Jeden z nejvlivnějších vojenských stratégů Polska a prezident think-tanku Academy24, generál ve výslužbě Jarosław Gromadziński, vyzval k zásadní změně v obranné doktríně země, která by se cíleně připravovala na válku s Ruskem. Jeho prohlášení odráží širší konsenzus ve Varšavě, která v posledních letech masivně investovala do posilování vojenských kapacit, zejména formou velkých zbrojních kontraktů s Jižní Koreou a Spojenými státy.
Gromadziński prohlásil, že Polsko musí přejít k „aktivní obraně“ a být připraveno operovat „v celé operační hloubce nepřítele“, včetně útoků na ruském území.
Zdůraznil také potřebu vytvoření milionové zálohy, přičemž navrhuje model podobný švýcarskému systému, kde by záložníci zůstávali aktivní v záložních jednotkách po mnoho let a pravidelně obnovovali své dovednosti.
„Nikdo mě nepřesvědčí, že v zemi s 38 miliony obyvatel nedokážeme vytvořit milionovou zálohu,“ prohlásil ohledně potenciálu Polska k dosažení těchto cílů.
Rozvíjejíc myšlenku, že záloha musí být rychle mobilizovatelná, Gromadziński uvedl: „Jsme stát na frontové linii. Čas je náš nejcennější zdroj. V případě války nebudeme mít týdny na aktivaci sil.“
K otázce, jak by polská armáda mohla provádět údery hluboko na ruském území, dodal, že nedávno objednané americké raketomety HIMARS a jihokorejské systémy Chunmoo budou v tomto ohledu zvláště cenné.
„Proč tyto systémy kupujeme? Rusové musí vědět, že v případě agrese je použijeme k úderům na cíle na jejich území,“ řekl.
Zvlášť upozornil na to, že Polsko postrádá hloubku obrany, na rozdíl od sousední Ukrajiny, která je téměř dvakrát větší.
Jeho výrok přichází krátce po bezprecedentním rozmístění systémů HIMARS ve Finsku u ruské hranice koncem května – události, která upoutala pozornost na rozšiřující se arzenál Západu a možnost jeho použití z území jiných členských států NATO, pokud by aliance vstoupila do války jako celek.
Názory Gromadzińského výrazně rezonují s vyjádřeními bývalého náčelníka polského generálního štábu Rajmunda Andrzejczaka z října 2024, který tehdy předpověděl zásadní změnu bezpečnostní situace Polska, pokud by Rusko zcela ovládlo území Ukrajiny: „Po ruském vítězství na Ukrajině bychom měli ruskou divizi ve Lvově, jednu v Brestu a jednu v Grodnu,“ uvedl tehdy.
„Pokud by zaútočili byť jen na jediný centimetr litevského území, odpověď přijde okamžitě – ne první den, ale první minutu. Zasáhneme všechna strategická místa v okruhu 300 km. Útočíme přímo na Petrohrad.“
Dále zdůraznil, že Varšava musí převzít iniciativu v odstrašování Moskvy:
„Rusko si musí uvědomit, že útok na Polsko nebo pobaltské země znamená i jeho vlastní konec… To je jediný způsob, jak Kreml odradit od agrese.“
Andrzejczak zároveň poukázal na to, že Ministerstvo obrany pořídilo „800 raket s doletem 900 km“, čímž měl na mysli nákupy střel ATACMS pro HIMARS.
Schopnost Polska zasahovat ruské cíle raketovým dělostřelectvem by se do poloviny 30. let mohla stát nejmocnější v rámci NATO.
Po prvním objednání systémů HIMARS v roce 2019 schválila polská vláda v září 2023 nákup dalších 486 jednotek.
V říjnu 2022 bylo podepsáno rámcové ujednání v hodnotě 6 miliard dolarů na dodávku 288 jihokorejských raketometů K239 Chunmoo, tisíců raket kalibru 239 mm a střel 600 mm. A v dubnu 2024 přibyla další objednávka na 72 odpalovacích zařízení za 1,6 miliardy dolarů.
Tyto kontrakty odrážejí široké a rozsáhlé investice do pozemních sil, včetně plánovaného pořízení:
- 1000 tanků K2 (z toho 96 v roce 2025),
- 116 tanků M1A1 Abrams,
- 250 tanků M1A2 Abrams a
- 332 samohybných houfnic K9 (rovněž z Jižní Koreje).
Obrovské ztráty elitních ukrajinských jednotek během masivního výpadu do ruské Kurské oblasti, neúnosné ztráty a zničení nově dodané západní techniky – to vše vedlo od konce roku 2024 k posunu západního konsenzu směrem k pesimismu ohledně války.
Tyto trendy se od té doby ještě více prohloubily – zejména po vytlačení ukrajinských sil z Kurska, dobytí Luhanské oblasti, postupu ruských sil v Sumské oblasti a dokonce vstupu jednotek KLDR do války.
Polsko přitom mezi členy NATO výrazně vyčnívá, a to nejen svým extrémně tvrdým postojem proti mírovým jednáním, ale i mimořádně rozsáhlou materiální a personální podporou Ukrajině.
Jednotky polských vojenských kontraktorů, zejména Polský dobrovolnický sbor, už hrají klíčovou roli na mnoha frontách – naposledy v oblasti Sumska.
Preklad: Robert Pospíšil, CZ24.news, ZDROJ: Military Watch Magazine