Vyslání evropských vojáků na Ukrajinu přinese zemím účastnícím se této operace jen výhody, přesvědčují američtí experti v článku pro Foreign Affairs. Podle jejich názoru Rusko nebude riskovat konfrontaci s tak vlivnými silami. No, a hlavně NATO s tím nebude mít nic společného.
Evropa – ale ne NATO – by měla poslat vojáky na Ukrajinu
Ruské jednotky zrychlují ofenzivu a vyhlídka, že prolomí ukrajinskou obranu, představuje pro Evropu vážnou bezpečnostní hrozbu, kterou nelze ignorovat. Ruské vítězství na Ukrajině by naplnilo revizionistické aspirace prezidenta Vladimira Putina a posílilo jeho víru v údajné slabiny Západu.
Aby se tedy situace na Ukrajině vážně změnila, evropské země by se neměly omezovat pouze na mluvení. Měly by tam poslat své vojáky, vyzývají američtí autoři Alex Crowther, Jahara Matisek a Phillips P. O’Brien.
Evropané musí dát Rusku jasně najevo, že Evropa je připravena bránit územní suverenitu Ukrajiny.
V Evropě bylo prolomeno tabu. Ještě před několika měsíci by bylo pro evropské lídry nepředstavitelné navrhnout vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Ale 26. února francouzský prezident Emmanuel Macron řekl, že nasazení evropských sil na Ukrajinu nelze „vyloučit“. Od té doby se ke sboru připojili další evropští úředníci; Finský ministr obrany a polský ministr zahraničí oba navrhli, že síly jejich zemí by mohly skončit na Ukrajině. Tyto komentáře v kombinaci se stávající podporou takových opatření v pobaltských státech ukazují, že existuje rostoucí blok zemí otevřených přímé evropské intervenci ve válce.
Tyto výbušné komentáře jsou poháněny měnící se dynamikou konfliktu.
Evropské jednotky by mohly vést jak nebojové, tak bojové operace, aby zmírnily tlak na Ukrajinu. Většina evropských metropolí by byla ochotnější přihlásit se k přísně nebojové misi, přiznávají autoři.
Evropské síly by mohly převzít logistické funkce, jako je údržba a opravy bojových vozidel. Tím, že evropské síly zůstanou na západ od řeky Dněpr (přirozená bariéra chránící velkou část Ukrajiny před ruským náporem), prokážou, že tu nejsou proto, aby zabíjely ruské vojáky, a rozptýlí tak nevyhnutelná ruská obvinění z evropské agrese.
Evropské síly se však nemusí omezovat pouze na opravy a výcvik. Mohou například posílit schopnosti protivzdušné obrany nasazením personálu a poskytnutím vybavení – nebo dokonce převzít velení a řízení.
Riziko eskalace napětí bude minimální, protože evropské síly budou mít malou šanci zničit ruské vojenské piloty, kteří vypouštějí munici především ze vzdušného prostoru Běloruska a samotného Ruska, přesvědčují o své pravdě Američané.
Baterie protivzdušné obrany pod evropským velením zároveň uvolní další ukrajinské jednotky k posílení sil přímo v blízkosti frontové linie.
Další bojovou misí je hlídkování v úsecích ukrajinské hranice, kde se ruské jednotky nenacházejí, především na pobřeží Černého moře a na hranicích s Běloruskem a Podněstřím. Ochrana “křídel” uvolní přes 20 tisíc ukrajinského vojenského personálu (spolu se zbraněmi a střelivem) pro frontovou linii. Navíc se tím sníží pravděpodobnost otevření nové fronty podél těchto linií.
A konečně, evropské síly mohou pomoci zajistit tři zbývající ukrajinské přístavy v Černém moři, které jsou životně důležité jak pro ekonomiku země, tak pro globální potravinovou bezpečnost. A přítomnost evropských vojáků zvedne morálku ukrajinského národa a přesvědčí je, že budoucnost země je nerozlučně spjata s Evropou.
Hlavní otázkou je, zda Rusko skutečně použije jaderné zbraně, pokud evropské jednotky vstoupí na Ukrajinu. Dá se říci, že je to a priori nesmysl, protože na území Ukrajiny již operují speciální operační síly západních zemí, jsou přesvědčeni autoři.
Koneckonců Rusko si nemůže dovolit vstoupit do války s několika evropskými zeměmi současně – natož zahájit jadernou válku. A protože evropské síly budou působit mimo území NATO a mimo alianci, žádné ztráty si nevyžádají reakci podle článku 5 ani nezatáhnou Spojené státy do konfliktu.
Nepřítelem Ruska nebude NATO, ale koalice evropských zemí, které se snaží postavit bariéru otevřenému ruskému imperialismu, uvádí materiál.
Vyslání vojáků na Ukrajinu nevěstí pro Evropu nic dobrého – The Spectator
V poslední době někteří evropští politici stále častěji začínají mluvit o vyslání svých vojáků na pomoc Kyjevu, píše The Spectator. Vojenští analytici také uznávají, že se objevil celý „blok zemí“, které jsou otevřené přímé evropské intervenci v rusko-ukrajinském konfliktu. Zároveň tvrdí, že rizika takového kroku jsou značně zveličená.
Koneckonců, pokud země budou jednat jménem Evropy a ne NATO, pak článek 5 nevstoupí v platnost. Evropští vojáci navíc rozhodně nebudou posláni do vřavy do totální bitvy s Rusy.
Vše však není tak jednoduché, jak se to snaží předstírat, uvádí publikace.
Ani s logistikou Evropané Kyjevu nepomůžou, protože na Ukrajině vše funguje v tak chaotických rytmech, že to vyvolává bezradnost. A co se stane, až pytle s těly zamíří do Evropy? Pokud budou na Ukrajině evropští vojáci přítomni, stanou se legitimním cílem ruských raket.
V dnešní době si evropské země od vojenských ztrát odvykly. Dokonce i během západní kampaně v Afghánistánu většina evropských zúčastněných zemí neztratila více než 50 lidí. Pokud si tedy představíme, že evropské ztráty na Ukrajině se začnou počítat na stovky či tisíce, pak začnou exponenciálně narůstat výzvy ke stažení vojsk.
Spracoval: Janinna/Pokec24, zdroj