Význam eseje níže od Donalda Jeffriese spočívá v tom, že ukazuje, že běloši nemohou být hájeni ani tehdy, když jsou oběťmi „barevných lidí“, jako tomu bylo v Cincinnati. Krok za krokem získávali barevní lidé imunitu vůči odpovědnosti před zákonem, pokud jsou jejich oběťmi běloši.
V Americe, v níž jsem vyrůstal, v době předtím, než bílí liberálové naučili černochy nenávidět bělochy, neexistovala žádná černošská agrese vůči bělochům ani naopak. Černošská agrese proti bělochům začala s preferencemi pro černochy, když bílí liberálové zavedli rasové preference, které přitom zakazoval Zákon o občanských právech z roku 1964. (Viz The New Color Line, Regnery, 1995)
Eufemismus „Affirmative Action“ (pozitivní diskriminace) byl použit k zakrytí protiprávnosti rasových preferencí, což porušovalo ústavní požadavek USA na rovné zacházení podle zákona. Udělení výhod černochům zasadilo myšlenku, že jim náleží práva založená na rase jako odškodnění za údajnou minulou rasovou předsudečnost.
Integrace škol přidala další krok k tomuto procesu. Standardy založené na zásluhách musely být zmírněny a nakonec zrušeny, aby se odstranily rasové rozdíly ve výkonu a chování.
Další krok následoval, když vysoká míra černošské kriminality vedla k vysoké míře uvěznění černochů, což bylo označeno za „nerovnoměrný dopad“. Aby se tato míra snížila, začala některá města dávat černochům „volnou ruku“ u některých trestných činů.
Například San Francisco zrušilo trestní sankce za krádeže černochů do 950 dolarů na obchod a den. Takže pokud černoch navštívil 10 obchodů denně a z každého odnesl zboží za 950 dolarů, pracoval-li 365 dní v roce, mohl mít roční příjem před slevami za ukradené zboží téměř 3,5 milionu dolarů. To je důsledek pocitu viny bělochů, který vyprodukovaly demokratické politické struktury. Běloši si to ve skutečnosti sami odhlasovali. Existoval v dějinách někdy národ tak mentálně i emocionálně slabý a bez sebedůvěry, a přesto si nárokoval postavení supervelmoci, která vládne světu?
Obrovský krok nastal, když Antifa a Black Lives Matter dostaly od demokratických městských a státních vlád povolení rabovat a vypalovat obchodní čtvrti, včetně policejní stanice. Média, profesoři a demokratické politiky trvali na tom, že by to bylo „rasovou nespravedlností“, kdyby byli černí zločinci činěni odpovědnými.
Všechno to vedlo k Cincinnati, kde si bělošský muž a žena neuvědomili, že nemají sdílet chodník s černochy, a byli zmláceni do bezvědomí. Bylo to vyjádření rasové nenávisti, nebo prostě černoši uplatnili právo, které si vydobyli díky desetiletím rasových privilegií udělovaných bílými liberály?
V Americe i v Evropě získávají nebílí imigranti-vloupenci také právní privilegia, která bílí občané nemají
Jejich obživa z veřejných prostředků – bydlení, jídlo, zdravotní péče a platební karty – má přednost před pomocí vojenským veteránům USA, kteří spí na ulicích. Řada demokratických politických oblastí dovoluje nelegálním přistěhovalcům sloužit jako policisté a zatýkat americké občany. Jaký je to pocit, Američane, být zatčen nelegálním přistěhovalcem, kterému demokraté pomohli přejít hranici?
V několika evropských zemích, zejména v Anglii, Švédsku a Německu, získali imigranti-vloupenci faktické právo znásilňovat bílé ženy, včetně malých dětí, a to s minimální nebo žádnou odpovědností. Muslimští imigranti nejen nahradili křesťanské kostely mešitami, ale také prosazují uplatňování muslimského práva a kulturních norem. Ve Francii byl nedávno muž odsouzen k vězení za spálení výtisku Koránu, náboženského textu islámu. Podle šaríi je tento čin rouháním. Podle francouzského práva však není trestné spálit Bibli. Takže nyní Francie vynucuje šaríu na Francouzích.
