Vzpomínáte si na dějovou linku filmu „The Sum of All Fears?“ Tak nyní prý tento filmeček začíná mít v menších obměnách realistickou podobu.
Ale začneme od úplného začátku
V rámci téměř 80 let trvajícího izraelsko-palestinského konfliktu se dne 7. října 2023 skupina asi 3000 palestinských militantů zvedla a prošla skrze zeď největšího koncentračního tábora na světě v pásmu Gazy, který byl vybudován pro ještě větší dobro palestinského obyvatelstva, a napadla jednak okolní vojenská zařízení, kde poničila nějaká vozidla a zabila asi 400 vojáků a dále civilní osady, kde zabila asi 700 civilistů, z nichž největší počet obětí mělo napadení hudebního festivalu Nova. Asi 3700 dalších vojáků a civilistů bylo inkapacitováno a asi 250 jich bylo uneseno na území koncentráku v Gaze. Z těchto 250 rukojmí bylo 33 dobrovolně propuštěno Hamásem v raných fázích dále se rozvíjejícího konfliktu, zatímco zbytek byl povražděn ať už Palestinci, či samotnými Izraelci v rámci vojenské kampaně, kterou na území Gazy vedli jako odpověď na útok, a v současnosti jsou tato rukojmí oficiálně prohlášena za mrtvá.
Útoky a způsob válečných operací Palestinců se bez nadsázky dají označit jako brutální a barbarské, i když posléze údajně izraelskými médii částečně nadnesené. Na druhé straně je třeba útok vidět v celém kontinuu izraelsko-palestinského konfliktu.
Naše novinářské vonuce akci militantů z Hamásu označili za největší katastrofu židů od holocaustu, jako by ten konflikt začal až 7. října 2023, nicméně podobná přirovnání jsou značně manipulativní až hysterická. Z hlediska dlouhodobého izraelsko-palestinského konfliktu to do té doby nebyla zdaleka nejkrvavější akce, byla to jen taková kapka v moři, nic převratnýho. Kam se svojí brutalitou a počtem obětí hrabe tato akce například na masakr v utečeneckých táborech Sabra a Shatíla v roce 1982. Zdá se, že islamističtí militanti měli v sionistickém soudruhu Šarónovi dobrého učitele, zejména co se týče způsobu, jakým se vypořádávali s bezbrannými civilisty a nyní Izraelci sklízejí, co zaseli.
Na druhou stranu to ale byla bojová akce, která sionistické soudruhy nachytala se staženými kalhotami a řada komentátorů dokonce tvrdila, že izraelská nečinnost ohledně prevence podobného útoku je s přihlédnutím na stupeň profízlovanosti tamní společnosti poněkud zvláštní, přičemž tuto podle nich zcela vědomou nečinnost bezpečnostních složek dávali do souvislosti s vnitropolitickým bojem o moc i s plány na stavbu Ben Gurionova kanálu, který má být budoucím konkurentem již postaveného Suezského průplavu, který by měl jít skrze území pásma Gazy. Většina z toho jsou pravděpodobně jen spekulace a skutečnost ukáže až budoucnost.
Ať tak či onak na straně Palestinců se jako nejpravděpodobnější důvod eskalace konfliktu uvádí především USA prosazované Abraham Accords, které měly normalizovat vztahy Izraele s okolními arabskými zeměmi, přičemž kompletně opomíjejí palestinskou státnost jako „vnitřní záležitost sionistů“ a de facto odsuzuje Palestince do role lidí druhé kategorie navěky.
Mezinárodní právo v tomto případě přiznává Palestincům jako výrazně slabší straně právo na ozbrojený odpor včetně asymetrického guerilového boje podobně jako je perfektně v pořádku třeba atentát na říšského protektora Reinhadra Heidricha. Militantům z Palestiny včetně všech bojovníků Hamásu je tak právně přiznán status kombatanta a případně i status válečného zajatce se vším, co k tomu patří ať už se to Mrcasíkovi líbí nebo ne, možná s výjimkou případů, kdy podřezávají sionistická novorozeňata, pokud by to nemělo strategický význam pro boj za osvobození. Soudruzi z Hamásu prostě mají koule.
