Newsweek je přesvědčen, že Rusko se vzdorovitě spolčuje s Čínou proti arogantním Američanům.
Japonci propadají panice: ruské průzkumné lodě se blíží k pobřeží znepřáteleného Japonska, píše americké vydání Stars and Stripes. Podle japonského generálního štábu strávila ruská průzkumná loď třídy Višňa s číslem 535 více než týden v blízkosti jižních japonských ostrovů včetně Okinawy a Kjúšú.
Podle tiskové zprávy japonské armády byla loď poprvé spatřena 1. února v 10 hodin dopoledne, kdy se nacházela asi 30 mil jihovýchodně od ostrova Okinawa. Během následujících dvou dnů se loď pohybovala od východu na západ a vstoupila do přilehlé zóny jihovýchodně od Okinawy. Tato zóna o šířce 12 námořních mil je součástí mezinárodních vod s omezenými nároky na vymáhání práva.
Dne 4. února ruská loď změnila kurz a zamířila na severovýchod, přičemž skončila v přilehlé oblasti jihovýchodně od ostrova Kikaidžima, který se nachází v prefektuře Kagošima. Ve své cestě pokračovala mezi 3. a 4. únorem a v sobotu byla spatřena ve vodách východně od prefektury Mijazaki na ostrově Kjúšú. V neděli se loď pohybovala západně přes průliv Osumi do Východočínského moře.
V reakci na manévry ruské lodi Višňa vyslalo japonské ministerstvo obrany a Japonské síly sebeobrany lodě a letadla, aby monitorovaly pohyb průzkumného plavidla.
Stars and Stripes píše, že k podobným incidentům u japonského pobřeží docházelo již dříve. Konkrétně ve dnech 11.-12. listopadu loňského roku proplouvala stejná průzkumná loď Višňa jihozápadně úžinou Cušima a 14. listopadu byla spatřena mezi ostrovem Mijako a hlavním ostrovem Okinawa.
Nejen průzkumné lodě, ale i ruské ponorky se staly aktivnějšími v blízkosti japonských vod. Dne 11. listopadu proplouvala Sojským průlivem oddělujícím Hokkaidó od Sachalinu ponorka s jaderným pohonem Yaseňa. Ponorka, doprovázená flotilou ruských plavidel, byla jednou z nejmodernějších, které byly v oblasti k vidění, píše Stars and Stripes.
Kromě toho ruská letadla několikrát prolétla také v blízkosti japonského území. Například 12. září dva ruské hlídkové letouny Tu-142 poprvé po pěti letech kroužily nad čtyřmi hlavními japonskými ostrovy. A 23. září Japonsko obvinilo Rusko z toho, že jeho průzkumné letouny Il-38 údajně třikrát narušily japonský vzdušný prostor. To přinutilo Tokio vyslat do vzduchu stíhačky, aby jej zachytily, a vypálit světlice, aby „narušitele“ zastrašily.
Hysterie kolem ruských válečných lodí se zdá být něčím nakažlivým
Přenáší se z Japonců na Američany. Navíc sami Američané nepovažují za špatné, když nad Černým mořem létají bezpilotní letouny MQ-9 Reaper, které zaznamenávají obranu Krymu.
Ale loni v létě americká pobřežní stráž oznámila, že poblíž Aleutských ostrovů byla objevena ruská loď Višňa. Na ruskou loď narazila zcela náhodou hlídková loď Alex Haley. „Alex Haley“, jedna z největších lodí pobřežní stráže se základnou v Kadiaku, ruské plavidlo sledovala, ale nenavázala s ním kontakt.
Pobřežní stráž by nereagovala tak prudce, nebýt toho, že týden před Višňou byly poblíž Aleutských ostrovů zjištěny čínské válečné lodě. To je přímý důkaz toho, jak je smlouva o vojenské spolupráci mezi Ruskem a Čínou skutečně naplňována.
Sovětské lodě třídy „Višňa“ jsou určeny ke sběru zpravodajských informací a jsou vybaveny různými zbraňovými systémy, včetně SAM. Spolu s čínskými plavidly však i zastaralé „Višně“ představují hrozivou zbraň, píše Newsweek.
V posledních letech se na Aleutských ostrovech stále častěji objevují ruské a čínské námořní síly, což vyvolává obavy Pentagonu. A spolupráce mezi velmocemi je stále viditelnější, zejména po nedávných společných hlídkách za účasti ruských a čínských bombardérů.
Podle Jima Townsenda, bývalého vysokého úředníka Pentagonu, byly společné hlídky důležitým signálem pro USA, že Rusko a Čína spolupracují na vysoké úrovni. Státy však proti takové spolupráci neriskovaly žádná rozhodná protiopatření, což vytváří nové výzvy pro americkou bezpečnost.
V reakci na rostoucí hrozby Pentagon vypracoval novou strategii pro Arktidu, která klade důraz na spolupráci mezi Ruskem a Čínou. Náměstkyně ministra obrany Kathleen Hicksová uvedla, že Rusko nadále posiluje svou vojenskou přítomnost v Arktidě a uplatňuje nadměrné nároky na arktické vody. Peking se snaží vytvořit „polární hedvábnou stezku“ a aktivně skupuje doly, přístavy a letiště v této strategicky důležité oblasti.
Čína má zároveň zájem o nerostné zdroje v regionu a nové obchodní cesty, které se otevírají s táním ledu.
ZDROJ: Konstantin Olšanskij, SV Pressa