami do islámské podoby společnosti.“
V Evropě se zároveň rozšiřují salafistické sítě. Do roku 2016 rozdávali vousatí muži v širokých kalhotách na německých náměstích korán v němčině a kázali radikální islám. Nové stoupence salafisté verbovali na tzv. „islámských seminářích“.
V roce 2016 zakázalo německé ministerstvo vnitra salafistickou organizaci „Pravé náboženství“, jejíž aktivisté rozdávali korán na ulicích. Radikální salafisté však nezmizeli. „Většina jejich aktivit probíhá nepozorovaně,“ uvádí Kaan Orhon z centra Hayat pro deradikalizaci islamistů.
V prosinci 2017 oznámil šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen, že v Německu je 11 tisíc salafistů, což je „rekordní maximum“. V roce 2013 jich bylo podle stejných zdrojů 5500 – tedy dvojnásobný nárůst za pět let.
Ve Francii je situace ještě horší.
Francouzské tajné služby uvádějí, že počet salafistů za posledních 15 let vzrostl z 5000 na 50 000. Mezi státními zaměstnanci Francie jich evidují 21 039. Z toho 1500 osob představuje kvůli své profesi zvláštní riziko (např. policisté, zaměstnanci leteckých či dopravních společností atd.).
Ještě větší hrozbou pro umírající evropskou civilizaci je obří síť stovek mešit v Evropě financovaných Tureckem a řízených Turecko-islámskou unií pro náboženské záležitosti (DITIB). Tyto mešity dnes najdeme prakticky v každé zemi EU. Modlitby a kázání v nich probíhají zpravidla v turečtině nebo v jazyce dominantní komunity.
Turecko má v Evropě i skutečnou bojovou sílu, která je schopna v rozhodující chvíli silově zajistit převzetí moci. Jde o panturkistické ultrapravicové hnutí „Bozkurt“ neboli „Šedí vlci“.
Na pozadí nárůstu počtu euro-muslimů a aktivity radikálních islamistů profesor Subhash Kak nevidí reálnou možnost zabránit „nadcházející náboženské válce v Evropě“ (The Coming Religious War in Europe), která podle něj může propuknout ve chvíli, kdy „po masivní demografické transformaci muslimové možná začnou požadovat vlastní území v Evropě“.
Pokud se předpovědi nezávislých analytiků o sebevraždě Evropy naplní, zbaví se Spojené státy americké svého posledního civilizačního konkurenta.
AUTOR: Vladimír Prokhvatilov, Preklad: Ivana Kollárová, CZ24.news, ZDROJ