Hodní sionističtí soudruzi tedy zvedli svoji třistatisícovou armádu (která po desetiletí nečinnosti značně zlenivěla a ztloustla), nasedli do hodných a ryze obranných Merkav a do svých ryze obranných stíhaček F-35 a jeli si to se zlými Palestinci do Gazy vyřídit. Docházelo přitom k aktům ryzí statečnosti, jako je příkladmo bombardování nemocnic (a následné fejkování zbraní) pomocí zápalných JDAM bomb dodaných velkým imperiálním hegemonem z USA. Výsledkem je asi 40 000 mrtvých Palestinců, z čehož až 70% tvoří ženy a děti, včetně asi 500 Palestinců z „West bank“, kteří s původním útokem neměli nic společného a jsou s Hamásem na kordy, protože tam vládne zkorumpované hnutí Fatah, no ale když už jsou sionističtí soudruzi tak nějak v sionistickém berserku, tak to berou šmahem, protože není čas lámat si hlavu, kdo je kdo. K tomu je třeba připočítat řádově stovky mrtvých a tisíce inkapacitovaných izraelských vojáků. Obyvatel pásma Gazy je naneštěstí 2 miliony s přirozeným přírůstkem obyvatelstva 3 % ročně, což znamená, že sionistickým soudruhům toho zbývá statečně povraždit ještě poměrně hodně, protože zatímco jich 40 000 zavraždí, tak jim dalších asi 30 000 přibude, tak to budou soudruzi muset v tom vyvražďování pořádně přidat, protože sionistická armáda bez nejmenších pochyb není schopná porazit Hamás bez toho, aby kompletně etnicky vyčistila a vyvraždila pásmo Gazy. To je ale genocida a ta není v souladu s mezinárodním právem.
Sionističtí soudruzi počítali s tím, že se jim podaří obyvatelstvo Gazy vyštvat do sousedního Egypta a odtud potom by se obyvatele Gazy, nyní již bezmocné migranty, podařilo upíchnout do západní Evropy a Kanady. Tento plán na depopulaci Gazy po vzoru WEF a na vývoz příznivců Hamásu do evropských no-go zón po vzoru neomarxistických neziskovek poněkud selhal, a tak se sionističtí soudruzi chtějí dohodnout po anglickém vzoru s některými africkými státy, které by násilně vystěhované obyvatele Gazy za malý poplateček přívítaly. Obyvatelům se ovšem nikam moc nechce a Egypt rovněž své hranice navzdory očekávání soudruha Bibiho a jeho příznivců neotevřel, hajzl jeden nelidská.
Tedy navzdory těmto aktům ryzí statečnosti a judeokřesťanské spravedlnosti se sionistickým soudruhům poněkud nedaří vykouřit z pásma Gazy hnutí Hamás a zbavit jej jeho vlivu. Děje se fakticky pravý opak. Navíc, hnutí Hamás se beze zbytku podařilo naplnit strategické cíle celé operace: zhatit normalizaci vztahů mezi Izraelci a okolními arabskými státy včetně legitimizace politiky toho, co by se dalo nazvat politika sionisticko-wahábistického sprosťáctví ze strany USA, získat podporu jak politickou, tak morální pro budoucí nezávislé státoprávní uspořádání Palestiny.
To lze ostatně vidět na celosvětových protestech proti izraelské politice. Protesty proti genocidě Palestinců jsou tak extrémní, že i jinak podjatý mezinárodní trestní tribunál se již nechal nesměle slyšet, že by měli na soudruha Bibiho vydat mezinárodní zatykač jako na válečného zločince, protože jinak ho lidi přestanou brát vážně. Tamní soudruzi Fremrové jsou tak v situaci, kterou bychom mohli nazvat jako prekérní. Vůbec nejlepší by bylo, kdyby se soud s Bibim konal třeba v Norimberku.
To však není úplně ten největší průser, co soudruh Bibi se svým sionistickým kabinetem svojí neadekvátní hysterickou reakcí vyrobil. Soudruhovi Bibimu se totiž v rámci svého hysteráku podařilo nasrat i další státy, mezi kterými je na prvním místě Írán. Írán byl vždycky považován za zaostalou zemi, kde vládnou ajatoláhové a která se technologicky sionistickým soudruhům nemůže rovnat a sionističtí soudruzi si tudíž můžou v Íránu dělat co se jim zlíbí. To aspoň byla realita let osmdesátých, kdy docházelo k běžným bombardováním nukleárních zařízení v Íránu, čehož nepřímým důsledkem je i jaderná havárie v Černobylu, po které došlo k jistému řetězci událostí v tehdejším Sovětském svazu, dá se tedy s nadsázkou říct, že sionističtí soudruzi vlastně za Velkého Amerického Imperiálního Hegemona vyhráli studenou válku.
