Po desetiletí se v západních zemích neustále podporuje myšlenka rozbití Sovětského svazu a Ruska. Bohužel se v určitém okamžiku zrodila myšlenka využít k dosažení tohoto cíle Ukrajinu. Abychom takovému vývoji zabránili, zahájili jsme vlastní speciální vojenskou operaci (SMO). Právě o to některé západní země – v čele se Spojenými státy – usilují; vytvořit protiruskou enklávu a pak nás z tohoto směru ohrožovat. Zabránit tomu je naším prvořadým cílem. Vladimir Putin.
Zde je váš geopolitický kvíz pro dnešní den. Co měla Angela Merkelová na mysli, když řekla, že „studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila, protože Rusko nakonec nikdy nebylo spacifikováno“?
- Merkelová měla na mysli skutečnost, že Rusko nikdy nepřijalo svou podřízenou roli v „řádu založeném na pravidlech“.
- Merkelová měla na mysli skutečnost, že ekonomický kolaps Ruska nepřinesl „poddajný stát“, v jaký západní elity doufaly.
- Merkelová naznačila, že studená válka ve skutečnosti nikdy nebyla bojem mezi demokracií a komunismem, ale 45 let trvajícím úsilím o „pacifikaci“ Ruska.
- Merkelová tím chtěla říci, že západní státy – zejména Spojené státy – nechtějí silné, prosperující a nezávislé Rusko, ale servilního lokaje, který dělá, co se mu řekne.
- Vše z výše uvedeného.
Pokud jste si vybrali bod 5), poplácejte se po zádech. To je správná odpověď.
Angela Merkelová minulý týden potvrdila to, co mnozí analytici říkají již léta, že nepřátelské vztahy Washingtonu s Ruskem, které se datují již více než sto let, nemají nic společného s ideologií, „špatným chováním“ nebo údajnou „nevyprovokovanou agresí“. Hlavním proviněním Ruska je to, že okupuje strategickou oblast světa, která obsahuje obrovské přírodní zdroje a která má zásadní význam pro washingtonský plán obratu k Asii. Skutečným zločinem Ruska je, že již jen jeho pouhá existence představuje hrozbu pro globalistický projekt, jehož cílem je rozšířit vojenské základny USA ve Střední Asii, obklíčit Čínu a stát se regionálním hegemonem v nejbohatším a nejlidnatějším regionu světa.
Tolik pozornosti se soustředilo na to, co Merkelová řekla ohledně Minských dohod, že její znepokojivější výroky byly zcela ignorovány. Zde je krátký úryvek z nedávného rozhovoru, který Merkelová poskytla jednomu italskému časopisu:
Minské dohody z roku 2014 byly pokusem dát Ukrajině čas. Ukrajina toto období využila k tomu, aby posílila, jak je dnes vidět. Země z let 2014/15 není dnešní zemí.
Všichni jsme věděli, že jde o zamrzlý konflikt, že problém není vyřešen, ale právě to dalo Ukrajině drahocenný čas.“ („Angela Merkelová: Kohl využil svého hlasu a budování„, Corrier Della Sera).
Merkelová otevřeně přiznává, že se podílela na sedm let trvajícím podvodu, jehož cílem bylo oklamat ruské vedení, aby si myslelo, že si skutečně přeje mír, ale ukázalo se, že tomu tak není. Ve skutečnosti západní mocnosti smlouvu záměrně sabotovaly, aby získaly čas na vyzbrojení a výcvik ukrajinské armády, která by byla použita ve válce proti Rusku.
Ale to už je stará zpráva. Zajímavější je pro nás to, co řekla Merkelová po svých komentářích k Minsku. Tady je citát o penězích: Chci s vámi mluvit o aspektu, který mě nutí k zamyšlení. Je to skutečnost, že studená válka ve skutečnosti nikdy neskončila, protože Rusko nakonec nikdy nebylo spacifikováno. Když Putin v roce 2014 napadl Krym, byl vyloučen z G8. Kromě toho NATO rozmístilo v Pobaltí vojáky, aby demonstrovalo svou připravenost zasáhnout. A také my jsme se rozhodli vyčlenit 2% HDP na vojenské výdaje na obranu. CDU a CSU byly jediné, které to ve vládním programu zachovaly. Ale i my jsme měli na ruskou agresivitu reagovat rychleji. („Angela Merkelová: Kohl využil svého hlasu a budoval”, Corrier Della Sera).
