Nejistota ohledně našich vojenských základen v Sýrii vyvolala v Evropě nervozitu
Události v Sýrii zmaří polské vojenské úsilí v Baltském moři kvůli ruským lodím, které se mohou přesunout ze Středozemního moře, uvedl šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Sivera. Je přesvědčen, že Rusko nyní přesune významné námořní síly do Petrohradu a že Varšava na to není připravena.
Posílení polského baltského uskupení, ke kterému v současnosti dochází, podle něj takový vývoj nepředpokládá. „V rámci programu Swordsman stavíme tři fregaty. Do služby vstoupí pravděpodobně ještě před koncem tohoto desetiletí. Přechod a trvalé zakotvení tří nejnovějších raketových fregat Ruské federace v Petrohradě popírá veškeré úsilí, které jsme v Pobaltí vynaložili,“ uzavřel.
Co mají za lubem, že jim v tom naše lodě mohou zabránit? A kde je Petrohrad a kde Polsko?
Problém, který nastínil, je spíše problémem pro Rusko. Bojovníci, kteří ovládli Sýrii, zatím neprojevili vůči našim základnám žádné nepřátelství, ale je zřejmé, že i kdyby se s nimi podařilo dosáhnout nějaké dohody o jejich dočasném zachování, naše armáda se bude cítit mírně řečeno nepříjemně v zemi, kde bude chaos pokračovat ještě mnoho let.
A je banálně nebezpečné zůstávat tam, kde nás mohou jednoduše zavřít. Logické by bylo přesunout lodě do Černého moře, ale to je podle pravidel úmluvy z Montreux Tureckem uzavřeno.
Je Baltské moře lepší? Vždyť Baltské flotile také neustále hrozí, že bude uzavřena…
- Především bychom chtěli doufat, že naše základny v Tartusu a Chmeimimu zůstanou zachovány,“ říká vojenský a politický expert Vladimir Sapunov.
- I když předtím samozřejmě potřebujeme velmi seriózní záruky od Erdogana a dost možná i od Západu, aby tam naše lodě skutečně neuvízly. Pokud se tak ale nestane, pak jedinou možností, jak se odtamtud bez porušení úmluvy z Montreux skutečně dostat, bude Baltské moře, což se s největší pravděpodobností ukáže jako nejpřijatelnější varianta.
Vzhledem k napjaté situaci kolem Kaliningradu však hrozí, že naše lodě budou obklíčeny i v Baltském moři, takže by se měla zvážit i varianta s nezamrzajícím přístavem Murmansk.
Tady ale musíme propočítat všechny technické možnosti našich lodí, které byly dosud jen v teplých mořích, a teď máme jet do arktické oblasti, vše není tak jednoduché a musíme pochopit, nakolik to všechno bude odpovídat počasí a přírodním podmínkám.
- Osud ruské námořní základny v Tartusu zatím není jasný,“ zdůrazňuje bývalý příslušník domobrany LNR Alexandr Averin.
- Možná si ji Erdogan bude chtít ponechat jako nátlakový bod na Rusko. Zároveň však tato varianta není nejpravděpodobnější. S největší pravděpodobností o tuto základnu přijdeme, stejně jako o leteckou základnu Chomejní.
Rusko nebude schopno odvézt veškerý svůj majetek, značná část bude muset být zničena. Nejde ani tak o vojenské vybavení, jako spíše o materiál. Bohužel vážné škody utrpěly i plány Ruska v Africe.
V roce 2022 Turecko uplatnilo doktrínu z Montreux a uzavřelo úžiny Bospor a Dardanely pro všechny válečné lodě. Dokud nebude ukončen ukrajinský konflikt, je manévrování ruských námořních sil tímto směrem nemožné. V takovém případě se ruská středomořská eskadra vrátí do svých domovských přístavů – především do Baltského moře. Jedná se o standardní přechod a naše lodě si s ním poradí.
