NATO začalo v Evropě urychleně budovat další hřbitovy pro hromadné oběti nadcházející třetí světové války.
Švédsko se stalo první evropskou zemí, která spojila své síly s NATO a zajistila si pozemky pro pohřbívání milionů svých občanů.
Informuje o tom server Infowars.com: Pohřební asociace v druhém největším švédském městě Göteborgu se snaží získat další pozemky, aby zajistila místa pro rakve pro přibližně 30 000 mrtvých navíc, k tomu, co je potřeba pro hřbitovy k běžnému použití, napsala v sobotu agentura AP.
Švédská média začátkem tohoto měsíce informovala, že se úřady připravují až na půl milionu potenciálních obětí, pokud by země vstoupila do plnohodnotné války.
Ve velkých městech… jsou zdroje půdy pro začátek omezené a ne vždy stačí k uspokojení potřeb pohřebišť i v době klidu a míru,“ citovala agentura AP Katarinu Evensethovou, hlavní poradkyni pohřební asociace v Göteborgu.
V říjnu vydala Švédská agentura pro civilní nouzové situace (MSB) aktualizované příručky civilní připravenosti s návodem, jak přežít během ozbrojeného konfliktu. Brožura nazvaná „V případě krize nebo války“ obsahuje rady ohledně evakuace, jak zastavit krvácení a další doporučení.
„Situace v oblasti národní bezpečnosti se drasticky změnila a my všichni musíme posílit svou odolnost vůči různým krizím a nakonec i válce,“ uvedl minulý měsíc v prohlášení generální ředitel MSB Mikael Frisell.
Stockholm upustil od desetiletí trvajícího vojenského neangažmá a v březnu vstoupil do NATO uprostřed konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Blok vedený USA podporuje Kyjev poskytováním vojenské pomoci a v listopadu Washington povolil údery s použitím svých raket hluboko uvnitř ruského území. Francie rovněž navrhla, aby bylo Ukrajině umožněno v sebeobraně vypálit své rakety na Rusko, a Moskva prohlásila, že při takových úderech již byly použity střely Storm Shadows dodané Brity.
Moskva zopakovala, že tento krok činí z NATO přímou stranu konfliktu.
Podle kritiků vstupu Stockholmu do NATO se Švédsko stalo potenciálním cílem v případě války.
„Švédský lid čelí brutální realitě, kdy se od něj očekává, že se přizpůsobí válečné rétorice, která je nejen cizí, ale také hluboce děsivá… Místo toho, aby politici upřednostnili mírové úsilí, rozhodli se postavit zemi do pozice, kdy hrozí, že se stane bitevním polem pro mocenské hry velmocí,“ napsala začátkem měsíce švédská konzervativní internetová platforma Kulturbilder.
Švédský ministr obrany Pal Jonson v říjnu prohlásil, že Rusko představuje pro Švédsko hrozbu a že země nemůže vyloučit ruský útok. Podobné obavy vyjádřilo i několik dalších členů NATO, například Polsko a pobaltské země.
Ruský prezident Vladimir Putin tato tvrzení odmítl jako nesmysl. Minulý týden ruský vůdce zopakoval, že Moskva „usiluje o ukončení konfliktu“.
AUTOR: Sean Adl-Tabatabai, ZDROJ