Putin má plné zuby nepřátelství Izraele, píše autor článku pro Al Binaa. Podporou Kyjeva a útoky na ruské cíle v Sýrii Tel Aviv provokuje Moskvu a to vyžaduje důstojnou odpověď. A dostane ji, přičemž důsledky se dotknou i jeho spojence, Washingtonu.
Učiní ruský prezident Vladimir Putin nebezpečné rozhodnutí vůči izraelskému nepříteli? Co bude po prezidentských volbách v Rusku?
Kruhy konfliktu na Blízkém východě se rozšiřují, možná včetně Ruska podle jeho zájmů. Egypt je na cestě k zásadním rozhodnutím ohledně toho, co se děje v Gaze a regionu…
Poté, co izraelský nepřítel podpořil Ukrajinu, poskytl jí Železnou kupoli (Iron Dome) a plnou vojenskou podporu při konfrontaci s Ruskem. NATO podpořilo Ukrajinu všemi typy konvenčních i nekonvenčních zbraní. Došlo k vyhození do povětří plynovodu Nord Stream 2 Amerikou a uvalení ekonomických, průmyslových a dokonce sportovních a sociálních sankcí na Rusko.
Vše je součástí nátlakové války, která může zažehnout svět,
zvláště po ruských prezidentských volbách a znovuzvolení Putina, který má rozhodující a výbušné plány proti NATO v Evropě, a proti AUKUS-sionistické alianci na Blízkém východě.
Putin má plné zuby nepřátelství Tel Avivu vůči Moskvě
Počínaje podporou Gruzie v roce 2008; živením sporů v ruských médiích; zacházením s Rusy, kteří se přistěhovali do Izraele jako s občany druhé kategorie, kteří ani nemají nárok být pohřbeni na hřbitovech izraelských Židů; až po podporu Zelenského režimu a poskytování vojenské pomoci Ukrajině. Tel Aviv poskytoval sionistické poradce, instruktory a dokonce i své vlastní vojáky k účasti na vojenských operacích; dodal do Kyjeva systém protivzdušné obrany Iron Dome. To může být slámou, která zlomila velbloudovi hřbet (poslední kapkou) v rusko-izraelských vztazích a přerušila „horkou linku“ mezi oběma prezidenty.
Situace mezi Izraelem a Ruskem se zhoršuje, a to i na základě vyhoštění ruských diplomatů v roce 2020 a poté zmrazení ruských finančních prostředků a majetku v izraelských bankách a rasové diskriminace mezi Židy a ruskými judaisty uvnitř entity, stejně jako izraelské útoky na Sýrii v blízkosti ruských základen, zejména na mezinárodním letišti v Damašku, které si vyžádaly varování Moskvy před důsledky útoků na Sýrii, ale Izrael tomu nevěnoval žádnou pozornost.
Na základě výše uvedeného a poté, co Rusko vyčerpalo všechny prostředky trpělivosti a nezapojilo se do konfliktu na Blízkém východě, v době, kdy Izrael nakládal s ruskými varováními s opovržením a lehkomyslností, byla Moskva nucena vytvořit vojenské základny podél syrských hranic pro plnou konfrontaci s armádou izraelského nepřítele poblíž oblasti Andof na Golanech.
Podle toho, co oznámila nepřátelská média, Moskva nasadila společné ruské a íránské baterie protivzdušné obrany S300 a S400. Kromě toho vybudovala vojenské přistávací dráhy, o kterých se tvrdí, že mají přijímat letadla všech typů, včetně pokročilé stíhačky Suchoj 35.
Navíc je patrný izraelsko-americký strach z přítomnosti sil Alfa (síly pro ruské speciální bezpečnostní mise), kterým čelí americké speciální bezpečnostní síly Delta Force, Navy SEALs, Division 6 a britské síly SAS (Special Airborne Service – SAS), což znamená válku ve velmi blízké budoucnosti.
Nejsilnější bude konfrontace speciálních jednotek se silami Radwan v jižním Libanonu a izraelskými speciálními jednotkami Sarayat Maktal na severu izraelské nepřátelské entity.
„Osa odporu“, Rusko a Čína, mají společné zájmy, společného nepřítele a budou těžit z toho, co se děje.
Na druhou stranu, uprostřed napětí se Egypt ocitl mezi kladivem “osou odporu” a kovadlinou “sionisticko-americkou normalizační aliancí – osou normalizace”, poté, co se ukázalo, že Amerika poskytuje Izraeli plnou podporu a zásobuje ho všemi mezinárodně zakázanými zbraněmi, ale i zavírá oči když jimi Tel Aviv bombarduje Gazu, aby zničil infrastrukturu, zejména nemocnice a školy.
Spojené státy poskytly Izraeli více než 5 000 amerických bomb MK84, každá o hmotnosti 1 000 kg, kromě všech typů mezinárodně zakázaných zbraní, což uvedlo Egypt do stavu trapnosti. Má toho dost a už ho nebaví balancovat, což způsobilo, že Káhira pohrozila zmrazením nebo odstoupením od stávající mírové dohody z Camp Davidu, platné mezi ní a izraelským nepřítelem od roku 1978.
Víte, dohoda stanoví rozdělení Sinajského poloostrova na tři sektory, kde západní sektor (A) umožňuje přítomnost sil egyptské armády a centrální sektor (B) umožňuje přítomnost egyptských bezpečnostních sil v blíže nespecifikovaných počtech. Sektor (C) povoluje přítomnost pouze malého počtu egyptských bezpečnostních sil a je pod kontrolou mnohonárodních sil vedených Spojenými státy americkými.
Aby se upevnila americká přítomnost a moc, kontrolují tok humanitární pomoci. Vstupu pomoci přes Rafah, který je jeden kilometr daleko, bylo zabráněno a oznamují, že na pobřeží Gazy, 487 kilometrů od Larnaky, chtějí zřídit plovoucí přístav.
Rozhodnutí USA shazovat humanitární pomoc do Gazy vzdušnou cestou nebylo učiněno kvůli chudým a hladovým lidem, ale ze strachu z upevnění přítomnosti egyptské armády v sektoru C, a tím porušení dohod z Camp Davidu. Izrael stále považuje Egypt, po ose odporu, za svého úhlavního nepřítele navzdory existující mírové dohodě mezi nimi.
Souhrnně řečeno, Hizballáh skutečně osvobodil Galileu od východu na západ ohněm a oslepil izraelské oči. Izraelci v případě eskalace čekali na rozkaz skutečně vstoupit do regionu. A Jemen v souladu s úkoly fronty narušuje americkou prestiž v Rudém moři a Iráku.
Zájem Bagdádu se soustředí na americké základny v Iráku a Sýrii, kde se nachází ISIS pod americkou ochranou a na objekty a přístavy sionistického nepřítele. Co se týče Gazy a palestinského odboje v čele s Hamásem, ten vyhrál první den (7. října). Jeho strategií je osvobození, nikoli kompromis, ale otevření fronty na Golanech je bodem, odkud není návratu.
Region se zmítá ve zrodu nového světa s dalšími póly určenými touto pokračující válkou v Gaze. Navzdory narůstajícím šancím ohledně příměří však existuje také schopnost ovládat expanzi kruhů konfliktu prostřednictvím vzájemných tlaků.
Alternativou je možný návrat ke studené válce mezi Amerikou a Ruskem napříč Blízkým východem kvůli jeho největšímu globálnímu významu, ale dnes bude zahrnovat osy našeho regionu a dotkne se všech od “Osy odporu” po “Osu normalizace”…
* zdroj