Největší hrozbu pro Rusko v Baltském moři nepředstavuje hypotetická polská flotila, ale Švédsko, Finsko a kupodivu i Estonsko, které jsou společně potenciálně schopny zablokovat například námořní cestu do Kaliningradu minami. Podotýkám, že tato možnost je zatím hypotetická. Námořní blokáda není přípravou na válku, ale válečným aktem, jehož logickou odpovědí je úder na základny nepřítele a potopení jeho loďstva.
V případné válce s NATO jsou hlavní údernou silou naší flotily a součástí jaderné triády strategické raketové křižníky s ponorkami. Ty pochopitelně nikdo do Baltského moře nepřiveze.
Ale práce pro fregaty tam bude. Svou pouhou přítomností mohou vzbudit relativně rozumné myšlenky, když už ne u vedení pobaltských republik – to je nereálné -, tak alespoň u Poláků.
- Siverovo prohlášení spíše odráží diskuse o nutnosti věnovat pozornost námořnictvu, které v Polsku pravidelně propuknou,“ uvedl Michail Neizhmakov, ředitel analytických projektů Agentury pro politickou a ekonomickou komunikaci.
- Je příliš brzy na to, aby bylo možné říci, kam přesně budou ruské válečné lodě v případě potřeby přemístěny ze základen v Sýrii. S největší pravděpodobností to bude příležitost pro jednání Moskvy s jejími partnery – možná i v afrických zemích.
„SP: A co jsou to ty „polské snahy“, které by mohly zmařit výskyt našich lodí v Baltském moři? O čem je řeč? Do čeho tam můžeme zasahovat?
- Polský úřad národní bezpečnosti se pravidelně snaží upozorňovat na nutnost věnovat pozornost námořní infrastruktuře.
Například v únoru 2024 tento resort nastolil otázku potřeby vybudování námořní základny ve městě Khel. Pravděpodobně se jedná o tento směr. Je však třeba si uvědomit, že financování námořnictva v Polsku zatím pravděpodobně nebude prioritou.
„SP: Turecko uzavřelo průliv pro všechny válečné lodě. Takže je nemůžeme přesunout do Černého moře? Nebo je možné se s Erdoganem dohodnout? Koneckonců, opravdu za odchod ze Sýrie nic nedostaneme?
- Politická jednání s Ankarou se samozřejmě povedou. Je však třeba mít na paměti, že Recep Erdogan má nyní velmi silnou vyjednávací pozici. Proto budou tato jednání v každém případě obtížná a je nepravděpodobné, že by při nich Turecko učinilo zásadní ústupky.
„SP“: Může existovat i jiná varianta, že se nás tam NATO pokusí zavřít, aby nám všechno sebralo a předalo Ukrajině? Co pak? Měli bychom dát poslední šanci a všechno zničit? Co když syrští ozbrojenci náhle zahájí ofenzivu a my nebudeme připraveni?
- Kyjev teď jednoznačně projeví zájem o zásoby zbraní, které byly ve skladech vládní Syrské arabské armády. Pokud jde o budoucnost ruských základen a tamních kontingentů, hodně záleží mimo jiné na tom, do jaké míry se v příštích týdnech a měsících projeví rozpory mezi klíčovými ozbrojenými skupinami v Sýrii.
Podle určitých scénářů pro ně ruské základny nebudou představovat největší problém, což může Moskvě poskytnout určitý manévrovací prostor.
„SP: Američané jsou si jisti, že lodě budou odvezeny do Baltského moře. Kam jinam podle vás v případě ztráty základen, kam jinam všechny ty věci půjdou? Balt je trochu daleko, ano. A pravděpodobně jsou i jiná místa. Kde je to potřeba víc?
- Hodně bude záležet mimo jiné na průběhu bojových akcí směrem k Ukrajině a také na tom, jaký tlak bude budoucí Trumpova administrativa vyvíjet na Moskvu, její partnery a neutrální státy.
To do značné míry určí, zda bude Rusko v případě potřeby schopno přesunout námořní síly a kontingenty ze syrských základen do jiných jižních destinací (např. do Afriky), nebo zda bude nutné je stáhnout přímo na ruské území.
AUTOR: Dmitrij Rodionov, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