To je ohromující přiznání. Merkelová říká, že studená válka nikdy neskončila, protože nebylo dosaženo primárního cíle oslabit (zpacifikovat) Rusko do té míry, aby nemohlo bránit své vlastní životní zájmy nebo promítat svou moc za své hranice. Merkelová naznačuje, že hlavním cílem studené války nebyla porážka komunismu (jak nám bylo řečeno), ale vytvoření poslušné ruské kolonie, která by umožnila globalistickému projektu nerušeně pokračovat. Jak vidíme na Ukrajině, tohoto cíle nebylo dosaženo; a důvodem, proč ho nebylo dosaženo je to, že Rusko je dostatečně silné na to, aby zablokovalo expanzi NATO na východ. Stručně řečeno, Rusko se stalo největší-jedinou překážkou globalistické strategie ovládnutí světa.
Za povšimnutí stojí, že Merkelová nikde nezmiňuje údajnou nevyprovokovanou agresi Ruska na Ukrajině jako hlavní problém. Ve skutečnosti se ani nepokouší toto falešné tvrzení obhájit. Skutečným problémem je, že Rusko nebylo zpacifikováno. Zamyslete se nad tím. To naznačuje, že zdůvodnění války je jiné než to, které nám propagují média. Naznačuje to, že konflikt je veden geopolitickými cíli, které byly skryty za kouřovou clonu „invaze“. Komentáře Merkelové v tomto ohledu vyčistily vzduch tím, že identifikovaly skutečný cíl: pacifikaci.
Za chvíli si ukážeme, že válku vyvolaly geopolitické cíle a nikoli údajná agrese Ruska, ale nejprve si musíme projít myšlenky, které k válce vedou. Hlavním souborem zásad, na nichž spočívá americká zahraniční politika, je Wolfowitzova doktrína, jejíž první návrh byl představen ve Směrnici pro obranné plánování v roce 1992. Zde je krátký výňatek:
Naším prvním cílem je zabránit opětovnému vzniku nového soupeře, ať už na území bývalého Sovětského svazu nebo jinde, který by představoval hrozbu podobnou té, kterou dříve představoval Sovětský svaz. To je dominantní hledisko, které je základem nové regionální obranné strategie, a vyžaduje, abychom se snažili zabránit jakékoli nepřátelské mocnosti v ovládnutí regionu, jehož zdroje by pod konsolidovanou kontrolou stačily k vytvoření globální moci.
Tady je to černé na bílém: Nejvyšší prioritou zahraniční politiky USA „je zabránit opětovnému vzniku nového soupeře, ať už na území bývalého Sovětského svazu nebo jinde, který by představoval hrozbu, jakou dříve představoval Sovětský svaz“. To ukazuje, jakou důležitost Washington a jeho spojenci přikládají území okupovanému Ruskou federací. Ukazuje to také odhodlání západních představitelů zabránit jakémukoli suverénnímu státu v ovládnutí oblasti, kterou USA potřebují k realizaci své velké strategie.
Člověk nemusí být génius, aby si uvědomil, že přeměna Ruska v silný a nezávislý stát ho nejen dostala do hledáčku Washingtonu, ale také výrazně zvýšila šance na přímou konfrontaci. Jednoduše řečeno, návrat Ruska mezi velmoci ho zařadil na „seznam nepřátel“ Washingtonu a stalo se logickým cílem americké agrese.
Co to má společného s Merkelovou?
Ve slovech Merkelové je implicitně obsažena skutečnost, že rozpad komunistického státu a zhroucení ruské ekonomiky nestačily k tomu, aby Rusko bylo zpacifikováno. Ve skutečnosti vyjadřuje podporu extrémnějším opatřením. A ví, jaká tato opatření budou: změna režimu následovaná násilným rozštěpením země.
Putin si je tohoto zhoubného plánu dobře vědom a mnohokrát o něm otevřeně hovořil. Podívejte se na první tři minuty videa z jednání rady Ministerstva obrany RF dne 21. 12. 2022. Zde jsem vybral ten střih:
Cílem našich nepřátel je oslabit a rozbít naši zemi. To se děje již po staletí… Domnívají se, že naše země je příliš velká a představuje (pro ně) hrozbu, a proto musí být oslabena a rozdělena. Co se týče nás, vždy jsme usilovali o jiný přístup; vždy jsme chtěli být součástí takzvaného „civilizovaného (západního) světa“. A po rozpadu Sovětského svazu jsme si mysleli, že se konečně staneme součástí tohoto „světa“. Ale jak se ukázalo, přes veškerou naši snahu jsme nebyli vítáni. Naše pokusy stát se součástí tohoto světa byly odmítnuty. Místo toho dělali vše, co mohli – včetně pomoci teroristům na Kavkaze -, aby Rusko dorazili a Ruskou federaci rozbili.“ Vladimir Putin.
