MIP 162 Šampaňským proti zimě a drahotě, vymysleli v Bruselu. Zkasírujeme důchodce, vymysleli v Praze! Nové Evropské plány v boji proti drahotě!
2. června 1992 nastoupil v italském přístavu na britskou královskou jachtu nepozorovaně nenápadný pasažér, aby se zúčastnil soukromé konference společnosti Invisibles (Neviditelní). Pasažérem byl tehdy takřka neznámý finančník Mario Draghi a jeho tehdejší projev členům Invisibles odstartoval jeho hvězdnou kariéru. Ta kulminovala v letech 2011 až 2019, kdy nejprve jako předseda Evropské centrální banky roztočil tiskárnu na stovky miliard nekrytých EUR, a skončila v letech 2021-22, kdy jako předseda Italské vlády zařídil přesun většiny ze 700 miliard nekrytých EUR natištěných v programu EU-COVID do státních rozpočtů Itálie, Španělska, Francie a Portugalska. Nyní přišel čas, abychom dluhy z bruselské politiky Maria Draghi všichni společně zaplatili. Přesně tak, jak ve svém projevu na britské královské jachtě v roce 1992 Mario Draghi mocným členům společnosti Invisibles navrhl.
Klíčová věta z projevu Maria Draghi na jachtě, který byl po celá desetiletí tajen, zní – Výnosy z privatizace se použijí na oddlužování států….Vlády prodají soukromníkům své ziskové státní podniky, přijdou tak o všechny své budoucí příjmy z dividend, ale sníží tím svůj celkový dluh. Privatizace tak nebude sloužit ke snižování míry státního zadlužování, ale pouze k financování dalšího státního zadlužování. Tento proces privatizace státního majetku vyvolá prudký nárůst nezaměstnanosti, a proto potřebuje silné vlády. Pro tento proces privatizace je nutný silný Brusel (v originále textu Maastricht, protože Bruxelae, jak ho známe dnes, ještě v roce 1992 neexistovalo). Privatizujme proto!
Státům EU letos docházejí peníze a tak zoufale hledají, komu by nějaké zabavily. Před pár dny uzavřelo Ministerstvo sociálních věcí Česka (lidojed Marián Jurečka z KDÚ-ČSL) smlouvu za 837 tisíc korun se soukromou firmou. Ta se ministerstvu zavázala, že zpracuje pro Českou republiku analytický materiál, jak by bylo možné zpoplatnit sociální péči poskytovanou důchodcům v domovech důchodců, místo toho, aby ji musel dotoval stát. Z příloh smlouvy je evidentní, že Fialová vláda plánuje povinnými platbami za péči o důchodce v domovech důchodců zatížit nejen důchodce samotné, ale protože vláda tuší, že tito důchodci už žádné nadbytečné peníze nemají, tak plánuje zatížit povinnými alimenty příbuzné důchodců. Alimenty se dokonce nemají odvíjet od výše příjmů příbuzných, ale z jejich majetku. Typicky tak šedesátiletá důchodkyně vlastnící byt bude dostatečně movitá, aby musela platit alimenty za péči o svoji 85 letou matku umístěnou v domově důchodců, ačkoli oběma ženám z jejich důchodů díky drahotě nic nezůstane. Fialová vláda se tak evidentně chystá zabavovat důchodcům a dalším lidem jejich nemovitosti, na základě jejich neschopnosti platit alimenty za péči o své příbuzné.
V květnu 2021 jsme v Analýze MAP 904 odhalili, že Brusel, Slovák Mario Šefčovič osobně, byl při schvalování španělských plánů na koldůmování důchodců – tedy na jejich hromadné vystěhování z bytů do levných ubytoven, kde se mají starat sami o sebe, aby se ušetřilo. Nyní je už jasné, že se v Česku chystá obdoba španělského koldůmování důchodců – tzv. jurečkování důchodců. Co obě státní akce spojuje, je nutnost ušetřit miliardy za péči o staré lidi, aby bylo na zbraně, a na placení dluhů. V analýze MAP 969 jsme o několik měsíců později odhalili, že Česká republika vyplácí obrovské státní dotace francouzským soukromým firmám, které v Česku podnikají v oblasti péče o důchodce. Podle výsledků vyšetřování evropských novinářů se tato “francouzská péče” o důchodce stala v Evropě zdrojem obrovských zisků pro soukromé investory, vysokých platů pro manažery společností, a naopak ošetřující personál je nucen k práci za minimální mzdy, a důchodci žijí v nevyhovujících podmínkách. Cílem prosazeným v Bruselu v roce 2021 Mariem Draghi přitom bylo, převézt – zprivatizovat – veškerou péči o důchodce na soukromé společnosti, a platit ji nejprve z dotací, a potom z poplatků za péči. Jedná se o jeden z největších kšeftů v Evropě, trh za stovky miliard EUR ročně. A rvačka kapitalistů, kdo si na důchodcích namastí kapsu právě dorazila do Čech.
Proč státy EU nemají peníze – protože jsou drahé energie, a protože přichází krize. Brusel, ale potřebuje stovky miliard na své nejnovější plány. Včera se přestali spolu hádat Macron se Scholzem o plynovodu ze Španělska, přes Francii do Německa. Oba státníci se mazaně dohodli, že místo plynovodu (Mid-Cat), který se měl zaplatit za peníze španělských, francouzských a německých daňových poplatníků, a který Macron vetoval, se na stejném území postaví “plynovod-vodíkovod” (Bar-Mar), a celou stavbu zaplatí Brusel, tedy Češi, Slováci, Maďaři i Poláci a další národy pošlou chytrým Němcům, Francouzům a Španělům miliardy na nejnovější nesmyslnou evropskou stavbu. Rozdíl mezi plynovodem, na který se nevyplácejí bruselské dotace, a plyno-vodíkovodem, na který Brusel platí, je v tom, že plyno-vodíkovod je mnohem dražší než plynovod, ale jednou bude moci dopravovat místo plynu vodík. Vodík je nejnovější zaklínadlo Bruselu, které má lid přesvědčit, že ruský plyn a atomová energie se dají levně nahradit.