V Německu soudce propustil na svobodu devět imigrantů, kteří hromadně znásilnili německou dívku, protože „znásilnění bylo výsledkem frustrace spojené se zkušenostmi z migrace“. V Anglii bylo brutální hromadné znásilnění připsáno muslimským „kulturním hodnotám“ a přístupu k ženám. Pachatelé byli propuštěni. Nedávno britská vláda vypsala inzerát na administrátora práva šaría. Bývalá britská premiérka Liz Trussová uvedla: „Byli jsme svědky otřesného utajování gangů, které zneužívají dívky v Británii, kdy dívky již od 12 let byly systematicky znásilňovány, a nebylo provedeno žádné národní vyšetřování. Všechno to bylo zameteno pod koberec.“
Co vysvětluje úplný kolaps sebedůvěry a podřízenost „barevným lidem“ u dříve sebevědomých bílých etnik, která vládla světu?
Co zničilo jejich sílu, která pramenila z víry v sebe sama a svou civilizaci? Odpovědí, příteli, jsou profesoři a učitelé. Nikdy v historii, až do poloviny 20. století, nevynakládala žádná společnost tak velké procento svého HDP na indoktrinaci vlastní populace proti vlastní společnosti a na indoktrinaci bělochů proti nim samým, čímž do nich vštěpila pocit viny.
V amerických veřejných školách dnes, zejména v oblastech ovládaných demokraty, je běžné učit osmileté bílé děti, že oni, jejich rodiče a jejich prarodiče jsou rasisté. To je to, co celý západní svět dělal posledních 75 let – ničil sám sebe. Výsledkem je, že dnes bílá etnika klečí před barevnými lidmi, kteří byli indoktrinováni k víře, že jim bylo ublíženo, a kterým se mají podřídit.
Škody byly dokonány už v roce 1973, kdy Francouz Jean Raspail, který to pochopil, napsal Tábor svatých. Možná nikdy v historii nebyla napsána přesnější předpověď budoucnosti. Tábor svatých se naplňuje den za dnem, zatímco hloupá, lhostejná bílá etnika – jeho oběti – ho ignorují.
Národ tak hloupý si nezaslouží existovat – a už dlouho existovat nebude
Černošská únava a židovská nadřazenost
Hanba a omluvy v přímém přenosu
Byl jsem povzbuzen, když se celá věc kolem „černošské únavy“ nedávno stala virální na internetu. Říkal jsem si – dosáhli běloši konečně, po všech těch letech, bodu zlomu, pokud jde o ghettové chování? Přestanou konečně bezdůvodně omlouvat něco, co neudělali? Odeberou černochům jejich „kartu volného výjezdu z kritiky“?
Bohužel, poslední události naznačují, že rasové záležitosti se v naší stále dystopičtější Americe 2.0 vrátily do starých kolejí. Když 24. července zemřela legenda profesionálního wrestlingu Hulk Hogan, reakce na internetu byla velmi výmluvná. Nikdo neudělal pro proměnu WWF (později WWE) v obrovský sport pro miliony nadšených fanoušků tolik jako Hulkster. Ale v roce 2015 unikla do naší „svobodné“ tiskové sféry nahrávka soukromého telefonického rozhovoru, po níž se na něj vrhli jako supi řízení státem. V rozhovoru Hogan litoval, že jeho dcera chodí s černochem. V naší pokřivené společnosti není většího zločinu, než když bílý otec namítá proti tomu, aby jeho dcera chodila s černochem. A aby toho nebylo málo, použil obávané „N-slovo“. Šlo o zcela lidský, pochopitelný komentář, pronesený napůl v žertu. Ale WWE neváhala a vyhodila největší jméno ve své historii.
Po jeho vyloučení ho WWE nakonec v roce 2018 pustila zpět do Síně slávy. Ale nejprve musel splnit povinnou bílou omluvu. Vlastně celou sérii omluv. Opravdu podlézavých a trapných omluv. Klasický ponižující rituál. V roce 2024 se objevil na republikánském sjezdu na podporu Trumpa. Ale v lednu 2025 byl bez milosti vypískán z pódia při premiéře akce RAW pro Netflix, před 17 000 diváky v Los Angeles. Přesto byla reakce mnohých na jeho smrt šokující. Nebyl jsem fanoušek Hulkstera, ale mám velký problém s tím, že se soukromé rozhovory lidí sledují. Velký bratr by neměl poslouchat nikoho z nás. Všichni za zavřenými dveřmi říkáme věci, které nechceme, aby slyšel svět. Je mi jedno, co řekl. Skutečnost, že to vůbec někoho zajímá, je dalším porušením svobody slova. Stejně jako každý jiný, měl Hulk Hogan právo na svůj názor.