Jde nám o to, že názory Merkelové se naprosto shodují s názory neokonzervativců. Souzní také s názory celého západního politického establishmentu, který se jednomyslně postavil za konfrontaci s Ruskem. Navíc Národní bezpečnostní strategie, Národní obranná strategie a poslední zpráva Výzkumné služby Kongresu přesunuly své zaměření z války proti mezinárodnímu terorismu na „velmocenské soupeření“ s Ruskem a Čínou. Není překvapivé, že tyto dokumenty mají s „konkurencí“ málo společného, spíše poskytují ideologické ospravedlnění nepřátelství s Ruskem. Jinými slovy, Spojené státy položily základy pro přímou konfrontaci s největší světovou jadernou velmocí.
Podívejte se na krátkou ukázku ze zprávy Congressional Research Service s názvem Renewed Great Power Competition: Implications for Defense-Issues for Congress: (Obnovená velmocenská konkurence: Důsledky pro obranu – otázky pro Kongres):
Cílem USA je zabránit vzniku regionálních hegemonů v Eurasii… je politická volba odrážející dva úsudky:
1) že vzhledem k množství lidí, zdrojů a ekonomických aktivit v Eurasii by regionální hegemon v Eurasii představoval dostatečně velkou koncentraci moci, která by mohla ohrozit životně důležitá území USA. a
2) že Eurasie není spolehlivě samoregulovatelná, pokud jde o prevenci vzniku regionálních hegemonů, což znamená, že se nelze spoléhat na to, že země Eurasie budou schopny zabránit vzniku regionálních hegemonů vlastními kroky, a mohou potřebovat pomoc jedné nebo více zemí mimo Eurasii, aby toho byly schopny spolehlivě dosáhnout.
Z pohledu USA na velkou strategii a geopolitiku lze poznamenat, že většina lidí, zdrojů a ekonomické aktivity světa se nenachází na západní polokouli, ale na druhé polokouli, zejména v Eurasii. V reakci na tento základní rys světové geografie se američtí politici v posledních několika desetiletích rozhodli sledovat jako klíčový prvek národní strategie USA cíl zabránit vzniku regionálních hegemonů v Eurasii. Ačkoli tvůrci americké politiky často veřejně výslovně neuvádějí cíl zabránit vzniku regionálních hegemonů v Eurasii, zdá se, že americké vojenské operace v posledních desetiletích – jak válečné operace, tak každodenní operace – byly z nemalé části prováděny na podporu tohoto cíle.“ („Obnovená konkurence velmocí: Důsledky pro obranu – problémy pro Kongres“, Kongres USA)
Zní to hodně podobně jako Wolfowitzova doktrína, že? (Což naznačuje, že Kongres přešel do tábora neoconů.)
V tomto krátkém úryvku je několik věcí, které stojí za zvážení:
1) Že „cíl USA zabránit vzniku regionálních hegemonů v Eurasii“ nemá nic společného s národní obranou. Jde o přímé vyhlášení války jakémukoli národu, který úspěšně využívá volný trh k růstu své ekonomiky. Je obzvláště znepokojující, že Čína je na seznamu cílů Washingtonu, když se na úspěchu Číny tak významně podílí outsourcing a offshoring amerických podniků. Americká průmyslová odvětví přesunula své podniky do Číny, aby nemusela platit vyšší než otrockou mzdu. Je snad na vině Čína?
2) Skutečnost, že Eurasie má více „lidí, zdrojů a ekonomických aktivit“ než Amerika, nepředstavuje „hrozbu“ pro národní bezpečnost USA. Představuje pouze hrozbu pro ambice západních elit, které chtějí využít americkou armádu k prosazování vlastních geopolitických záměrů.
3) A konečně: Všimněte si, jak autor přiznává, že vláda záměrně klame veřejnost o svých skutečných cílech ve Střední Asii. Říká: „Tvůrci americké politiky často na veřejnosti výslovně neuvádějí cíl zabránit vzniku regionálních hegemonů v Eurasii, vojenské operace USA v posledních desetiletích – jak válečné operace, tak každodenní operace – se zdají být prováděny v nemalé míře na podporu tohoto cíle.“ Jinými slovy, všechny ty kecy o „svobodě a demokracii“ jsou jen žvásty pro masy. Skutečnými cíli jsou „zdroje, ekonomická aktivita“ a moc.
