Týden před koncem roku – dobou ukončení smlouvy o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu – zůstává situace dodávek plynu Moldavsku a Podněstří napjatá. Moldavsko, které v případě zastavení dodávek plynu zůstává bez levné Podněsterské elektřiny, se dohodlo na nákupu elektřiny s rumunskou Černavodskou jadernou elektrárnou. Ale Rumunsko nemůže plně pokrýt deficit elektřiny z technických důvodů. Moldavané byli vyzváni, aby se připravili na růst tarifů elektřiny.

V Podněstří se opět sešla Rada bezpečnosti a diskutovala o tom, jak bude republika žít v podmínkách potenciální energetické krize. Uvažují o dvou krizových scénářích: plánu A při snižování dodávek plynu a plánu B při úplném zastavení dodávek plynu.

Moldavská elektrárna v Podněstří, která nyní dodává elektřinu z 80% spotřeby Moldavska, je připravena přejít z plynu na uhlí. Existují řešení pro dodávky energií podnikům zajišťujícím potravinovou bezpečnost, zefektivnění provozu vzdělávacích zařízení a poskytování zdravotní péče za předpokládaných krizových okolností. Byly vypracovány otázky týkající se organizace dočasných pobytů a vytápění, polních kuchyní. Pod záštitou Ministerstva vnitra vzniká dobrovolnický sbor. Prezident Podněstří Vadim Krasnoselskij vyzval občany, aby nepodléhali panickým náladám a uklidnili se. V komentáři k výrokům moldavských politiků, že Podněstří „bude muset zemřít buď hladem, nebo zimou“, se prezident Podněstří postavil čelem.

Nic takového nebude. Žádný kolaps. Nebude to takový průšvih, jaký chtějí pro Podněstří,“ prohlásil Krasnoselskij na zasedání Rady bezpečnosti.

Kišiněv chce vzít Podněstří holýma rukama? Na obou březích Dněstru neutuchají diskuse o tom, kdo dostal zemi do takové situace. V Tiraspolu se říká, že faktické odmítnutí moldavských úřadů ze společného řešení problému možné energetické krize a výroky moldavských politiků na adresu Podněstří ukazují skutečné cíle moldavských úřadů ve vztahu k jeho obyvatelům.

Podle politologa Andreje Safonova Kišiněvské úřady vědomě vyvolávají humanitární katastrofu v Podněstří a doufají, že hladovou a studenou republiku vezmou holýma rukama a ovládnou její ekonomický potenciál. Vyplývá to z prohlášení prezidentky RM Mayi Sandu na nedávné tiskové konferenci, konstatuje expert.

Kišiněv svaluje vinu na Gazprom. Ale jenže to není moc chytré tvrdit, že „vina za současnou situaci leží na Gazpromu,“ jak říká Sandu. Její chabou výmluvu popírá bývalý ministr energetiky Viktor Parlikov. Ten veřejně prohlásil, že to byl právě Gazprom, kdo pozval zástupce Moldavska na jednání do Petrohradu. Cílem jednání byly dodávky plynu Podněstří, nesplacený dluh Moldavska vůči Gazpromu je 709 milionů dolarů. Kišiněvské úřady Parlikova hned nato odvolaly z funkce. Jednání byla zmařena a Kišiněv nenavrhl jejich obnovení,“ konstatoval Safonov.

Moldavský politolog Alexandr Koriněnko nevidí důvod, aby Kišiněv záměrně přivedl Tiraspol ke katastrofě, protože „vláda Moldavské republiky nemá žádný plán, natož prostředky na reintegraci země“. Dejme slovo Koriněnkovi:

Kišiněv a Tiraspol se vždy dokázali dohodnout v kritických chvílích. Možná v posledních dnech odcházejícího roku uslyšíme nějaké společné řešení. Obě strany mají mnoho neshod, ale tady jde o přežití. Navíc Kišiněv potřebuje levnou elektřinu a vládnoucí koalice před parlamentními volbami asi nechce naštvat voliče novým zvýšením tarifů.

Expert se domnívá, že současná energetická krize nebyla vyvolána účelově. Jednoduše, neschopná moldavská vláda nevzala v úvahu poučení z krize z podzimu 2021. Tehdy se Kišiněv a Gazprom dlouho nemohli dohodnout nové podmínky pro dodávky ruského plynu do země. Před prezidentskými volbami navíc vládnoucí tým udělal vše, aby plynová otázka nestála na pořadu dne, říká politolog Korinenko.