Všichni víme, že kdyby The Rock – který se stal nejbělejším černochem od dob Michaela Jacksona – vyjádřil podobné výhrady ohledně toho, že jeho dcera chodí s „Crackerem“, reakce by byla kolektivní pokrčení ramen. A to je jen jeden příklad černošské celebrity, která řekla něco daleko horšího: jazzová legenda (a který starší černý hudebník není „legenda“?) Miles Davis byl kdysi dotázán, co by chtěl udělat jako svůj poslední čin na zemi. Skromný Davis, milovaný miliony bělochů, odpověděl: „Uškrtil bych bělocha, a udělal bych to pěkně pomalu.“ Nevím o tom, že by byl tento jeho krajně nenávistný výrok někdy znovu citován ve slušné společnosti. Je lepší nechat spící černé legendy na pokoji. „Sir“ Charles Barkley, obtloustlý bývalý hráč NBA, proslulý házením menších bílých hostů barů skrz skleněné výlohy, jednou prohlásil: „Jsem devadesátkovej n…er. Děláme si, co chceme.“ Barkley byl dokonce republikánskými hlupáky zvažován jako politický kandidát. Oni jsou prostě Strana hlupáků.
Špatné chování černochů je na očích po celý můj život. Muhammad Ali, dříve Cassius Clay, měl vždy po svém boku významného nežida Howarda Cosella, zatímco si budoval vlastní wrestlingový styl. Cosell byl v podstatě jeho „manažerem“, podobně jako rabín Shmuley hlídá RFK Jr. Už jen ve sportu černí atleti projevují odporné, násilné chování po desetiletí. A vždy se našla řada sportovních „novinářů“ a komentátorů, mnozí z nich židovského původu, kteří to omlouvali a ospravedlňovali. Když Latrell Sprewell z NBA doslova uškrtil svého trenéra, mnozí se snažili jeho čin racionalizovat. Sprewell byl nakonec do ligy přijat zpět a na jeho pokus o vraždu se zapomnělo, stejně jako na Davisovu fantazii. Momentálně píšu knihu o rasové dynamice ve sportu. Určitě to pošle moje „sociální kreditní skóre“ na nová dna. Útoky černochů na bělochy jsou ve sportu velmi časté. Dosud jsem nenašel jediný příklad útoku bělocha na černocha v tomto prostředí.
Po Hoganově smrti se velmi populární „fitnes influencer“ Joey Swoll vyjádřil o Hulksterovi s úctou, protože na něj měl velký vliv. Reakce na TikToku ho však donutila vydat standardní bílou omluvu, podobnou té Hoganově. Video té omluvy bylo tak trapné, že by mělo zničit jeho obrovskou fanouškovskou základnu. Žádný běloch by ho už neměl podporovat. A, jako každá jiná omluva, kterou bělošská veřejná osoba za poslední desetiletí vydala, ani tato nic nezměnila. „Bojovníci za sociální spravedlnost“ ho nepohladili po zádech se slovy „V pořádku, příště to nedělej“. Stále si myslí, že je „rasista“. Stejně jako Hulkster. Swoll si tak pravděpodobně zničil část své fanouškovské základny svou zbabělou, zbytečnou kapitulací. Kdy konečně některý běloch řekne: „Neomlouvám se. To je můj názor. Všichni jsme chráněni Listinou práv. Pokud nesouhlasíš, v pořádku. Nebudu přizpůsobovat své názory podle toho, co si myslíš.“
A pak, aby se ukázalo, že hnutí „Černošská únava“ neudělalo ani sebemenší rozdíl, došlo k hromadnému útoku na bělošský pár v Cincinnati po jazzovém festivalu. Samozřejmě od obvyklých podezřelých. Budete velmi dlouho hledat v novinových archivech, než najdete případ, kdy bělošský dav napadl černocha. Možná v roce 1930 na hlubokém jihu. Možná. Tento skupinový útok média konzistentně označovala jako „rvačku“. Ano, byla to taková „férová“ rvačka – padesát nebo sto proti dvěma. A nechyběly běžné prvky ghettové kultury. Žena dostala úder pěstí zezadu. Tak, jak se to dělá ve „hře na knockout“. Proč prostě neuhodit mnohem menší ženu přímo? Proč je nutné ji napadnout zbabělým způsobem? Ale proč taky tihle velcí, silní černošští „gangsta“ útočí na staré bílé a asijské ženy zezadu? Aby bylo jasno – nenaznačuji, že by ženy měly být biti v jakékoli situaci.