Zde prosím malá odbočka: všimněte si, jak české novinářské vonuce nehorázně lhaly a šířily desinformace, když okamžitě začaly po útoku ze 7. října obviňovat Írán z jeho uspořádání, k čemuž neměli nejmenší důkazy. Ty se ani při nejvyšší snaze neobjevily ani následně. Logická otázka zní – jak sa to ty kurvy dozvěděly, o čem mají lhát, kdo jim dává rozkazy? No a zde máme jednoho konkrétního hlavního podezřelého, kterým je náš novopečený generál soudruh prase Koudelka, který vede nyní desinformační kampaně proti vlastnímu obyvatelstvu, naposledy zpackal tu ubohost vůči pravicovým stranám v Německu a Rakousku v kauze „Voice of Europe“. Je to prostě debil.
Provokace ajatoláhů byla ze strany sionistických soudruhů zcela cílená
Soudruh Bibi a jeho věrní jsou sice z úplně jiného těsta než náš univerzitní soudruh Fiala, který se maximálně zmůže jen na publikování v predátorských časopisech a malé korupční kauzičky, ale jinak stejně jako všichni vůdci zemí podporovaní velkým imperiálním hegemonem mají jedno společné a tím je totální neschopnost strategického uvažování v zájmu vlastní země, což se projevuje jejich mimořádně kreténským vystupováním.
Aby soudruh Bibi svoji neschopnost zakryl, dělal to svým specifickým osvědčeným způsobem, kterým bylo házení dalších hoven do větráků, až to skončilo vybombardováním íránského velvyslanectví v Damašku. Je třeba podotknout, že útok na velvyslanectví jiné země je v příkrém rozporu s mezinárodním právem a (na rozdíl od předchozí akce Hamásu) je válečným zločinem par excellence, kterého se nedopouštěli ani němečtí nacisté. Ze strany sionistických soudruhů to byla jen další kapka v celém řetězci vysírání vůči ajatolláhům. Recentně například sionističtí soudruzi zorganizovali útok na pokojné shromáždění ku příležitosti vraždy generála Kassema Sulejmáního, íránského generála, kterého na letišti v Bagdádu zavraždili Američané, kde zemřelo asi 100 lidí, útoky na íránské ropovody a plynovody, útoky na pracovníky jaderných zařízení a na jaderné vědce, vesměs neúspěšné pokusy zavraždit představitele íránské armády a mnohé další.
Ajatoláhové už sionistických soudruhů a jejich úmyslného vysírání začali mít plné zuby, a tak vyhlásili odvetu v podobě „Operace True Promise“
Američtí soudruzi dokonce vyvinuli horečnou diplomatickou aktivitu zabránit útoku, nicméně dostali pouze 72 hodin předem výstrahu, kdy k demonstraci síly ajatolláhů dojde. Ajatolláhové si k útoku vybrali 4 vojenské cíle, kterými byly:
- letecké základny Nevatim a Ramon na území okupované Palestiny
- špionážní základna Jabal-al-Sheikh v Golanských výšinách a
- ústředí izraelské letecké rozvědky, což byly objekty, které měly účast na útoku na velvyslanectví.
Ajatoláhové zvolili podobný typ útoku, který volí i ruská armáda na Ukrajině. Nejprve pošle roj levných pomalých dronů, které vyvážou kapacitu protiletecké obrany a ve stejný okamžik na cílové oblasti zaútočí balistickými raketami představující skutečnou útočnou sílu. V případě operace True Promise to nebyly hypersonické MaRV, které jsou součástí raket Ghadr a Emad, ale pouze starší typy raket Shahab-3, údajně ajatolláhové použili pouze asi 20 % svých zařízení. Výsledkem útoku byl úspěšný zásah všech čtyř cílů, kdy s ohledem na jejich předchozí známost nedošlo k žádným obětem na životech krom beduínské holčičky, na kterou padly trosky interceptující střely po zásahu cíle. Novinářské vonuce našich mainstreamových médií sice tvrdily, že došlo k 99% intercepci útočných raket, ale téhle lži je možné se pouze smát, jak je možné vidět spolu s abundantními důkazy o lživosti těchto tvrzení ve výše odkazovaném článku kolegy Simplicia76. Faktem je, že nejméně 9 ale spíše 14-15 balistických raket prošlo skrze izraelskou PVO a to s poměrně malým rozptylem, čili skutečné procento intercepce bylo 85% (15 zásahů ze 101). To je stále velmi vysoké číslo, avšak vzhledem k intenzitě útoku, který mohou ajatolláhové teoreticky provést, zcela nedostatečné.