Národní bezpečnostní strategie a Národní obranná strategie jednoznačně označují Rusko za faktického nepřítele Spojených států. Toto je z NSS:
Rusko představuje bezprostřední a trvalou hrozbu pro regionální bezpečnostní pořádek v Evropě a je zdrojem narušení a nestability v celosvětovém měřítku…
Rusko nyní představuje bezprostřední a trvalou hrozbu pro mezinárodní mír a stabilitu.
Rusko představuje bezprostřední hrozbu pro svobodný a otevřený mezinárodní systém a bezohledně porušuje základní zákony mezinárodního řádu… Toto desetiletí bude rozhodující při stanovení podmínek …zvládání akutní hrozby, kterou představuje Rusko… („The 2022 National Security Strategy„, Bílý dům).
A konečně, The 2022 National Defense Strategy opakuje stejná témata jako ostatní; Rusko a Čína představují bezprecedentní hrozbu pro „řád založený na pravidlech“. Zde je krátké shrnutí z článku na World Socialist Web Site:
Národní obranná strategie z roku 2022 … jasně ukazuje, že Spojené státy …. považují podmanění Ruska za rozhodující krok ke konfliktu s Čínou … Erupce amerického imperialismu … se stále více přímo zaměřuje na Rusko a Čínu, které Spojené státy považují za hlavní překážky na cestě k neomezené nadvládě nad světem. Američtí stratégové již dlouho považují ovládnutí euroasijské pevniny s jejími obrovskými přírodními zdroji za klíč ke globální nadvládě.“ (Dokument národní strategie Pentagonu se zaměřuje na Čínu , Andres Damon, World Socialist Web Site)
Z těchto tří strategických dokumentů vyplývá, že washingtonský BrainTrust připravoval ideologické základy pro válku s Ruskem dlouho předtím, než na Ukrajině padl první výstřel. Tato válka nyní probíhá, i když její výsledek není zdaleka jistý.
Zdá se, že strategie do budoucna je verzí Cheneyho plánu, který doporučoval rozbití samotného Ruska, „aby už nikdy nemohlo být hrozbou pro zbytek světa“. Zde je více informací z článku Bena Nortona:
Bývalý americký viceprezident Dick Cheney, hlavní strůjce války v Iráku, chtěl nejen rozbít Sovětský svaz, ale chtěl také rozbít samotné Rusko, aby mu zabránil znovu se stát významnou politickou silou… Skutečnost, že osoba stojící v čele americké vlády nepříliš tajně usilovala o trvalé rozpuštění Ruska jako země a přímo to sdělovala kolegům, jako je Robert Gates, částečně vysvětluje agresivní postoj, jenž Washington zaujal vůči Ruské federaci po rozpadu SSSR.
Skutečnost je taková, že americké impérium prostě nikdy nedovolí, aby Rusko zpochybnilo jeho jednostrannou nadvládu v Eurasii, a to navzdory tomu, že vláda v Moskvě obnovila kapitalismus. Proto není překvapivé, že Washington naprosto ignoruje bezpečnostní obavy Ruska, porušuje svůj slib, že po sjednocení Německa nerozšíří NATO „ani o píď na východ“, a obklopuje Moskvu militarizovanými protivníky, kteří se pekelně snaží o její destabilizaci.“ („Bývalý viceprezident Dick Cheney potvrdil, že cílem USA je rozbít Rusko, nejen SSSR„, Ben Norton, Multipolarista).
Rozdělení Ruska na několik menších států je již dlouho snem neokonzervativců. V současné době je rozdíl v tom, že stejný sen sdílejí političtí vůdci na celém Západě. Nedávné komentáře Angely Merkelové podtrhují skutečnost, že západní vůdci jsou nyní odhodláni dosáhnout nerealizovaných cílů studené války. Jejich úmyslem je využít vojenskou konfrontaci k ovlivnění politického výsledku o který usilují, což představuje značně oslabené Rusko neschopné blokovat projekci moci Washingtonu ve Střední Asii. Více nebezpečnější strategii si lze jen těžko představit.
AUTOR: Mike Whitney, ZDROJ: 1 / 2, Překlad: Admin Nekorektní TOP-CZ
* zdroj
** súvisiace články
- Vyjadrenia svetových politikov o ich plánoch s Ruskom (zdroj)