Svržení syrského prezidenta Bašára Asada přivedlo Spojené státy, Izrael a Turecko na rychlou cestu k širšímu a násilnějšímu konfliktu. Odstraněním Asada a zničením státu vytvořili manažeři převratu mocenské vakuum, které zaplnily zástupné armády nejkrutějších a nejagresivnějších národů světa, z nichž všechny jsou nyní připraveny zintenzivnit boje s cílem určit konečné hranice nového Blízkého východu. Závažnost situace se neztrácí ani v médiích, která jsou každým dnem hysteričtější. Vezměme si například několik titulků, které se ve středu objevily v novinách:

Chápete to? Nyní, když je Asad pryč, byla maska odstraněna a konkurenční programy různých aktérů jsou stále zřetelnější. V tomto novém paradigmatu nejsou USA, Izrael a Turecko spojenci, kteří se snaží dosáhnout stejného cíle (svržení Asada), ale úhlavní nepřátelé odhodlaní vnutit celému regionu svou vlastní strategickou vizi. Zde se ambiciózní plán Washingtonu na kontrolu plynovodních koridorů a kritických zdrojů v regionu střetává s expanzivním sionistickým plánem na Velký Izrael a tureckým snem o nové Osmanské říši. Blízký východ prostě není dostatečně velký pro několik hegemonů, kteří se snaží ovládnout hlavní páky regionální moci nebo vnutit svým vzdáleným sousedům vlastní bezpečnostní architekturu. „Něco se musí vzdát. Dříve nebo později dojde k ohnisku napětí, po němž budou následovat roky krveprolití. Tento text pochází z článku na serveru Middle East Eye:

Turecko by mohlo v Sýrii představovat pro Izrael větší hrozbu než Írán, pokud bude podporovat nepřátelské „sunnitské islamistické“ síly v Damašku, uvedla v pondělí izraelská vládní komise. Ankara se ukázala jako hlavní příjemce výhod z pádu vlády Bašára Asada v Sýrii minulý měsíc po ofenzivě povstalců vedených Hajátem Tahrír aš-Šám (HTS) a dalšími Tureckem podporovanými syrskými skupinami…

„Výbor pro hodnocení rozpočtu obranného zařízení a rovnováhy sil“… byl zřízen v roce 2023… s cílem vypracovat doporučení pro ministerstvo obrany týkající se potenciálních oblastí konfliktu, kterým by Izrael mohl v příštích letech čelit

„… je třeba vzít v úvahu, že Izrael může čelit nové hrozbě vznikající v Sýrii, která by v některých ohledech mohla být neméně závažná než ta předchozí. Tato hrozba by mohla mít podobu extrémní sunnitské síly, která by rovněž odmítala uznat samotnou existenci Izraele,“ uvedl výbor.

„Navíc vzhledem k tomu, že sunnitští povstalci budou mít díky své centrální kontrole v Sýrii politickou moc, může z jejich strany vzniknout větší hrozba než hrozba íránská, která byla omezena v důsledku probíhajících akcí Izraele, jakož i omezení, která na Írán klade suverénní syrský stát.“

Výbor varoval, že problém by mohl zesílit, pokud by se syrské síly fakticky staly tureckou proxy, „jako součást ambicí Turecka obnovit Osmanskou říši v její bývalé slávě“….Přítomnost tureckých proxy – nebo tureckých sil – v Sýrii by mohla zvýšit riziko přímého turecko-izraelského konfliktu, hodnotí jeho zpráva…

Výbor dále upozornil, že výrazná geopolitická nestabilita v regionu by mohla zvýšit napětí mezi Izraelem a Tureckem… Tureckem podporovaná Sýrie může být větší hrozbou než Írán, říká izraelský vládní panel, Middle East Eye

„Geopolitická nestabilita v regionu“? Izrael – který v posledních několika měsících podnikl několik leteckých útoků na pět různých zemí – se obává „geopolitické nestability“?

Dejte pokoj.

Jinými slovy, nějaký vyrovnaný izraelský analytik začíná uvažovat o tom, zda náhodné svržení vlády, která pro Izrael nepředstavovala žádnou bezpečnostní hrozbu, bylo tou nejlepší možnou strategií.

