Ekonom Pavel Šik rozebral na svém facebookovém profilu aktuální situaci kolem konfliktu na Ukrajině. Všímá si předloňských slov prezidenta Ruska Vladimira Putina, který uvedl, že když Západ dodá Ukrajině rakety dlouhého doletu, zaútočí na nové cíle. „Nyní je Ukrajina má a chce je použít na daleké cíle v Rusku. Kde budeme za rok?“ ptá se mimo jiné Šik.
„Détente by mělo být to pravé slovo pro současnou situaci, ale místo toho zažíváme eskalaci. Každý, kdo správně čte mocenskou politiku v Evropě, z historie zná, že radikální změny nejprve navrhne některá strana nebo strany, aby je ostatní političtí představitelé odmítli. Také se to v češtině nazývá balónky nebo sondy veřejného mínění, ale není to to samé. Zatímco po balónku se dle reakcí vyhodnotí, zda politickou akci spustit, nebo ne, zmíněné návrhy se po první ‚iniciaci‘ začnou objevovat v novinových článcích a v komentářích politických lídrů, kde se z prvního odsouzení pomalu dostávají do neutrality, aby pak skončily u přijetí a přišla dehonestace těch, kteří jsou stále proti,“ poznamenává Pavel Šik.
„Krok za krokem se blížíme velké válce v Evropě a díky únavě už ani neslyšíme varovné signály
Zcela mimo realitu je náš premiér, který si k sobě zve štěkací psy Evropské unie. Jak jsme se mohli dozvědět, navštívil ho polský prezident Andrzej Duda, dánská premiérka Mette Fredetiksenová, nizozemský (ještě chvíli) premiér Mark Rutte či lotyšská předsedkyně vlády Evika Siliňová a nějací ‚anonymní‘ zástupci USA. Fiala ještě před setkáním podpořil ‚iniciaci‘ generálního tajemníka Stoltenberga, že by Západ měl umožnit Ukrajině zasahovat západními zbraněmi legitimní vojenské cíle na ruském území,“ dodává.
„Jasně, z logiky věci, když spolu dva státy válčí, je divné, když jeden jako agresor může zasahovat území napadeného, a druhý, napadený, by se měl nějak omezovat v napadání území agresora. Jenže je zde háček, který nám jak Stoltenberg, tak Fiala i ostatní zamlčují. Nejedná se o drony nebo Himarsy jako doposud, které Ukrajina již na Rusko standardně pálí. Jedná se o střely dlouhého doletu dodané západními mocnostmi. A na to, aby Ukrajina mohla zaměřit nějaký cíl v gigantickém Rusku, například ten radar proti střelám v Orenburské oblasti, který se jí pomocí dronu údajně podařilo poškodit a který stojí cca 2 tisíce kilometrů od Kyjeva, je potřeba velmi přesné navádění, tj. jsou k tomu potřeba západní specialisté, kteří systém umějí ovládat a mají k tomu takové prostředky, jako například vojenské satelity. Nebuďme naivní a nemysleme si, že takové rakety se řídí pouze standardním GPS satelitem, podle kterého jezdíme po Česku. A ty prostředky Ukrajina nemá. Docela dobře to zapadá do všech těch diskusí o západních vojenských specialistech na Ukrajině, kteří tam prý vůbec nejsou, pár dny starého oficiálního pozvání francouzským vojákům nebo těm základnám CIA na Ukrajině, které tam nejdříve nebyly, abychom se v únoru dozvěděli, že je jich tam celkem 12 podél ruské hranice, a to už celých 10 let. Že nám o tom nikdo neřekl? On nám taky nikdo neřekl, k čemu jsou ve schváleném balíčku USA na pomoc Ukrajině ty 3,3 miliardy USD pro americké zpravodajské operace. Slušná suma. A za těch skoro 26 miliard USD v balíčku se dá pořídit poměrně hodně raket dlouhého doletu,“ zmínil dále Šik.
„Abychom se vrátili k prvnímu odstavci. V červnu 2023 vyslal iniciaci, neboli ‚signál‘ bývalý tajemník NATO Rasmussen, když řekl, že by členové NATO mohli poslat vojáky na Ukrajinu. Tehdy se vzbudila velká nevole. Když to Macron v březnu zopakoval, nevole už byla menší a spousta lidí se drbalo za uchem a říkala si, že už se to přece vyřešilo, nebo? ‚Začalo‘ se o tom v zákulisí diskutovat tak vážně, že Scholz to musel veřejně odmítnout. A hle, je z toho pozvání z ukrajinské strany prý ‚jen‘ pro francouzské instruktory.
Teď Stoltenberg iniciuje něco o zrušení omezení pro rakety dlouhého doletu a mezinárodní ratlíci, jako náš premiér, to hned začnou roztleskávat, i když Putin už haraší raketami, mluví o malých kníračích v Evropě a náš mainstream o něm neustále píše jako o nemocném bláznovi, který je nevyzpytatelný. Vzpomeňme si, že Německo na začátku války chtělo Ukrajině dodat pouze vojenské helmy. Američané na začátku jen Javeliny, nyní lifrují rakety dlouhého doletu a šéf NATO navrhuje z ruského pohledu napadnout jimi Rusko. Teď nějaký ruský první náměstek ředitele FSB a šéf pohraniční stráže pro agenturu RIA Novosti tvrdí, že ‚síly aliance NATO zintenzivňují vojenský výcvik, při kterém rozpracovávají vojenské scénáře proti Ruské federaci, včetně jaderných úderů na ruském území‘. Je mi jedno, jestli to je pravda, nebo ne. Zde jde o to, že Rusové to tak čtou a až tam zmáčknou červené tlačítko, souhlasně pokývají hlavou. Začínám mít pocit, že EU uvalila sankce na tuhle agenturu taky proto, abychom si takové věci prostě nemohli přečíst,“ podotkl také Šik.
„Vzpomeňme si, jak byla zažehnána tzv. kubánská krize
Americká propaganda, která byla západnímu publiku prodána za fakt a dodnes haraší v hlavách lidí, že Kennedy měl ‚koule‘, postavil se Chruščovovi a ten se stáhl, je pohádka. Ve skutečnosti byla krize vyřešena výslovnou, ale utajovanou dohodou o odstranění raket Jupiter z Evropy i ruských raket z Kuby, kterou iniciovali Američané. To není nic tragického, naopak. Dokládá to jen, že Západ byl schopný jednat v zájmu lidstva.
Když se ale podívám na dnešní evropské ratlíky jako Fiala nebo Rutte, na narcisistu Macrona, který nikdy nebude de Gaulle, i kdyby chtěl sebevíc, a na senilního amerického prezidenta, který neví, kde zrovna je, zdá se mi, jako by západní svět řídil někdo jiný. Co třeba sakra détente? Uvolnění napětí a jednání, než nám tady začnou lítat rakety nad hlavama? Budeme se i potom hádat, kdo měl pravdu?“ zeptal se závěrem Šik, který ke svému statusu sdílel titulek z června 2022, v němž ruský prezident Putin říká, že když Západ dodá Ukrajině rakety dlouhého doletu, zaútočí na nové cíle. „Nyní je Ukrajina má a chce je použít na daleké cíle v Rusku. Kde budeme za rok?“ ptá se závěrem Šik.
ZDROJ: FB Pavel Šik / PL