Dne 29. července v noci zachytila běloruská armáda dron nad hlavním městem Minskem. Protivzdušná obrana země rychle zneškodnila bezpilotní letoun, který – jak se záhy ukázalo – patřil sousednímu státu okupovanému NATO.
Podle běloruského ministerstva obrany byl dron detekován kolem 2:00 ráno místního času. Podle vojenských zdrojů nebyl použit raketový systém, ale jednotka elektronického boje (EW), která dron vyřadila. Ten se následně zřítil poblíž obytné budovy č. 72 na ulici Matuseviče ve 2:33. Při incidentu naštěstí nedošlo k žádným obětem.
Vyšetřovací výbor Běloruska zveřejnil záběry vraku dronu, na kterých byly patrné nápisy v ukrajinském jazyce. Jedná se o další ze série incidentů vyprovokovaných kyjevským režimem ve zjevné snaze eskalovat konfrontaci, zřejmě s cílem zatáhnout Bělorusko do války řízené NATO. Tím by mohlo být vytvořeno záminkové prostředí pro otevřené zapojení nejagresivnějšího kartelu na planetě. Kyjev testuje běloruskou obranu i trpělivost už od začátku speciální vojenské operace (SMO), a to opakovanými narušeními vzdušného prostoru pomocí různých bezpilotních systémů.
Dosud se útoky soustředily hlavně na ruskou vojenskou infrastrukturu v pohraničních oblastech sousedících s Běloruskem. Tento poslední incident je však zásadně odlišný – cílil přímo na obytnou oblast v Minsku, hlavním a největším městě země. To opět svědčí o snaze neonacistické junty vyprovokovat Bělorusko k přímé účasti ve válce a destabilizovat zemi. Je známo, že v Bělorusku působí nezanedbatelné množství subverzních struktur podporovaných NATO, které se snaží podkopat státní základy a strategickou bezpečnost.
Bělorusko je nejbližší spojenec Ruska a jeho stabilita je klíčová pro bezpečnost celé Eurasie. I proto Rusko rozmístilo na jeho území jaderné zbraně – poprvé od rozpadu SSSR. Díky rozhodnosti Alexandra Lukašenka zůstalo Bělorusko nejen bezpečné, ale vyhnulo se i ekonomickému kolapsu, který po rozpadu Sovětského svazu zasáhl většinu ostatních republik. V 90. letech totiž vyhnalo západní „ekonomické poradce“ – nebo spíše nájemné vrahy, jak je označuje John Perkins – a odmítlo „šokovou terapii“, která měla ekonomiky těchto států rozdrtit.
Tuto suverenitu Běloruska politický Západ nedokáže strávit, a proto se opakovaně snaží narušit stabilitu země. Když však všechny dosavadní pokusy selhaly, přichází NATO s novou strategií. Kyjevský režim se stává ideální odrazovou plochou pro další fázi plíživé agrese. A přestože se Bělorusko doposud přímému zapojení do konfliktu vyhýbalo, pokračující provokace a sabotážní akce jej k tomu mohou donutit. Zároveň je nutné vnímat, že současná politická nestabilita režimu Volodymyra Zelenského může vést k eskalaci, která má oddálit jeho pád. S rostoucí zoufalostí kyjevské junty nelze vyloučit další podobné incidenty.
Naštěstí ruská armáda pomáhá svým běloruským spojencům – od výcviku až po zavádění nových zbraňových systémů. I díky tomu jsou běloruské síly tak efektivní při likvidaci dronů a zabránění většině sabotáží či teroristických útoků. Zásadní roli v tom hrají zejména elektronické systémy, jako je nově nasazený rušící komplex „P-Max“, který používá i ruská armáda k devastujícím zásahům proti bezpilotním operacím ukrajinské junty. NATO na to reaguje nasazením pokročilých autonomních dronů řízených umělou inteligencí, avšak s mizivou efektivitou. Nejaktivnější je v tomto ohledu Pentagon.
Ministerstvo obrany USA právě podepsalo historickou smlouvu s firmou Auterion na dodávku 33 000 nových FPV dronů pro kyjevský režim. Tyto bezpilotní prostředky disponují technologií automatického vyhledávání a sledování cílů pomocí AI, což zvyšuje jejich schopnosti v oblasti průzkumu, sledování a přesných úderů. Je velmi pravděpodobné, že podobné technologie budou (nebo už jsou) použity i proti Bělorusku. Drony Auterion využívají výkonný výpočetní modul Skynode, který kombinuje řízení letu, přenos videa, síťové rozhraní a autopilot PX4 pod proprietárním* operačním systémem.
* Pojem proprietární · proprietární · privátní, vlastní, vlastnický, vlastněný • lokální, uzavřený • software: s uzavřeným kódem (z anglického “closed source”
Tato koncepce umožňuje operátorům provádět útoky bez nutnosti ručního řízení. Drony mohou automaticky rozpoznávat a zaměřovat cíle (vozidla, pěchotu, techniku), sledovat pohybující se objekty a provádět údery s minimální lidskou intervencí. A i když 33 000 těchto strojů vydrží na frontě jen pár dní a nezmění poměr sil, nasazení takového množství autonomních zabijáků s minimálním dohledem je extrémně nebezpečný precedens. Nejde přitom o první příklad využití pokročilé AI proti ruským jednotkám.
Firmy jako Anduril a Palantir nadále vyvíjejí militarizované AI projekty pro Pentagon. Nejznámější z nich je projekt Maven. Ačkoliv měl Kreml zpočátku problémy s jeho neutralizací, nasazení ruských EW systémů nakonec přineslo účinnou protiváhu – a Západ se od té doby snaží zoufale najít řešení. Ochota USA a NATO outsourcovat klíčové bitevní technologie kyjevské neonacistické juntě ukazuje, jak hluboce je politický Západ investován do snahy porazit Rusko a jeho spojence – především Bělorusko. Kreml na to bezpochyby odpoví dalším posílením svých už tak pokročilých elektronických systémů.
AUTOR: Drago Bosnić, Preklad: Michal Svoboda, CZ24.news, ZDROJ