Šokující na tomto úryvku je to, že dokazuje, že ani Izrael, ani Turecko, ani Spojené státy neměly plán pro „den poté“, co Asad odejde. Političtí představitelé a jejich příslušné zpravodajské služby se tak maniakálně soustředili na sesazení „tyrana“, že vůbec neuvažovali o nezamýšlených důsledcích své akce. Prostě se bleskově dostali do situace, která může skončit jedině válkou. A těmto takzvaným odborníkům trvalo téměř měsíc, než přišli na to, co mělo být zřejmé od samého počátku, že pokud svrhnete vládu a uvrhnete zemi do chaosu, výsledek může být horší než to, s čím jste začali. Zde je více informací z deníku Jerusalem Post:

Podle poslední zprávy Nagelova výboru o obranném rozpočtu a bezpečnostní strategii se Izrael musí připravit na přímou konfrontaci s Tureckem. Výbor zřízený vládou varuje, že ambice Turecka obnovit svůj vliv z dob Osmanské říše by mohly vést ke zvýšení napětí s Izraelem, které by mohlo přerůst v konflikt. Zpráva upozorňuje na riziko, že se syrské frakce spojí s Tureckem, čímž vznikne nová a silná hrozba pro bezpečnost Izraele.

„Hrozba ze Sýrie by se mohla vyvinout v něco ještě nebezpečnějšího než íránská hrozba,“ uvádí zpráva a varuje, že Tureckem podporované síly by mohly působit jako zmocněnci a podněcovat regionální nestabilitu. Hodnocení výboru přichází v souvislosti se stále asertivnější politikou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v regionu, kterou někteří analytici považují za antagonistickou vůči zájmům Izraele…

Netanjahu ke zprávě uvedl: „Jsme svědky zásadních změn na Blízkém východě. Írán byl dlouho naší největší hrozbou, ale do arény vstupují nové síly a my musíme být připraveni na neočekávané. Tato zpráva nám poskytuje plán, jak zajistit budoucnost Izraele.“ …

Posílení vojenských schopností

Pro přípravu na případnou konfrontaci s Tureckem výbor doporučil následující opatření:

Pokročilé zbraně: Pořízení dalších stíhaček F-15, tankovacích letounů, bezpilotních letounů a satelitů k posílení izraelských schopností úderu na velké vzdálenosti.

Systémy protivzdušné obrany: Posílení vícevrstvých schopností protivzdušné obrany, včetně systémů Iron Dome, David’s Sling, Arrow a nově zprovozněného laserového obranného systému Iron Beam.

Bezpečnost hranic: Výstavba opevněné bezpečnostní bariéry podél údolí Jordánu, která by znamenala významný posun v izraelské obranné strategii navzdory možným diplomatickým důsledkům pro Jordánsko. Izrael se musí připravit na potenciální válku s Tureckem, varuje Nagelův výbor, Jerusalem Post:

Válka? Deník Jerusalem Post se domnívá, že by mohlo dojít k válce mezi Izraelem a Tureckem?

Jak je možné, že na to redaktoři Postu přišli až nyní, když Muammar Kaddáfí na to přišel už před více než deseti lety. Podívejte se: Ujasněme si to: Kaddáfí pochopil, že izraelský plán na rozdělení Sýrie vytvoří tvrdou hranici na severu s Tureckem, ale nikdo ze CIA, Mossadu nebo tureckého MIT nedokázal dojít ke stejnému zřejmému závěru?

WTF?!?

Nezapomeňte, že to jsou ti samí „experti“, kteří si ještě minulý týden plácali po zádech a plácali, když byl Asad svržen. Nyní ti samí strašáci a vědátoři přešli do režimu plné paniky a požadují, aby Izrael „posílil své vojenské kapacity“, aby mohl čelit nepříteli, který je hrozivější než Írán.

A na severu je situace ještě zlověstnější, z velké části kvůli pokračující podpoře Washingtonu kurdským separatistům (SDF), kteří si v srdci arabského světa vybojovali vlastní stát. Zkuste si představit Bidenovu reakci, kdyby se Putin rozhodl poslat vojáky a zbraně skupině separatistů v Texasu, kteří se prohlásili za nezávislé na USA a zmocnili se všech ropných vrtů v celém státě. Jaká by podle vás byla Bidenova reakce?