Celý nesmysl s vodíkovodem odhalil Volker Quaschning, profesor systémů obnovitelné energie na berlínské Univerzitě aplikovaných věd. Ten spočítal, že tzv. “pouštní vodík” propagovaný bruselskými zelenými šílenci je ekonomický nesmysl. Bruselští zelení neziskovčíci vytvořili teorii, že výroba vodíku z mořské vody na pouštích se vyplatí, protože solární panel na poušti je o 80% účinnější než v Evropě. Ovšem stejně jako při větrné energetice zapomněli započítat dny, kdy vítr nefouká, tak při pouštním vodíku zapomněli započítat náklady na jeho výrobu a přepravu do evropské domácnosti. A ta je podle profesora Quaschinga obrovská: odsolování mořské vody pro získání vody jako suroviny pro elektrolýzu vodíku, zkapalňování vodíku pro přepravu, přeprava chlazeného vodíku tankerem, přeprava chlazeného vodíku potrubím ze Španělska do Německa, zpětná přeměna vodíku na elektřinu – to vše spotřebuje 70% na počátku získané energie. (Výpočet – solární panel v Evropě = 100% elektřiny. Solární panel na poušti = 180% elektřiny. Energie získaná v Evropě ze solárního vodíku = 30% ze 180 = 56%!)
Obdobně francouzský profesor Nguen z Jacques Delors Energy Center spočítal, že přeprava vodíku je naprosté ekonomické šílenství, a technologicky natolik náročná a drahá záležitost, že ji přirovnal k “šampaňské” energii, protože každý ve Francii ví, že skutečné šampaňské je to na produkci nejnáročnější, a pro zákazníka to nejdražší víno. Brusel tedy odvrhl levné ruské energie, pro nejbližší budoucnost chce místo nich nakupovat drahé americké a arabské fosilní energie, ale plánuje, že je nahradí šampaňským mezi energiemi – zeleným vodíkem vyráběným na poušti z elektřiny ze solárních panelů.
Je Vám zima – tak pijte šampaňské, říká Brusel, jako říkala Marie-Antoinetta: Máte hlad – jezte koláče!
V Číně, kde si na sjezdu komunistů přes tento víkend staronový vůdce Xi Jinping definitivně upevnil svoji moc, a demonstrativně vyhnal z tribuny UV na sjezdu své proamerické domácí odpůrce, se radují, protože evropský hlad po čínských solárních panelech dosahuje naprostých rekordů. Evropa si jen letos do září objednala o 48% více solárních panelů, než za celý minulý rok, a číno-komunističtí kádrováci zoufale prohledávají Čínu, aby našli nějakého zapomenutého montéra, který by ihned mohl nastoupit do práce při výrobě solárních panelů. Jenom čínská firma LONGi Green Energy Technology (15% výroby panelů v Číně) vytvořila od ledna do srpna čistý zisk 1,1 miliardy dolarů. EU v Číně letos už zakoupila solární panely za 33 miliard dolarů (825 miliard korun). Orbán za výstavbu dvou reaktorů ve stejné době zaplatí Rusku 12,5 miliardy EUR.
Číňané včera napsali: Poptávka Evropy po fotovoltaických produktech dosáhla nového maxima, což je způsobeno prudkým nárůstem cen zemního plynu v důsledku rusko-ukrajinského konfliktu a poškozených plynovodů Nord Stream… EU správně pochopila, že neexistuje jiný způsob, jak splnit plán Green Deal bez dovozu levných fotovoltaických panelů z Číny….V poslední době si vedle elektrických přikrývek a ohřívačů rukou získávají mezi evropskými spotřebiteli stále větší oblibu čínské solární panely… Pouze správným využíváním globálních (čínských) zdrojů může Evropa splnit cíl udržitelného zeleného rozvoje, a Čína má jako jediná všechny technologie, dodavatelské řetězce a výrobní kapacity v solárním průmyslu.
Miliardy za Green Deal tak z Evropy tečou proudem do Číny. Kde se tyto miliardy berou? Jsou to poplatky za emise, daně za drahou energii a drahé potraviny. Ale to už vládám nestačí, aby sehnaly další miliardy na projekty vodíkovodů, a to jsou krom čínských solárních panelů také trubky, čerpadla, počítače, transformátory – musí zpoplatnit kóldůmováním a jurečkováním evropské a české důchodce. A co z toho všeho krom drahoty a dluhů bude – příležitost zprivatizovat nemocnice, ČEZ, Budvar jak navrhovala Pekarová, České státní lesy, a třeba Hamburský přístav, který se prodává Číňanům. A za bruselské dotace třeba v Namibii staví na poušti Francie obrovskou solární elektrárnu na výrobu vodíku. (Asi už chápete proč Macron prosadil vodíkovod ze španělských přístavů do Německa, že?) A až se zjistí, že se tam vyrobený vodík nedá ekonomicky vyvážet do Evropy, budou jím levně topit místní domorodci. Ti se budou mít dobře, za peníze sebrané českým důchodcům bude v Namibii spousta levné elektřiny pro čínské podnikatele, a ti tam postaví nové továrny. V Evropě už nezbude nic, ani továrna, ani nemocnice ani důchoďák. Ostatně právě proto soudím, že Bruxelae musí být zničeno dokud nám to ještě zbývá čas.
* zdroj