Je třeba přiznat, že Izrael má (snad kromě Rusů) nejlepší PVO na světě. Tu tvoří kombinace toho nejlepšího, co v tuto chvíli na západní polokouli existuje – amerických systémů THAAD a Patriot spolu se systémy domácí provenience – Iron Dome a systém Arrow, které vrství obranu v jednotlivých (exo)atmosférických kompartmentech. Ani tento velmi pokročilý systém ovšem není schopen efektivně schopen eliminovat hrozby, které vznikají při použití balistických střel, které technologicky patří do 70. let minulého století, tím méně pak hrozbě hypersonických střel s MaRV, kde by si sionističtí soudruzi ani neškrtli. Celý koncept protibalistických opatření je navíc extrémně drahý a dlouhodobě ekonomicky neudržitelný. Izrael je malá země, jejíž většinu tvoří poušť a pár velmi denzně obydlených center, které je možné uvedeným útokem velmi snadno zcela anihilovat.
Mám za to, že mnoho prdelí vojenských představitelů západu se začalo povážlivě svírat už při prostých ekonomických počtech. I kdyby platila pohádka novinářských vonucí o 99% intercepci, jakože neplatí, vysírání soudruha Bibiho a jeho sionistických kámošů stálo izraelské daňové poplatníky 1,3 miliardy dolarů jen na nákladech Izraele. Pokud k tomu přidáme i výdaje Američanů, kteří zasahovali z letadlových lodí a Britů, kteří podporovali obranu ze své letecké základny v kyperském Limasolu, zvedají se výdaje na 3,3 miliard. Izrael má asi 10 milionů obyvatel a HDP přibližně podobný jako Česká republika. Z toho vyplývá, že když si ajatolláhové strčí jeden prst do prdele a druhý do nosu, jsou schopni Izrael srovnat se zemí kdykoli se jim zlíbí a ani k tomu nepotřebují jaderné zbraně, protože výdaje na jejich útok byly vyčísleny asi na 100-200 mega. Tomuhle rozhodně nemůžou Izraelci odolávat každou noc.
A propos… pořád jsme se ještě nedostali k těm nukleárním hrátkám
Ihned po útoku pochopitelně soudruh Bibi a jeho sionističtí kámoši stejně jako spřízněné novinářské vonuce nekontrolovaně zuřili a v západních médiích se objevovaly masivně zaručené zprávy, že teď si to ajatolláhové pěkně vyžerou a dostanou takovou ťafku, aby když se řekne slovo Izrael, aby se jim začaly dělat alergické pupence a už nikdy v životě na nic podobného nepomysleli. A pak najednou … úplné ticho po pěšině! Dokonce i američtí soudruzi prohlásili, že v žádném případě nemají zájem pomáhat svému blízkovýchodnímu psíčkovi s jakoukoli vojenskou akcí vůči ajatolláhům! Dokonce i dementní geront se nasral a řekl, že Bibimu už nebude nic dodávat, a to kvůli hromadnému vraždění, které sionista soudruh Bibi rozpoutal.
Inu, co se nám to stalo? Proč ta změna?
Ještě před nedávnem by tohle ajatolláhům neprošlo. Zde nám pomáhají pouze neoficiální zdroje, protože Koudelkou řízení novinářští idioti mlčí. Podle mého názoru je vzhledem k hysterické reakci sionistických soudruhů na jakékoli ohrožení velmi nepravděpodobné, že by se o retaliaci minimálně nepokusili a proto věřím, že tyto neoficiální informace mohou být reálné a pravdivé. Dle neoficiálních a dobře utajovaných informací měla retaliace být fakt tuhá.
Sionističtí soudruzi údajně nad Írán vyslali stíhačku F-35, která na své palubě měla střelu s jadernou hlavicí, 0,5 MT. Tato jaderná zbraň ovšem necílila na pozemní aktiva ajatolláhů, ale měla detonovat nad Íránem supraatmosféricky, čímž mělo dojít k mohutnému EMP, který by ajatolláhům vyřadil veškeré vysokonapěťové elektrické rozvody a elektroniku a způsobil v zemi chaos, k čemuž musíme připočíst i nějaký ten spad a zamoření. Jenže došlo k tomu, že jim to letadýlko sestřelili na hranicích mezi Jordánskem a Irákem. Prý to neviditelné, hodné a po všech stránkách nejlepší letadýlko F-35 sestřelili Rusové, kteří zároveň ajatolláhům poskytli příslušný intel. O lokalizaci jejich protiletecké baterie a o technických podrobnostech zásahu nejsou plausibilní údaje a neexistuje ani žádné video footage. Škoda.