Jedna z bělošských skupin, které financují Black Lives Matter, je provozována organizací Democracy Alliance, za níž stojí bezedná peněženka známého nežida George Sorose. Democracy Alliance založil Rob Stein. Také ne katolík. Členy byli i Norman Lear a Rob „Meathead“ Reiner. NAACP byla založena bělochy, jedním z nich byl Henry Moskowitz. Ironií je, že jedna z věcí, za kterou se Joey Swoll dostal do problémů s „woke“ davem, bylo, že označil černochy za „barevné lidi“ (colored people). Což dává smysl, když si uvědomíme, že první organizace založená na jejich podporu se jmenovala National Association for the Advancement of Colored People. Swoll nerozuměl rozdílu mezi „colored people“ a „people of color“. Pro bývalého dělníka, jako jsem já, se zdají být tyto pojmy zaměnitelné, lišící se jen nepatrně v sémantice. A přesně to měl říct – a měl je zostudit za jejich naprostou hloupost.
Černoši po celé sociální síti se snažili vykreslit „rvačku“ v Cincinnati tak, že ji „začal“ běloch tím, že dal černochovi facku. V roce 2025 prostě nedáte černochovi facku. Nenazvete ho „barevným člověkem“. On je „člověk barvy“! A pokud to uděláte, každý černoch má důvod vás fyzicky napadnout. Udeřit vaši ženu zezadu. Kopat vás, když ležíte. Dupnout vám na hlavu. Běžná Marquess of Ghettosberry pravidla boje. Ghettová kultura povýšila úder zezadu – kdysi považovaný v naší kdysi civilizované společnosti za znak zbabělosti – na ctnostnou vlastnost. Nějakým způsobem je udeření osmdesátileté Asiatky, navíc tímto nečestným způsobem, považováno za znak mužnosti pro ty, kteří tvoří „Hood“. V podstatě bažina nevhodná pro lidský život. Deep State sídlí ve Washingtonu, D.C. Situaci v městských oblastech po celé zemi si představte jako Dark State.
Nedefinovatelný, ale zjevně nebělošský starosta Cincinnati a muže-nenávidící šéfka policie pro diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI) mluvili za zkorumpované místní úřady. Policejní šéfka, která zjevně nikdy předtím neřešila násilného zločince, si zasedla na sociální sítě – ne na dav kriminálníků, kteří zmlátili ty ubohé imigranty. Ano, oběťmi byli prý ruští imigranti. Vím, to se vlastně „nepočítá“. Imigrant není imigrant, pokud není neběloch. Ten pár byl jako jihoafričtí migranti, kterým Trump nedávno udělil azyl, což vyvolalo velkou kritiku od státem placených komentátorů. Mantra „imigranti = dobří“ byla podrobena zkoušce. Přidání nebělocha do rovnice je udělalo nedobrými. Ungood. Podívejte se na obličej té ženy. Kde je feministické pobouření? Kdyby jí to udělal její bílý manžel, to by feministky šílely. Evidentně některé pěsti jsou si rovnější než jiné.
Takže jsem z téhle hlouposti unavenější než kdy dřív. Z téhle oslavy nezdvořilosti, nevzdělanosti, ošklivosti, hlučnosti, nezasloužené arogance a iracionálního frajeřství. Ale pro lidi, kteří řídí naši kulturu – šéfy filmových studií, ředitele televizních sítí, prezidenty hudebních společností, stejně jako vedoucí velkých firem a politiky – je tahle směs všeho, co bývalo odsuzováno, vrcholem civilizace. Dokonce i absolventi Ivy League, s IQ dvakrát vyšším než průměr v běžném „Hoodu“, to napodobují a propagují. Tak kdo je opravdu chytřejší – absolvent Ivy League, nebo gang banger? Nemusím vám říkat, z jak malé nábožensko-etnické menšiny pochází nepřiměřeně velké množství těchto vedoucích. Když máte zjevně většinu jednoho konkrétního etnika ochotnou hlasitě tvrdit, že dav byl v právu a ne ti dva zranění – pak víte, jak špatné to je.