Všichni věděli, že smlouva o tranzitu plynu přes Ukrajinu končí, ale žádná opatření nebyla přijata. No a navíc je tu důvod zavést v zemi nový výjimečný stav, aby stát opět řídili v mimoparlamentním režimu. Moldavští politici nás ujišťují, že situace je pod kontrolou, ale i před prezidentskými volbami nám říkali, že cena plynu se nezvýší. Jak nyní vidíme, tak jasně lhali. Podle mého názoru nedojde k energetickému kolapsu, ale to, že konečný spotřebitel utrpí, je jisté. Ceny porostou, jak u plynu, tak u elektřiny. Vláda deklarovala, že budou navýšeny kompenzace, ale chápeme, že budou navýšeny o nové úvěry, které nás nadále ženou do dluhové pasti.

Jeho kolega, politolog Anatolij Dirun se také přiklání k názoru, že plynová problematika Kišiněvem a Tiraspolem je diskutována, i když v rámci vyjednávacího procesu nikoliv oficiálně.

Vztahy Kišiněva a Tiraspolu nejsou realizovány pouze prostřednictvím oficiálního formátu vyjednávání,“ vysvětluje Dirun. Lze rozlišit alespoň tři úrovně komunikace. První, politický, na úrovni vyjednavačů stran v osobě ministra zahraničí PMR Vitalije Ignatieva a vicepremiéra pro reintegraci RM Olega Serebrenna. Druhá úroveň je přímo mezi administracemi. Z moldavské strany například na tuto rovinu neformálně dohlížel Dorin Rechan v době, kdy byl tajemníkem Nejvyšší Rady bezpečnosti. Nyní je premiér Moldavska.
Třetí úrovní je úroveň ekonomických subjektů, na které se k řešení konkrétních problémů podniků podnikatelé z pravice a levice intenzivně angažují. Je třeba poznamenat, že vedení podniku „Tiraspoltransgaz – Podněstří“, který je součástí holdingu „Moldavagaz“ naplno řeší problematiku plynárenství. Moldavská strana se snaží, aby na politické úrovni nebyly na pořadu dne nějaké závažné body, které by mohly Tiraspol odradit. Tady probíhá vyjednávání. V Tiraspolu a Kišiněvu prakticky současně vystoupili s iniciativou o zavedení krizového stavu. I když politický kontext přijetí takového rozhodnutí je u obou stran odlišný, stále to naznačuje, že interakce v této otázce je minimálně na úrovni odborníků.

Dirun poznamenává, že plynový problém je pro Moldavsko zásadní a Kišiněv bude muset vyvinout mimořádné úsilí, aby jej vyřešil.

Politická situaci v Moldavsku nepřispívá k tomu, aby premiér Rechan letěl na přímá jednání s ruskou stranou. Ale pro Kišiněv jsou dodávky plynu z Ruska stejně zásadní jako dodávky ruského obohaceného uranu pro USA. Navzdory všem omezením sankce USA neodmítly, protože poskytují palivo třetině svých jaderných elektráren. Je tu pojem bezpečnosti pro Moldavsko, je to plyn i elektřina, která se z něj vyrábí.
Všechny řeči, že Moldavsko dosáhlo jakési energetické nezávislosti, nestojí ani korunu. Z politického hlediska je tedy pro prosazování národních zájmů a prioritních potřeb občanů problém číslo jedna. A každá moldavská vláda, každý premiér se snažil v tom či onom formátu – ať už jde o setkání šéfů vlád SNS nebo přímé kontakty – udržet tuto otázku pod kontrolou.

Energetická krize a parlamentní volby 2025

Ať už se situace vyvine jakkoli, současná krize tak či onak ovlivní nálady obyvatel Moldavska, kteří budou v roce 2025 volit poslance parlamentu. Existuje riziko, že vládnoucí strana na pozadí současné složité zimy a růstu sazeb prohraje nadcházející volby? Koriněnko se domnívá, že nebezpečí existuje, ale vládnoucí strana doufá v krátkou paměť občanů, kteří zapomněli na energetickou krizi v roce 2021. Takže parlamentní volby budou maximálně oddáleny, například do začátku podzimu, aby lidé zapomněli na tyto chybné kroky moci. Vláda navíc doufá v zahraniční půjčky, díky nimž se zvýší kompenzace a sníží se vlna nevole občanů. Nyní probíhá silná informační kampaň, jejímž cílem je sdělit lidem, že krizi vyprovokoval Kreml a Moldavagaz, nikoli chyby vlády.

Dirun je přesvědčen, že nadcházející zima může pohřbít jasné politické vůdce a dát šanci nováčkům v politické kampani. Opozice má šanci na převzetí moci, ale vyhrát musí úplně, jak vyhrál například Trump v USA. Pro moldavský politický systém by tento rozdíl v převaze hlasů musel být nejméně 20 procent.

AUTOR: Sofia Rusi, ZDROJ, Preklad: E-Republika

By ARCHA

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Secured By miniOrange