Chováme čtyři druhy hmyzu, ale nosný je pro nás moučný červ, odebírá ho zpracovatelský průmysl,“ říká podnikatel a majitel hmyzí farmy Ivan Papoušek. Vedle moučného červa čili potemníka moučného v Jaroměřicích mají i potemníka brazilského, potemníka stájového a švába argentinského.

O pohodu statisíců hmyzích jedinců se stará devět zaměstnanců. Jsou mezi nimi ženy, které podle Papouškových zkušeností bývají v této práci pečlivější než muži. Na specifický druh chovaného živočicha si prý lze zvyknout velmi rychle. Počáteční lehké mrazení a odpor se brzy mění v každodenní rutinu.

Odběratelé jsou krom Česka a Slovenska z několika dalších zemí Evropy, například z Rakouska, Francie, Itálie, Německa či ze Španělska. Zboží k nim putuje v chladírenských vozech.

Pro ryby i lidi

„Hmyz je na živiny velmi hodnotný přídavek do krmiv v rybářství, kde potřebují rychlé přírůstky dravých ryb, například lososů. Menší množství pravidelně berou zoologické zahrady či soukromé chovy zvířat,“ vysvětlil Papoušek. Specifickou oblastí, která má podle jeho přesvědčení velkou perspektivu, je potravinářství.

Chovatel věří, že se nutričně mimořádně vydatný hmyz v blízké budoucnosti uplatní do různých chuťově neutrálních polotovarů, jež se využijí v gastronomii. Můžou se z něj dělat pasty, zlomky či prášek. To vše lze přidávat do těst a podobně, aniž se změní chuť jídla. “V některých zemích už je tomu přizpůsobená legislativa, například v Belgii, Francii nebo v Holandsku. V Česku se na ni zatím čeká,” uvedl Papoušek.

Hmyz žije v jaroměřické hale v přepravkách, ze kterých nedokáže uniknout. Ve stádiu brouka je zakrytý, červi pak sami „domov“ opustit nedokážou. Přepravky jsou pečlivě roztříděné podle data. Švába je potřeba chovat půl roku, aby dospěl do fáze, kdy je na prodej, potemníku stájovému stačí 1,5 měsíce. A ceny? Například litr moučných červů vyjde na čtyři eura, jeden šváb pak na 2,50 Kč.

Hmyz vyžaduje především přísun čerstvého vzduchu, zmíněné čtyři druhy nemají moc rády světlo. Potravu tvoří krmná mrkev, jablka, brambory i směs šrotu. „Trus umíme lisovat na peletky a prodávat jako hnojivo. Náš hmyz chováme zcela bez přídavků jakékoli chemie, ostatně ji ani nemá rád, je na ni citlivý,“ dodává Ivan Papoušek.

* zdroj

By ARCHA

Secured By miniOrange