Prezident Petr Pavel podpořil možnost zavedení administrativních odvodů do armády, aby stát získal přehled o tom, s kým může počítat pro obranu státu. Odvody podle prezidenta, který byl náčelníkem armádního generálního štábu, nelze vnímat jako předstupeň obnovení základní vojenské služby. Pavel to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct, který dnes odvysílala televize Nova.
„Obrana státu není jen záležitostí profesionální armády
Účast na ní může být různá, ve formě civilní služby i základního výcviku, aby každý člověk, který je toho schopen a má k tomu předpoklady, získal základní dovednosti,“ řekl Pavel. Reagoval tak na potřebu posílení počtu příslušníků aktivních armádních záloh, který by podle prezidenta měl být vyšší než 30.000 příslušníků profesionální armády. „Je to na věcnou diskusi, jakými způsoby lze připravit více lidí k možné účasti na obraně státu,“ uvedl prezident.
poznámka: po kabátovom prevrate `89 vtrhli do politiky namiesto “nekompetentných” komunistov samí “odborníci”. Ako je možné, že po 35 rokoch riadenia štátu “odborníkmi”, je armáda bezradná. Samotné zistenie, že obrana štátu nemôže byť záležitosťou profesionálnej armády je tiež na nobelovu cenu za objav…
Strategické dokumenty armády k roku 2030 počítají s cílem 30.000 vojáků z povolání a 10.000 příslušníky aktivních záloh. Loni v září bylo v armádě 27.982 profesionálních vojáků, ale pouze zhruba 4300 vojáků aktivní zálohy. Podle prezidenta by aktivní zálohy měly převyšovat počty členů aktivní armády. „Tam se rozhodně ani neblížíme,“ řekl. Pavel připomněl, že stále platný branný zákon ukládá účast na obraně státu všem od 18 do 60 let věku.
Po zrušení základní vojenské služby, jejíž obnovení je považováno společensky za nereálné, nyní podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky každý rok ubývá 40.000 záloh z ročníků, které základní vojenský výcvik absolvovaly a které by už současně byly těžko použitelné. Česko proto podle něj bude muset zvážit nějaký mechanismus, který tyto zálohy nahradí. Zmínil například dobrovolnou dočasnou službu.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) naznačila spolupráci s vysokými školami či diskusi o zapojení majitelů zbrojních průkazů. Hovořila také o nejnovější formě zapojení obyvatel – takzvaném dobrovolném předurčení pro doplnění ozbrojených sil. Člověk, který o ně požádá, musí bezprostředně podstoupit jen zdravotní prohlídku. Pokud by se zhoršila bezpečnostní situace, absolvoval by i výcvik.
Zaorálek: Děsí mě ta nekompetence, v koncepci armády o tom není ani zmínka
Obdobně i místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek, který byl hostem Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News, řekl, že stát musí mít informace o tom, kolik lidí je v případě vojenského konfliktu připraveno zemi bránit. Návrat nějaké formy vojenské služby považuje za potřebné i poslanec Ondřej Kolář (TOP 09). Podle Jaroslava Bžocha z opozičního hnutí ANO ale Česko nemá na zavedení povinné vojenské služby zázemí. Místopředseda SOCDEM Lubomír Zaorálek zkritizoval to, že v dřívější armádní koncepci nebyla o vojenské službě žádná zmínka.
„Mě děsí ta nekompetence a bezradnost české armády a ministerstva obrany. Představte si, že před půl rokem se projednala koncepce výstavby armády, ve které jste nenašel o povinné službě ani zmínku. A za půl roku se najednou mluví o tom, že by byla povinná služba,“ řekl Zaorálek.
Armáda podle něj nefunguje systémově, nenabízí stabilitu a jistotu, do které by lidé chtěli přijít.
ZDROJ: ČTK