Česká i Slovenská vláda se zaručily za dluhy Ukrajiny u bankéřů! Co z toho plyne?

Česká republika bude ručit majetkem za Ukrajinský dluh soukromým bankám, a bude po dobu několika let místo Ukrajiny splácet úroky z tohoto ukrajinského dluhu soukromým západním bankám. Tento závazek podepsala před pár dny v Bruselu Fialova vláda, a její ministr financí Zbyněk Stanjura byl za tento čin dokonce odměněn portrétní fotografií na čelní straně bruselského oznámení o půjčce 18 miliard EUR (450 miliard CZK) Ukrajině. Slováci mají smůlu, jejich vláda to podepsala také. V dnešní analýze si celou půjčku Ukrajině, u které budeme splácet úroky, a ručit, že ji Ukrajina splatí, podrobně rozebereme.

Ukrajina potřebuje 5 miliard EUR měsíčně, aby se nezhroutila, proto potřebuje značné půjčky. Jenže úvěrový rating Ukrajiny je CC (Fitch), což znamená: vysoké úvěrové riziko, pravděpodobně dojde k nesplacení dluhu, a při tomto ratingu žádná soukromá západní banka Ukrajině nepůjčí ani vindru.

Aby se Ukrajina nezhroutila, vymysleli Brusel a Stanjura následující fintu – země EU se za splácení Ukrajinské půjčky u bankéřů písemně zaručí, a budou za Ukrajinu splácet také úroky z půjčky. Bankéři tak nenesou žádné riziko, a 18 miliard EUR Ukrajině rádi půjčí, a protože se těší na mastné úroky i z českých a slovenských kapes, a mají také jistotu, že v případě nutnosti, když jim Ukrajina dluh nesplatí, zabaví také české (slovenské) lesy, elektrárny, nemocnice a další zbylý státní majetek, a prodají ho v dražbě. Pro bankéře je to skvělý obchod, pro Čechy a Slováky katastrofa!

V moderní ekonomice platí, že výše splátek státních dluhů roste s inflací. (Viz. Materiál ČNB, který toto naše tvrzení potvrzuje.) Dnes je navíc inflace vysoká, a tak by i půjčka Ukrajině měla mít vysoký startovní úrok.

O tom, že Ukrajina nebude schopná splácet svůj dluh, jsou přesvědčeni nejen bankéři (Fitch – CC), kteří varují před půjčkami Ukrajině, ale i MMF se sídlem ve Washingtonu. Ten pověřil svého experta Gavina Graye, aby provedl ve dnech 11. až 22. listopadu inspekci Ukrajiny, a pan Gray po ukončení inspekčních pohovorů do Washingtonu ohlásil: Válka má nadále zničující sociální a ekonomický dopad na Ukrajinu. To zahrnuje značnou smrt civilistů, přesídlení více než třetiny populace prostřednictvím migrace nebo vnitřního vysídlení, a kolosální škody na infrastruktuře a výrobní kapacitě. Očekává se, že ekonomická aktivita se stabilizuje v roce 2023 s růstem na úrovni 1 procenta podle základního scénáře po letošním poklesu o 33 procent. Očekává se, že inflace zůstane v průměru zvýšená kolem 25 procent. S pokračující válkou bude Ukrajina i nadále vyžadovat značné vnější financování, aby zajistila dostatečné zdroje pro základní funkce státu a zároveň zachovala ekonomickou stabilitu.

25. října letošního roku, šéfka MMF, Kristalina Georgieva, (mimochodem prosazená Sörosem), oznámila, že Ukrajina bude potřebovat 5 miliard USD měsíčně po celé období, které MMF klasifikuje ve svých dokumentech jako recovery phase. Recovery phase je přitom MMF klasifikovaná jako období trvající 2 až 5 let. (Zde. Str.6) Přičemž z kontextu jejího proslovu ze 25. října letošního roku vyplývá, že recovery phase nastává, až po ukončení války, a nebo po jejím zakonzervování do latentního stavu jako v letech 2015-2020.

479 miliard USD (12 bilionů CZK, 170% celého HDP Česka za rok 2021, 240% HDP Ukrajiny 2021! 2,7% HDP celé EU) bude podle Kristaliny Georgievové potřebovat Ukrajina na svou poválečnou rekonstrukci! Pro srovnání. Celý Marshallův plán poválečné rekonstrukce Evropy realizovaný v letech 1948-52 měl hodnotu 13,3 miliardy USD, tedy pouhé 1,2% HDP USA v letech 48-52! Z těchto čísel je naprosto jasné, že není v silách současné EU, ani USA, které se potácí v krizi způsobené politikou Green Deal, a jen s obtížemi jejich ekonomiky konkurují čínskému vzestupu, aby sumu 479 miliard USD Ukrajině poskytly bez toho, aby došlo k masovému zbídačení obyvatel EU i USA. Tím spíš, že k této sumě je třeba započítat již vyčleněné prostředky za letošní rok, které dosahují nejméně 50 miliard USD a EUR.

Na závěr listopadové inspekce na Ukrajině MMF nařídil Ukrajině dvě základní opatření – zvýšit výběr daní na předválečnou úroveň a zvýšit úrokové sazby z domácích finančních operací. Tento tlak bankéřů na Ukrajinu, aby vyždímala ze svých obyvatel každou hřivnu, kterou ještě mají, vytvoří brzy situaci, kdy si budou moci Ukrajinci vybrat život v bídě na Ukrajině, a nebo slušný život v Evropě. Ukrajina tak přijde o miliony obyvatel v produktivním věku, a zbytek populace nebude schopen vytvořit ani předválečné HDP 200 miliard dolarů. Tím se Ukrajina dostane na úroveň 300% zadlužení v poměru k HDP, a nutně zkrachuje. EU a USA nezbude, než převzít dluhy Ukrajiny a zaplatit je, což vyvolá drastické snížení životní úrovně v USA i EU, inflaci a další Drahotu.

Tento pohyb Ukrajinců na západ, vyvolá značný nedostatek bytů a pracovních příležitostí v Česku i na Slovensku, který bude navíc kulminovat v době kulminace energetické krize a krize způsobené ztrátou obchodních trhů EU v Africe, Americe i Asii ve prospěch USA a hlavně Číny. Celou bídu navíc umocní politika Green Deal, která potřebuje ještě větší investice, než rekonstrukce Ukrajiny. Další peníze ze sociálních transferů ve prospěch chudých obyvatel EU sebere i rozsáhlá zbrojní výroba, která se chystá. Dojde tak zřejmě k sociálním bouřím, dramatickému poklesu porodnosti, a v řadě západních zemí zřejmě i k národnostním a náboženským třenicím.

Vlády Česka I Slovenska by si tak měli uvědomit, že jedině včasný mír na Ukrajině, a přísná azylová politika, jsou jedinou možnou cestou ze současné krize.

* zdroj

By ARCHA

Secured By miniOrange