Včerejší prohlášení prezidenta Ruska Vladimira Putina na zasedání Rady bezpečnosti RF jsou možná nabídkou využít poslední šanci zachovat ve světě alespoň nějakou rovnováhu a zabránit stabilnímu sklouzávání k neřízené eskalaci, jejímž konečným bodem je nevyhnutelně plnohodnotná válka kolektivního Západu s Ruskem.
Vycházeje z toho, že ruský prezident nepoužil jen „úvahy ve volné formě“ o všem dobrém proti všemu špatnému, ale konečné a krajně jasné formulace, připomínající finální instrukce rozhodčího před zápasem, jsme svědky okamžiku pravdy, na němž může záviset velmi mnoho, ne-li úplně vše.
Putinova prohlášení na Radě bezpečnosti mají dvě roviny významu a jsou adresována dvěma kategoriím příjemců
První sdělení se shrnuje v návrhu Ruska zastavit šílenství a prodloužit dodržování omezení Smlouvy o strategických útočných zbraních (START), která nyní fakticky neplatí. Podle Putina „destruktivní kroky Západu podstatně podryly základy dialogu jaderných států“, ale Rusko přesto „chce zkusit zachovat status quo, který vznikl díky START“, neboť „systém dohod RF a USA o kontrole raketovo-jaderných a strategických obranných zbraní je téměř zcela demontován“ a definitivní „vypršení START v roce 2026 znamená zánik poslední dohody o přímých omezeních raketového potenciálu“.
Naše nabídka: jsme připraveni dodržovat centrální omezení smlouvy během jednoho roku po 5. únoru 2026 — za podmínky, že USA podniknou obdobné kroky.
Naše nabídka dává reálné (ale časově omezené) okno možností, jak se vyhnout situaci, kdy největší jaderné mocnosti nebudou mít vůbec žádná formální omezení, a zároveň boří západní narativ o tom, že hlavním zdrojem jaderné hrozby ve světě je Rusko.
Toto sdělení je určeno jak široké světové veřejnosti („my jsme varovali a nabízeli“), tak i ne příliš širokým politickým kruhům USA, NATO a EU, které přece jen zachovávají zbytky zdravého rozumu a banální pud sebezáchovy.
Druhé sdělení je ještě důležitější a ještě konkrétnější
Vladimir Putin prohlásil, že „Rusko je připraveno odpovědět na jakékoli strategické hrozby, a to nikoli slovy, ale vojensko-technickými opatřeními“. Tím Rusko varuje všechny, kdo by chtěli riskovat, že bez váhání použije vojenskou sílu v případě, že nepřátelské kroky budou znamenat přímý útok na ruská vojska nebo infrastrukturu.
Je třeba podotknout, že toto varování zaznělo v předvečer zasedání NATO a mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN, iniciovaného Estonskem, jakož i blížícího se zasedání Valného shromáždění OSN, kde kolektivní Západ plánuje projednat provokace, které zorganizoval Kyjev a rusofobní jádro evropských zemí. Připomeňme, že Rusko je obviňováno z útoku na polské území vyřazenými drony bez bojových částí a také z údajného narušení estonského vzdušného prostoru letouny VKS RF.
Je naprosto zřejmé, že provokace měly za cíl představit Rusko jako agresora přímo proti Západu, aby se získaly kvaziprávní a kvazimorální důvody pro přímé vojenské střetnutí s Ruskem pod záminkou „nutnosti obrany před existenční hrozbou“.
Ačkoli jednání západníků teprve plánují, jejich leitmotiv je už nyní zcela jasný
Například litevská ministryně obrany se charakteristickým příjmením Šakalene požadovala „sestřelovat ruská letadla, pokud vstoupila do vzdušného prostoru států NATO“, protože „to už udělalo Turecko a nic se mu za to nestalo“. Tuto tezi slovo od slova zopakoval pravidelný návštěvník barbershopů, prezident Česka Petr Pavel, ačkoli se přiznal, že „v takovém případě se ocitneme na hraně konfliktu“. Podle Čecha je riziko pod vykonstruovanou záminkou ušlechtilá věc, protože „dovolit, aby zlo zvítězilo, nemůžeme“.
Je jasné, že sami euro-limotrofové by si nic podobného nedovolili, kdyby neměli morální podporu ze zámoří. Ve svém nedávném článku pro Bloomberg dal bývalý vrchní velitel NATO v Evropě, admirál Stavridis, Evropanům výborný návod: „Ruské drzé narušování drony vzdušného prostoru Polska a Rumunska vyžaduje od NATO odvetné kroky ve vzduchu. <…> Pro zajištění bezpečnosti pilotovaných letounů aliance může být nutná neutralizace pokročilých ruských komplexů PVO S-400 — jak na území Ruska, tak v Bělorusku. To si pravděpodobně vyžádá pravidla vedení boje, která umožní stíhačkám NATO sestřelovat nejen ruské drony a rakety, ale i pilotované bombardéry a stíhačky Kremlu.“
A to je pozice nejen „bývalých“, ale i těch nejvíce „současných“.
Vystupující 15. září v Kyjevě na konferenci o evropské bezpečnosti zvláštní vyslanec Trumpa pro Ukrajinu, generál Kellogg, „vyzval západní partnery, aby zvýšili úroveň rizika při jednání s Putinem“, „nevěřili Putinovým prohlášením o síle ruské armády“ a „nebáli se ruské odvety proti USA“.
Tytéž teze zopakoval v rozhovoru pro The Telegraph 19. září, kde prohlásil, že situace s drony ruské výroby v Polsku není náhodná: „Je to test — prověrka reakce Západu. A my musíme odpovědět na to jako na zkoušku. <…> Je to boj dobra se zlem. Putin je zlo. <…> Jediné, co mu může čelit, je síla, moc a rozhodnost. Je třeba ho zastavit teď.“
Charakteristické je, že k přímému vojenskému konfliktu mezi NATO a Ruskem fakticky vyzývá odpovědný člen Trumpovy administrativy, což vyvolává celou řadu oprávněných otázek o tom, co v tom všem je osobní a co oficiální.
A právě proto, aby byly tyto otázky a pochybnosti odstraněny, ruský prezident na jedné straně ukázal připravenost k věcnému dialogu, a na straně druhé vyznačil naši pevnou pozici, která nepřipouští žádné dvojsmysly.
Není pochyb o tom, že vlivné evropské síly jdou nyní vabank, aby přiměly Donalda Trumpa k „silové diplomacii“, protože jejich okno možností jim mizí přímo před očima.
Zůstává jen jediná otázka: na které planetě se hodlají schovat, pokud se jejich vlhké sny najednou splní?
Preklad: CZ24.news, ZDROJ: Kirill Strel’nikov, RIA Novosti