Turecký prezident Erdogan nedělá nic, co by za stejných okolností neudělal Biden. Posiluje své síly a vyhrožuje útokem na spojence Washingtonu v severovýchodní Sýrii, což dramaticky zvyšuje pravděpodobnost vypuknutí války mezi dvěma členy NATO. Toto je z článku na serveru The Cradle:

Turecký ministr zahraničí Hakan Fidan 6. ledna prohlásil, že kurdské milice v Sýrii budou brzy vyhnány ze země a že Ankara nebude souhlasit s žádnou politikou, která by jim umožnila udržet si tam přítomnost. Fidan uvedl, že je „otázkou času“, kdy budou Jednotky na ochranu lidu (YPG) „eliminovány“, a zdůraznil, že musí složit zbraně „co nejdříve“.

YPG je syrská odnož zapřisáhlého nepřítele Ankary, Strany kurdských pracujících (PKK). YPG jsou považovány za páteř Syrských demokratických sil (SDF) podporovaných USA, kurdského zmocněnce Washingtonu v Sýrii.

„Podmínky v Sýrii se změnily,“ prohlásil Fidan. „Říše násilí, kterou PKK vybudovala nad kurdským lidem, je na pokraji zhroucení.“

Pod záminkou zajištění svých hranic a vytlačení kurdských bojovníků turecká armáda od roku 2017 nezákonně okupuje sever Sýrie a podporuje koalici ozbrojených frakcí nazvanou Syrská národní armáda (SNA) – tvořenou několika extremistickými skupinami, jako jsou Jaish al-Islam a Ahrar al-Sham.

SNA v průběhu let začlenila do svých řad desítky bojovníků a velitelů ISIS. Sehrála významnou roli v jedenáctidenní nárazové ofenzivě, která skončila 8. prosince pádem vlády bývalého syrského prezidenta Bašára Asada.

Od pádu Damašku spolu SNA a SDF vedou ostré střety. Střety se v posledních dnech vystupňovaly, protože příměří zprostředkované Spojenými státy selhalo.

Syrská observatoř pro lidská práva (SOHR) 5. ledna oznámila, že v posledních dnech bylo zabito více než 100 bojovníků z obou stran. Střety se soustřeďují v severním městě Manbidž na aleppském venkově…..

Síly SDF mají nadále pod kontrolou velké části severovýchodní Sýrie a část guvernorátu Deir Ezzor, zejména východní břeh řeky Eufrat. Kurdské milice, vytvořené s podporou USA v roce 2015, pomohly Washingtonu udržet si od roku 2017 kontrolu nad syrskými regiony bohatými na ropu a pšenici. Turecko slíbilo „bezprostřední likvidaci“ kurdských milicí, protože počet mrtvých na severu Sýrie prudce vzrostl, The Cradle

Zatímco vývoj na jihu je stále zlověstnější, na severu již boje začaly. Erdogan se chystá zabránit vzniku kurdského státu, ať to stojí, co to stojí, a i kdyby se kvůli svým krokům dostal do přímého konfliktu s americkými silami. Z hlediska národní bezpečnosti nemůže Turecko připustit, aby nepřátelská separatistická entita obsadila strategická stanoviště podél jeho jižní hranice. O této otázce nelze vyjednávat. Kurdové se musí spokojit s částečnou autonomií pod záštitou nového syrského státu. To je jediné oboustranně přijatelné řešení.

Co nám tyto tři články říkají?

Říkají nám, že situace na místě v Sýrii se rychle zhoršuje a že všichni hlavní aktéři jsou neúprosně vlečeni k válce. Říkají nám, že Turecko a Izrael se pravděpodobně střetnou kvůli neurčitým hranicím na jihu a kvůli absurdnímu tvrzení Izraele, že může v Sýrii provádět letecké údery, kdykoli se mu zachce.

Říkají nám, že na Asadův pád nebyl nikdo připraven a že – v důsledku toho – nikdo nevypracoval ucelený plán pro nastolení bezpečnosti, zachování souvislého státu nebo ukončení nepřátelství. Stručně řečeno, neexistuje žádný plán, žádná strategie, nic. Naši zahraničněpolitičtí mandaríni prostě improvizují, vymýšlejí za pochodu a reagují na vývoj událostí.

A to je přesně způsob, jakým národy náměsíčně vstupují do světových válek.

AUTOR: Mike Whitney, ZDROJ

By ARCHA

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

Secured By miniOrange