V posledních letech odcházeli kosovští Albánci v ohromných počtech do západní Evropy, zejména pak do Velké Británie, kde mají nemalý podíl na celkové kriminalitě. Nyní však může dojít k tomu, že Albánci doslova zaplaví Evropu. Nezákonně vyhlášený muslimský stát Kosovo vedený drogovou mafií tak může velmi brzy zaznamenat razantní úbytek obyvatel.
S příchodem roku 2024 mají kosovští Albánci možnost přijet do západní Evropy zcela legálně bez víz. Jak na tuto skutečnost tamní Albánci reagovali, bylo nejlépe patrné na letišti.
Na letišti v Prištině vypukl v pondělí chaos. Důvodem bylo, že EU zrušila vízovou povinnost pro přibližně 1,8 milionu obyvatel Kosova, z nichž většinu tvoří kosovští Albánci.
Zrušení vízové povinnosti navrhla Evropská komise již v roce 2016 a poté podepsala v dubnu 2023. Na Nový rok vstoupila v platnost nová pravidla.
Podle kosovsko-albánských médií to vedlo k chaosu na letišti v hlavním městě Prištině na Nový rok, kdy se tam tisíce kosovských Albánců vydaly hledat lety do EU.
Zrušení vízové povinnosti neznamená, že Kosovo je nyní členem schengenské spolupráce. Kosovští Albánci nyní mají možnost navštívit EU jako turisté pouze na dobu až 90 dnů, aniž by museli nejprve žádat o vízum.
Podobná pravidla již platí pro cestující ze zemí, jako jsou Spojené státy, Austrálie a Japonsko, ale také pro turisty z většiny zemí Latinské Ameriky. Kosovo nebylo dříve považováno za způsobilé pro bezvízový styk.
Na skutečnost, že podle nových pravidel mají obyvatelé Kosova pouze právo navštěvovat EU, nikoli se tam trvale usadit, neustále upozorňují v kosovsko-albánských médiích. Přesto se objevují myšlenky na masový exodus.
Není jisté, zda se všichni, kdo v současné době vstupují do EU, plánují vrátit domů. Spíš lze předpokládat, že většina zůstane v cílové západoevropské zemi, kde již mají jiné příbuzné.
Na sociálních sítích se někteří kosovští Albánci vyjadřují v tom smyslu, že Kosovo by mělo být „vyprázdněno“ od všech svých obyvatel, a že si Albánci zaslouží žít v bohatších zemích EU.
Situaci dále komplikuje sporný status Kosova. V roce 2008 vyhlásila kosovsko-albánská provincie zcela bez referenda nezávislost na Srbsku, což není uznáváno všemi zeměmi EU.
Španělsko, Slovensko, Rumunsko a Řecko stále (oprávněně) považují Kosovo za součást Srbska. Tyto čtyři země EU se domnívají, že vyhlášení nezávislosti z roku 2008 je v rozporu s mezinárodním právem.
My jsme byli naopak mezi prvními, kdo muslimský stát Kosovo za tehdejšího ministra zahraničí Schwarzenberga uznal.
Ukrajina také nezávislost Kosova neuznala s odkazem na to, že není možné uznat odtržené území jen proto, že část země obývá jiná národnostní či etnická menšina.
Zde rozhodně nejde o náklonnost k Srbsku, ale Ukrajina se samozřejmě bojí případného precedentu ve vztahu k Donbasu.
Stejně je na tom Španělsko, které také řeší pokusy některých regionů o odtržení od země.
Nezávislost Kosova na Srbsku je udržována vojensky za pomoci jednotek NATO. V praxi je území Kosova okupováno vojenskou aliancí od roku 1999, kdy zasáhla do války.
Od začátku vojenské operace NATO v Kosovu odtud uprchly statisíce na okupovaném území diskriminovaných Srbů.
* zdroj, Spracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda