Sebevražedná složka západních loutek, které zrádně uskutečňují šíleně sebedestruktivní politiku, je předurčena k tomu, aby definitivně zničila USA i celý Západ.
Všechny důkazy už jsou na stole – a dav MAGA, který v listopadu drtivou většinou hlasoval pro Donalda Trumpa jako pro slibovaného „prezidenta míru“, nyní ví, že jeho skutečné heslo zní: Učiňme Izrael znovu velikým.
Když se podíváme, co se stalo během posledního měsíce, celý svět si uvědomuje, že Trump a talmudský satanistický izraelský premiér Benjamin Netanjahu jsou dvě loutky Temné strany, které vedou dva vyděděné národy – USA a Izrael – vstříc srázu armagedonu. Tato dvojice byla pověřena naplněním iluminátského plánu z roku 1871, založeného na zednářském proroctví, které má rozštěpenou planetu uvrhnout do sionistické války proti islámu – třetí světové války.
Podporovat genocidního vůdce státu, jenž nařizuje svým vojákům z IDF střílet na hladovějící palestinské děti, které se zoufale snaží dostat k jídlu u výdejních míst řízených americkou nevládní organizací Gaza Humanitarian Foundation, je válečný zločin – zločin, který říká vše, co potřebujeme vědět. Z izraelského deníku Haaretz pochází titulek z 27. června:
„Jsou to jatka“: Vojákům IDF bylo nařízeno záměrně střílet na neozbrojené Gazyjce čekající na humanitární pomoc.
Zatímco svět reaguje na tuto otřesnou zprávu, už o necelých 48 hodin později sionistický prezident USA z okruhu Chabad-Lubavič, Donald Trump, vychvaluje na své sociální síti izraelského vůdce „Bibiho řezníka“ Netanjahua:
„To, co dělají v Izraeli Bibimu Netanjahuovi, je strašné. Je to válečný hrdina a premiér, který odvedl fantastickou práci ve spolupráci se Spojenými státy, aby dosáhl velkého úspěchu při odstranění nebezpečné jaderné hrozby v Íránu. Důležité je, že právě nyní jedná s Hamásem o dohodě, která zahrnuje návrat rukojmích.“
Bibi okamžitě poděkoval Trumpovi – svému partnerovi ve třetí světové válce – na platformě X za podporu, kterou Trump označil jako „politický hon na čarodějnice“:
„Společně učiníme Blízký východ znovu velikým!“
Přesněji řečeno: na úkor milionů mrtvých muslimů spíše „Učiňme znovu velikým Izrael“. Zatímco se tyto dvě opovrhované hlavy zločinných států veřejně dojímají nad svým „bromancem“ a inscenují Temné straně odpálení časovače k Satanově Třetí světové válce ve stylu sionistického ohňostroje apokalypsy, vždy bystrý penzionovaný plukovník Douglas MacGregor, s nímž jsem studoval na West Pointu, reagoval dlouhým příspěvkem na X 30. června, v němž popsal to, co nazývá „Novou dlouhou válkou Ameriky“:
„Dnes existuje každý důvod očekávat, že nedávný 12denní konflikt mezi Íránem na jedné straně a Izraelem a Spojenými státy na straně druhé bude obnoven, jakmile izraelské a americké síly doplní své zásoby raket. Íránci nepochybně vynaloží maximální úsilí na zásadní posílení své integrované protivzdušné obrany. Pro jednoduchost nazvěme současný konflikt ‚Novou dlouhou válkou‘.“
Geopolitické poznatky Douglase MacGregora upozorňují na těsné vazby mezi Netanjahuem a současným velitelem amerického CENTCOM generálem Erikem Kurillou (absolventem West Pointu ročníku 1988) a na pravděpodobnost, že Trump již schválil strategické společné převzetí Suezského průplavu Spojenými státy a Izraelem – navzdory přítomnosti ruského „nově fázovaného radarového systému v Egyptě“, schopného detekovat jak dálkové raketové odpaly, tak stealth letouny.
Plukovník MacGregor rovněž upozorňuje na stále expanzivnější ambice Ázerbájdžánu, který dnes nepříliš skrytě spolupracuje se svým blízkým spojencem Izraelem na „útoku na Arménii“ – první křesťanský stát světových dějin. Dále pak Trump a generál Kurilla tajně spolupracují s militantní teroristickou organizací, kterou tvoří exilová íránská opoziční skupina – Mojahedin-e-Khalq neboli MEK, jež nyní slintá nad představou návratu syna bývalého šáha, prince Rezy Pahlavího, k moci v Teheránu. Jeho Západem podporovaný otec byl donucen uprchnout z Íránu během islámské revoluce v roce 1979, která skončila obsazením amerického velvyslanectví a držením 65 Američanů jako rukojmích po dobu 444 dnů až do prvního funkčního období Ronalda Reagana v roce 1981. Kromě toho Spojené státy podpořily iráckého vůdce Saddáma Husajna (později falešně obviněného z vlastnictví ZHN a zavražděného), aby v září 1980 napadl Írán, a tajně Iráku poskytly vojenskou podporu včetně zpravodajských informací i nelegálního použití chemických zbraní USA během osmileté války.
Odbočme nyní s trochou pozadí k Zakavkazské zemi Arménii
Bývalá arménská enkláva zvaná Arcach (v ázerbájdžánštině Náhorní Karabach), nedaleko dnešní Arménské republiky, je součástí starověké arménské vlasti již od dob biblických – kdy zde podle tradice žil Noemův pravnuk Hajk, „patriarcha a zakladatel Arménie“, na této posvátné půdě, kam přistála Noemova archa po potopě – na arménské hoře Ararat. Arméni tak byli národem a státem celá staletí předtím, než vůbec vznikli turkické kmenové odnože jako Ázerové, natož aby se staly národem.
V roce 1911 emigrovali moji prarodiče do Spojených států z anatolského regionu východního Turecka – jen pár let před první genocidou 20. století, kterou spáchali Turci pod rouškou první světové války, když v posledních dnech Osmanské říše povraždili až 1,5 milionu Arménů. Obávaný diktátor sovětského rozdělování a vládnutí – rodilý Gruzínec Josif Stalin – jako komisař národností v oblasti Gruzie, Arménie a Ázerbájdžánu v roce 1923 zvrátil rozhodnutí Komunistické strany z roku 1921, že Arcach zůstane součástí Arménské sovětské socialistické republiky. Motivací tohoto nespravedlivého a problematického rozhodnutí bylo vědomé zasetí semene konfliktu mezi dvěma podrobenými etnickými skupinami, aby si Moskva udržela kontrolní výhodu jako prostředník.
Když arménská genocida po první světové válce pomalu končila, přidělení autonomie oblasti Arcach Ázerbájdžánu – přestože podle sčítání lidu z roku 1926 tvořili Arméni více než 94 % obyvatelstva – potěšilo jak Ázery, turecké bratry, tak samotné Turecko, čerstvě po dokončení genocidy. Pod autoritářskou vládou to udržovalo nepřátelství mezi Ázery a Armény v přijatelných mezích. Před rozpadem Sovětského svazu v roce 1991, kdy obě republiky usilovaly o nezávislost, ukázalo sčítání lidu z roku 1989, že Arméni stále tvořili 77 % obyvatel Karabachu. Ale už v roce 1988 Ázerbájdžán zahájil invazi do enklávy – válku, kterou v roce 1993 prohrál.
Jako arménsko-americký novinář jsem obsáhle psal o kontroverzní geopolitice jak malé vnitrozemské země Arménie, tak její ještě menší enklávy Arcach v horách Kavkazu – sevřené mezi islámský Ázerbájdžán na východě, islámské Turecko na západě, pravoslavně křesťanskou většinovou Gruzii na severu a jižní hraniční koridor sdílející s Islámskou republikou Írán.
Doživotní ázerbájdžánský diktátor Ilham Alijev, který převzal moc po smrti svého otce v době první velké války v roce 1993, byl v dubnu 2016 na zpátečním letu domů – čerstvě po schůzce ve Washingtonu s tehdejším americkým ministrem zahraničí Johnem Kerrym, který mu dal zelenou k útoku na Náhorní Karabach. O tomto tématu jsem psal článek pro Global Research s názvem „Příběh Náhorního Karabachu, který USA nechtějí, abyste znali.“
Před invazí Ázerbájdžánu do Arcachu v listopadu 2020 – tedy před druhou velkou válkou – byly všechny předešlé epizodické války o toto silně sporné území od rozpadu Sovětského svazu v raných 90. letech vyhrány Armény z Arcachu, kteří s nelítostným odhodláním bránili svou prastarou vlast. Až do pozdní invaze v roce 2020 byli vždy vítězové – bojovali na své zemi, která jim právem patří od biblických časů.
Ale v listopadu 2020 se vše náhle změnilo. Ázerbájdžán využil celosvětových lockdownů během pandemie covidu, aby zahájil 44denní překvapivý úder proti arménské enklávě, což vedlo k násilnému obsazení většiny tohoto odštěpeneckého regionu. Finální rána přišla o necelé dva roky později – v září 2022 – kdy tzv. „bleskový útok“ Ázerů vyústil v etnické očištění téměř 120 000 Arménů z Arcachu, kteří byli nuceni uprchnout do nedaleké Arménské republiky. Popsal jsem to podrobně v článku pro countercurrents.org.
Do roku 2020 spolupracovaly USA s ropným Ázerbájdžánem, který poprvé dostal do rukou drony – dodané vládě v Baku jak z Izraele, tak od jejich největšího spojence – člena NATO, Turecka. Sofistikované drony byly tehdy nově nasazeny do moderní války a rozhodujícím způsobem poskytly Ázerbájdžánu převahu, neboť západní spojenci USA mu takto „nabalili zbraně“, zatímco Arméni žádné drony neměli. Jak poznamenává plukovník MacGregor ve svém nedávném příspěvku na X, během posledních útoků na Arcach pomáhalo Baku:
„Izrael poskytl Ázerbájdžánu klíčovou dronovou technologii během jeho poslední vítězné kampaně proti Arménii – a Ázerbájdžán pravděpodobně poskytl podporu izraelským operacím proti Íránu.“
Ačkoliv jsou Ázerbájdžán a Írán obě muslimské země, v průběhu let se ropný Ázerbájdžán stal stále těsnějším spojencem a obchodním partnerem Izraele – fungujícím jako islámský zrádce proti zájmům Íránu. Mnoho z dronů, které v červnu útočily na Írán, bylo vypuštěno právě ázerbájdžánskou armádou. Podle principu „podobné přitahuje podobné“ se tedy dvě genocidní turkické země – Turecko a Ázerbájdžán – spojily s dalším genocidním zrádcem, Izraelem. Tyto tři státy ze všech stran svírají mnohem menší křesťanskou zemi Arménii a dodnes se netají tím, že hodlají „dokončit práci“ – tedy zcela vymazat Arménii a Armény z mapy.
Jak predátorští vlci dorážejí, podle Douglase MacGregora:
„Cílem Ázerbájdžánu je vytvoření ‚Velkého Ázerbájdžánu‘ anexí íránské turkické a ázerské populace, soustředěné kolem města Tabríz v severním Íránu. Nevyřčeným předpokladem ve Washingtonu, Jeruzalémě a Baku je, že Ázerové v severním Íránu uvítají možnost připojit se ke svým ázerbájdžánským soukmenovcům. Národní vůdci všech tří států považují tuto operaci za krok k rozbití a zničení íránské národní jednoty – a také jako prostředek k dosažení kýžené změny režimu v Teheránu.“
Ačkoliv se USA a Izrael snaží využít toto dočasné příměří k zoufalému doplnění svých vyčerpaných raketových zásob, plukovník MacGregor varuje, že USA, Izrael a Ázerbájdžán jsou již v plánovací fázi společného úderu proti Íránu, který může být zahájen kdykoli. Aby USA vstoupily do plnohodnotné války proti Íránu, dle historicky osvědčeného scénáře z minulosti, obvykle inscenují falešnou vlajku, aby mohly obvinit nepřítele a ospravedlnit, proč mají znovu umírat mladí Američané na cizí půdě.
Stará letadlová loď USS Nimitz, určená k vyřazení, nyní kotví v Perském zálivu – jako připravená oběť. Plukovník MacGregor navíc upozorňuje, že tato nová dlouhá válka, která nám byla vnucena, nese extrémně vysoké riziko katastrofálního selhání, protože jakýkoli další útok proti Íránu by okamžitě vtáhl do války i další islámské státy, Rusko a Čínu – a kromě toho i rozdělenou americkou veřejnost, která je již nyní rozhodně proti jakékoli třetí světové válce proti nejmocnějším, jaderně vyzbrojeným zemím světa. USA jsou navíc vnitřně rozštěpené více než kdykoli od občanské války.
Mosadští Židé z Izraele jsou mistry v utajovaných politických vraždách. Není třeba hledat dál než k atentátu na JFK, který stál Izraeli v cestě při vývoji jaderné bomby – a společně s ním i jeho bratr Bobby, tehdejší ministr spravedlnosti, který chtěl postavit Izrael k odpovědnosti za porušování amerického zákona FARA o registraci zahraničních agentů. Dodnes AIPAC uplácí americké politiky a operace Mosadu – například Epstein nebo P. Diddy – slouží k sexuálnímu vydírání americké vlády, která je okupována sionisty. Mezitím Izrael vraždí s naprostou beztrestností – a je dodnes chráněn před jakoukoli odpovědností.
Na rozdíl od toho Írán, který sdílí s Arménií jižní hranici, nikdy nebyl jejím nepřítelem. V květnu 2024 nesou pravděpodobně Ázerové odpovědnost za atentát na íránského prezidenta Ebráhíma Raísího a ministra zahraničí Husseina Amira Abdollahiana (který měl arménské kořeny), když se vraceli domů z Ázerbájdžánu ve vrtulníku. Současný íránský reformní prezident Masúd Pezeškján je rovněž Armén. V Íránu žije početná křesťanská arménská komunita po staletí – a Írán tak patří mezi poslední zbývající spojence Arménie v tomto výbušném regionu světa.
Po americkým CIA vedeném převratu v roce 2014, kdy neonacistický Majdan svrhl ukrajinskou vládu, a kdy Ukrajina začala vraždit etnické Rusy žijící v Donbasu (14 000 mrtvých před únorem 2022), Rusko zahájilo svou speciální vojenskou operaci. Současná zástupná válka USA na Ukrajině je další americkou katastrofou.
Další barevná revoluce podporovaná USA se mezitím připravovala v sousední Arménské republice na jaře 2018 – v režii CIA proběhly násilné protesty, díky nimž byl do čela země dosazen americký chráněnec Nikol Pašinjan. Byl to další západní „trn v oku“ Ruska. Dlouholeté úzké vztahy Arménie s Moskvou po roce 1991, kdy se stala nezávislou, vzaly během šesti let Pašinjanovy vlády za své. Tento týden arménský premiér nechal zatknout nejvyšší náboženské představitele Arménské apoštolské církve – z obavy před povstáním a pučem.
Mezitím už v roce 2008 vedl mladý prozápadní lídr Michail Saakašvili Gruzínskou republiku do války proti autonomní Jižní Osetii, do níž musely zasáhnout ruské síly, aby zastavily konflikt. Tento západní implantát, Saakašvili, si v současnosti odpykává trest 12,5 let za zpronevěru, poté co byl nedávno ilegálně dopaden při návratu do Gruzie. V posledních měsících se Spojené státy pokoušely zasahovat i do voleb v Gruzii, zatímco Rusko veřejně obvinilo USA z pokusu vyvolat další barevnou revoluci. Obsesivní posedlost CIA výměnou režimů je obchodní známkou Spojených států – obzvlášť podél hranic jejich vybraných nepřátel studené války 2.0: Ruska, Íránu a Číny. A nikdy s tím nepřestává.
Z tohoto stručného přehledu nedávné geopolitické historie podél turbulentní ruské hranice jasně vyplývá, jak elity manipulují a formují americkou zahraniční politiku na základě zakořeněné zločinecké posedlosti agresivním porušováním mezinárodního práva – se středobodem v destabilizaci cílených protivníků USA. Neustále vytvářejí hraniční konflikty, aby izolovali a oslabili tyto nepřátele skrze podvratné operace na změnu režimu. To je přesně to, co dnes USA a NATO dělají v posledních dnech umírající unipolární hegemonie Západu, který rychle ztrácí svůj geopolitický a ekonomický vliv, zatímco jeho agresivní, tyranský a nátlakový stisk nad světem slábne a odumírá.
Dnešní západní političtí loutky v Severní Americe, Evropě a Austrálii/Novém Zélandu slepě následují sebevražedné příkazy svých pánů – lichvářských mistrů z City of London – aby prosazovali nepřetržitou zahraniční politiku založenou na podvratných provokacích. Cílem je úmyslně vyhrocovat nepřátelství a neodvratně směřovat ke stále větším geopolitickým konfliktům a bezprostřední třetí světové válce proti východním protivníkům – kteří nyní podle plánu získávají rozhodující převahu vojensky, politicky i ekonomicky. Západ je odsouzen k zániku.
Zatímco východní mocnosti vedou rostoucí alianci BRICS složenou z většiny národů Globálního Jihu a tvoří silnější, soudržnější multipolární svět, kolektivně již podlamují upadající sílu zneužité a nekompetentně vedené unipolární dominance USA. Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jihoafrická republika, Egypt, Etiopie, Indonésie, Írán a Spojené arabské emiráty – to jsou dnešní členové aliance, přičemž desítky dalších čekají ve frontě. Tito stávající členové již dnes tvoří více než třetinu globálního HDP – a s dalšími přírůstky to brzy bude více než polovina.
Závěrem: Jelikož elity přesunuly výrobu z Západu do Číny, která se stala výrobním centrem světa, cíl City of London je jasný – oslabit a zničit západní civilizaci. Proto je ona sebevražedná složka západních loutek, které zrádně provádějí šíleně sebedestruktivní politiku, předurčena k tomu, aby dokonala zkázu USA i celého Západu. Hlavním důvodem, proč mocenská struktura zaměřila svou mušku právě na Západ, aby zde selhal jako první před silnějšími východními protivníky, je ten, že Západ – historicky nejbohatší blok národů s největší svobodou, největší bílou křesťanskou střední třídou – představuje pro tyto kanibalské démony největší hrozbu odporu vůči jejich zvrácenému snu o světové vládě.
A tak tyranští luciferiánští vládci zavádějí svůj digitální neo-feudální otrokářský systém na drasticky vylidněné, zpustošené planetě, která má být rychle nahrazena zbraněmi vybavenou, antihumánní umělou inteligencí. A pokud se dnes globální masy neprobudí a nepochopí tuto realitu velmi rychle – pak při neúprosně plynoucím čase nezbývá lidstvu téměř žádná příležitost k tomu, aby se plně zmobilizovalo a vzdorovalo těmto démonickým silám. I nyní se zdá, že lidstvo je na prohrávající straně této epické bitvy o přežití.
AUTOR: Joachim Hagopian, Preklad: Ivana Kollárová, CZ24.news, ZDROJ
Joachim Hagopian je absolventem West Pointu, bývalý důstojník armády a autor knihy Don’t Let the Bastards Getcha Down, která odhaluje vadný systém vojenského vedení USA – postavený na sbírání „lístků“ do vyšších funkcí, čímž se nevyhnutelně eliminují ti nejlepší a nejnadanější, zatímco vzhůru stoupají průměrní poslušní vykonavatelé. Ti se pak stávají generály-politiky a byrokraty, předurčenými elitami k tomu, aby prohráli každou moderní válku USA. Po armádě Hagopian získal magisterský titul z klinické psychologie a přes čtvrt století pracoval jako licencovaný terapeut v oblasti duševního zdraví s týranou mládeží a adolescenty. V Los Angeles bojoval proti největšímu systému ochrany dětí v zemi – uvnitř naprosto rozbitého a zkorumpovaného amerického systému péče o dítě.