Opět trochu odbočme: Agenti Mišukin a Pičuga se tedy opět činili, protože se jim ulevilo, když naši fízlové, ačkoli byli 100% přesvědčeni o jejich vině a měli veškeré přesvědčivé důkazy o jejich podílu na údajném teroristickém útoku ve Vrběticích, jejich trestní stíhání odložili. Myslím, že zloděj a korupčník a ministerské prase don Pablo, který si nyní láme hlavu, jak vyprázdnit přeplněné české věznice, aby tam mohl ubytovat ty nové pachatele znásilnění, protože chce vyhovět soudružce Nejedlové, je úplný žabař. Proč prostě fízlům nenavrhne, ať polovinu případů odloží? Možná, že právě proto to fízlové odložili, kdoví, byla to taková první vlaštovka. Je vidět, že bizár v čekoprasečáku se skutečně násobí do extrémů a jsem zvědavý, co všechno jsou naši neomarxističtí vohnouti schopni fízlovsko-justiční mafii a novinářským vonucím spolknout.
Je třeba rovněž přiznat, že i mezi slušnými analytiky existuje jistá skepse, zda se o toto sionističtí soudruzi pokusili a posrali se před ajatolláhy prvoplánově, neboť američtí hegemoni svému psíčkovi vzkázali, že budou muset útok provést sami, což je pro celou akci limitní, když sionistická letadla potřebují na cestě k ajatolláhům dotankovat a také potřebují radioelektronickou podporu, jinak je ajatolláhové sestřelí jako když se stromu setřásáte shnilé švestky.
Ajatolláhové nicméně prý zareagovali i dále
Podle bývalého amerického inspektora Scotta Rittera se prý vrchní velení íránské armády nechalo slyšet, že pokud dá vrchní íránský ajatolláh rozkaz, tak do týdne provede íránská armáda vlastní test nukleární zbraně. Jak víme, tak Írán uzavřel dohodu s USA o nešíření jaderných zbraní, nicméně kdo by se jim po tom všem mohl za daných okolností divit. Ajatolláhové mají podle Rittera veškeré kapacity k tomu, aby jadernou zbraň vyrobili, mají k dispozici jaderné reaktory na výrobu 60% uranu 235, přičemž k výrobě 95% U-235 jim stačí už jen relativně nízkokapacitní ultracentrifugy.
Inu a jaké z toho plyne poučení?
Ajatolláhové si se sionisty poměřili pindíky a vyšlo najevo, že ajatolláhové ho mají většího. Ajatolláhové navíc dokáží své pudy docela dobře tlumit a jednat uměřeně v souladu s mezinárodním právem, na rozdíl od sionistických soudruhů (retaliace Íránu je v souladu s čl. 52 charty OSN, což ani sebehysteričtější a sebemanipulativnější mediální prezentace nezmění). Ajatoláhové se navíc poučili i od velkého hegemona a svoji moc projikují skrze jednotící prvek arabského světa – islám – velmi levně a efektivně, když podporují jemenské Houthíe, kteří díky příznivé geopolitické poloze vlastní země dokáží velmi levně a efektivně zatápět západní ekonomice, která, jak víme, je nakonec naprosto určující pro další schopnost válku vůbec vést.
Hegemon a soudruh Bibi pak vypadají jako dvě neschopná paka. Měli by si zavolat Mr Wolfa, aby vyřešil jejich problémy. Někoho, kdo mír na blízkém východě umí a má co nabídnout. Je třeba si uvědomit, že válka je především souboj vůlí a dokáže být nejen velmi krutá ale taky neskutečně drahá.
Pokud je pravda, že se sionističtí soudruzi pokusili zaútočit jadernými zbraněmi na Írán a tento pokus selhal (což bychom se od našich vonucí pochopitelně nedozvěděli), mají na svém kontě průser jako hrom, protože někde v irácké poušti mimo jejich kontrolu teď leží funkční jaderná zbraň, kterou lze opravit a dopravit na libovolné místo na zemi.
AUTOR: Challenger, zdroj