Ticho a podřízenost bělochů tváří v tvář nejnekontrolovatelnější a nejméně sympatické části populace tuto situaci umožnily. A to i s postavami v pozadí, s dobře rozpoznatelnými příjmeními, které tahají za nitky. Běloši se přesto vědomě rozhodli být úplní otroci tváří v tvář i těm nejkřiklavějším nespravedlnostem. Vzpomeňte si na Reginalda Dennyho, bílého řidiče kamionu, kterého vytáhli z vozidla a brutálně zbili černoši, které nikdy předtím neviděl a nic jim neudělal. Denny a jeho matka oba v soudní síni objímali černochy, kteří se ho pokusili zabít. To je to, co otroci dělají. Myslíme si vážně, že by Denny odmítl, kdyby ti černoši chtěli spát s jeho ženou? Koneckonců existuje celý velmi populární pornografický žánr věnovaný fantazii bílých mužů slintajících blahem při pohledu na to, jak si jejich ženy užívají s černochy. Nenašel jsem žádný příklad černochů, kteří by chtěli, aby bílí spali s jejich ženami.
Nikdy nebudeme mít rasovou „harmonii“ v této zemi, dokud ta viditelná část černé populace nepřestane chovat se jako nezkrocená zvířata. Ať přestanou jednat, jako by pro ně neplatila stejná pravidla jako pro ostatní. Abych byl spravedlivý – vzhledem k tomu, jak často pro ně pravidla v minulosti neplatila, je to z jejich strany pochopitelné. Proč nenazvat mladou bělošku, která s vámi nechce jít ven, „rasistkou“? Myslíte, že nějaký školní systém nebo pracoviště potrestá černochy za zjevné obtěžování žen? Pokud dokážete přimět velké množství lidí – a ne všichni budou černoši – aby obhajovali, že Karmelo Anthony probodl Austina Metcalfa přímo do srdce, tak jaké černošské chování už nepůjde obhájit? Vše, co potřebujete, je pár z těch množství zaměstnanců DEI, co zaplavují televizní obrazovky, nebo nějakého protivného bělocha, který se nejmenuje O’Flaherty, aby mluvil o „rasismu“ a „historickém útlaku“.
Nedávno se velmi zábavný černošský podcaster Jesse Lee Patterson vydal do ulic v tričku s nápisem „Měsíc bílé historie“. Viděl jsem příliš mnoho rozhovorů s náhodnými černochy, u nás i jinde, abych nevěděl, jak hluboká je nenávist mnoha z nich k bělochům. Jesse potkal jednu „křesťanskou“ černošku, která hrdě prohlásila, že nikdy nebude milovat bělochy. Odříkávala všechny naučené fráze z těch směšných kurzů afroamerických studií. Jak „běloši nás vraždili“. Jak „tahle země byla postavena na našich bedrech“. Jak je ona a každý jiný černoch denně obětí. „Řízení autem jako černoch.“ Tito černoši skutečně věří, že vytvořili všechno dobré na tomto světě – jen jim to ukradl zlotřilý běloch. Teď si dokonce připisují country hudbu. Oni vytvořili všechno! No, kromě kola a lodě. Afrika je nikdy neměla.
Myslím, že tenhle narativ už je tak pevně zakořeněný, že i kdyby všichni „židovští supremacisti“, kteří řídí média, zmizeli přes noc, všichni ti bílí otroci na manažerských pozicích a všichni bílí ovčané, kteří hltají propagandu a kupují jejich produkty, by zajistili, že se nic nezmění. Ještě jsem neviděl Asijce, Indy nebo jakoukoli jinou nebělošskou skupinu, která by ghetto černochy kritizovala za jejich nepřiměřeně vysoký podíl na násilné kriminalitě. Všichni jim chtějí dát „bratrské objetí“. Koupat se v záři jejich zářivých úsměvů. Někteří jim chtějí doslova dát své ženy. Je to nechutné na pohled. Žádná jiná rasa lidí tohle nikdy neudělala – nebyla tak podřízená rozmarům jiné rasy. Takže není překvapivé, že „rasista“ Donald Trump, který omilostnil prakticky každého černocha známého jménem, nyní „zvažuje“ milost pro ctihodného pana Puffyho/Diddyho. Nejsem rasista. Ale jsem čím dál unavenější.
AUTOR: Paul Craig Roberts, Preklad: Ivana Kollárová, CZ24.news, ZDROJ