Švýcarský forenzní psychiatr Frank Urbaniok tvrdí, že kulturní faktory způsobují vyšší míru kriminality u určitých skupin migrantů, a požaduje azylové kvóty založené na statistikách kriminality v jednotlivých zemích.
Po vydání své nové knihy The Dark Sides of Migration švýcarský forenzní psychiatr Frank Urbaniok vyzval k tomu, aby evropská azylová politika konečně vzala v úvahu statistiky kriminality migrantů, a tvrdí, že určité skupiny migrantů jsou kvůli kulturním faktorům „neúměrně zločinné“.
Urbaniok, jeden z nejvýznamnějších švýcarských forenzních expertů s více než třicetiletými zkušenostmi s analýzou násilných pachatelů, naznačuje, že kulturní vlivy ze zemí jako Afghánistán, Maroko a Tunisko významně přispívají k vyšší kriminalitě mezi migranty z těchto regionů.
„Afghánci jsou více než pětkrát hlášeni, Maročané více než osmkrát a Tunisané více než devětkrát častěji než Švýcaři za závažné násilné trestné činy,“ uvedl Urbaniok v rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung s odkazem na analýzu údajů o kriminalitě z Německa, Rakouska a Švýcarska.
„Nepřiměřená míra kriminality má hodně společného s kulturními vlivy. Jde o to, jak se v těchto zemích řeší násilí, jaký je obraz žen nebo jaká je role právního státu. Se zločinci se zabývám 33 let a viděl jsem tisíce případů z bezprostřední blízkosti. Proto vím, jak silné a relevantní tyto otisky mohou být. Někdy přetrvávají po generace,“ řekl.
Obálka jeho knihy vyvolala určitou kritiku za to, že nápadně zobrazuje nůž, který je podle něj „dobrým symbolem“, protože „odráží rostoucí pocit nejistoty ve veřejných prostorách“.
I když dával pozor na to, aby objasnil, že neodsuzuje všechny migranty – proč ve svém názvu knihy předcházel „Migraci“ knihou „The Dark Side of“ – Urbaniok se netají svým přesvědčením, že kulturní zázemí žadatelů o azyl by mělo ovlivňovat rozhodování o přistěhovalectví. „Jsou země, které jsou bezproblémové, ty, které jsou problematické, a ty, které jsou vysoce problematické… a nechápu, proč to nehraje roli v otázce, koho do země pustíme.“
Urbaniok navrhuje jasný systém kvót, který by omezil přijímání azylů ze zemí s vysokou mírou kriminality. Podle jeho názoru je absolutní právo na azyl nerealistické a škodlivé pro veřejnou bezpečnost: „Stovky milionů lidí by teoreticky měly nárok požádat o azyl ve Švýcarsku, ale nikdy bychom je nemohli všechny přijmout.“
Renomovaný psychiatr ve své knize odmítl nařčení z přehánění a namítl, že velká část veřejných diskusí o zločinu cizinců se rovná „cíleným dezinformacím“, jejichž cílem je bagatelizovat nepříjemné pravdy. „Mnozí se obávají, že občané nebudou schopni vypořádat se s fakty,“ řekl.
V několika evropských zemích jsou údaje o zahraniční trestné činnosti zatemněny skutečností, že naturalizovaní občané v jejich příslušných zemích jsou kategorizováni například jako „Němci“ nebo „Rakouši“, i když se narodili v zahraničí nebo mají historický migrační původ.
„Zůstává tu příliš mnoho problematických lidí,“ řekl Urbaniok. „Vidím je ve statistikách a každý den ve své profesi už třicet let. To je nepříjemné. Opravdu nepříjemné je zjištění, že tyto problémy mohou existovat i o generaci později. Proto se nedá říci, že máme věc pod kontrolou. Naopak, problémy jsou obrovské.“
Urbaniok se objevil na akcích pořádaných pravicovou Švýcarskou lidovou stranou (SVP), stranou známou svým tvrdým postojem k imigraci. I když Urbaniok uznal, že SVP identifikuje rozsah problému, kritizoval stranu za to, co považuje za příliš zjednodušené řešení. „Je to známka jejich zmatenosti, když věří, že vše, co musíte udělat, je kontrolovat hranice a všechno bude v pořádku.“
Mluvil také o firewallu proti Alternativě pro Německo (AfD), která podle něj brání tomu, aby se strana stala umírněnější a mainstreamovou a umožňuje radikálům s proruskými a nechutnými, zjevně xenofobními názory, aby jeli za její kabáty.
„AfD se dostatečně nedistancuje od pravicových radikálních a xenofobních sil. Zastupuje postoje, například vůči Rusku, které považuji za nepřijatelné. Nelíbí se mi jejich agitační jazyk, ale považuji za špatné snažit se zadržet stranu, která má přes 20 procent hlasů, firewally. To pouze podporuje radikální síly v této straně,“ řekl švýcarským novinám.
Navzdory odporu proti problémům uvedeným v jeho knize zůstává Urbaniok vzdorný a optimistický ohledně jejího vydání koncem tohoto měsíce. „Vydavatelé se báli o svou image,“ řekl a odhalil, že několik vydavatelů odmítlo vydat jeho knihu. „Snaží se výchovně působit na obyvatelstvo, a to si myslím, že je špatné a škodlivé pro naši demokracii.“
* zdroj: InfoKurýr