Boj o post slovenského prezidenta postavil do závěrečného duelu proti sobě vítěze prvního kola liberála Korčoka a o něco menšího příznivce Západu Pellegriniho.
Což připomíná situaci u nás, kdy se utkali těžce proamerický a prounijní Petr Pavel a zase ne tak o moc menší antirusky a ,,proevropsky“ uvažující Andrej Babiš. Čímž byly tady i na Slovensku eliminovány jakékoliv snahy vrátit do politiky slušné vztahy a konstruktivní diskuzi. Tady nakonec vyhrálo zlo v osobě Pavla, u našich sousedů to dotáhne do konce při plánované neúčasti voličů třetího Harabína k vítězství válečný štváč Korčok a vznikne tím patová situace v celé jejich politice. Co vymyslí Fico, to vetem ocení nový prezident.
Voliči Harabína se sice nabízí jako výpomoc Pellegrinimu, ale pokud je Harabín nevyzve k podpoře vládního kandidáta, což asi neudělá, je rozhodnuto.
Západ Slovenska se totiž cítí být stabilním partnerem EU a především Bratislava ukazuje, jak zmanipulovaní obyvatelé velkých hlavních měst jsou. Je to stejné, jako v naší Praze. Vysoká koncentrace vysokoškoláků, umělců, sídel zahraničních koncernů a státních úředníků způsobuje totální vymytí mozků a ztrátu smyslu pro realitu. Navíc se po neúspěchu Šimečky v parlamentních volbách tamní liberálové zmobilizovali, netříštili síly a výsledkem je šokující a více jak 5% náskok Korčoka před druhým kolem. Je strašidelné, jaký vliv mají lidé typu Vašáryové, Dzurindy a řady dalších umělců a médií na myšlení lidí žijících v Bratislavě.
Jestliže Fico udělá vše pro nezatažení Slovenska do příprav na válku, což nebrání přejezdu Slovenska vlakům se západní vojenskou technikou, pak Korčok bude jeho protiváhou a bude se snažit zapojit Slováky do čehokoliv, co bude namířeno proti Rusku, ale i proti sousednímu Maďarsku a Orbánovi.
Prezidentské volby jsou tak varováním i pro nás. Nenávist vůči vládě Petra Fialy je v ČR vnímána na sociálních sítích, v diskuzích mezi lidmi i v dění v Parlamentu, nicméně opravdu se tyto nálady promítnou nejdříve do evropských, a později i do parlamentních voleb? Pětikoalice má na své straně média, eurounijní peníze, a i když se to nezdá, stále ji veřejně preferuje třetina obyvatelstva. Uvědomíme li si, jak zdatně umí pětikoaliční kandidáti před volbami lhát a blafovat, čímž i s podporou mainstreamu zmanipulují část nerozhodnutých voličů, není změna u nás nijak jistá. A navíc Praha.
Jestliže Petr Pavel těsně porazil Andreje Babiše, přestože bylo evidentní, že je bezprecedentní sluha Západu (což by byl Babiš také, jen o chloupek menší), pak se nakonec to samé může opakovat i v dalších našich volbách. Na Slovensku v těch parlamentních liberálové zaspali. Matovič a Šimečka byli svým přihřátým vládnutím skutečnou ostudou, ale kdyby prounijní a protiruské síly nasadily proti Ficovi jiné neprofláknuté tváře, asi by Slovenko dále pokračovalo ve starých kolejích. Liberálům to došlo pozdě a nyní tedy vsadili na jednoho ze svých řad a Korčoka vynesli k vítězství v 1. kole. To druhé bude mít možná dost usnadněné a Slovensko tím promarní šanci na změnu.
Vrátíme se ještě k nám. ANO není ničím jiným, než další liberální stranou se zaměřením na Západ. V podstatě je na stejné vlně jako ODS a s výjimkou Petra Fialy a pár dalších současných předáků modroptáků či Pavla Novotného by si navzájem rozuměli. Jejich rétorika je probruselská, protiruská a k demokracii má stejně daleko. Babiš není zdaleka čistý, stejně, jako Fiala a pár dalších motajících se v kauzách kolem kampeličky a Dozimetru. Prozatím jakékoliv dohodě mezi ANO a ODS brání partnerství občanských demokratů s bezvýznamnou stranou Top09 a se skomírající KDU-ČSL, ale v podstatě se toto může po volbách změnit. Nezapomeňme, jakých lopingů jsou naši politici schopni. Jen naivní občan má radost z vysokých preferencí ANO a věří v jejich schopnost změnit dění u nás, Je to jen komedie pro lidi.
Kdyby tomu tak nebylo, tlak na vyšetření kriminality vedení Pětikoalice by byl mnohem intenzivnější. Bohužel, skutečná opoziční síla je roztříštěná, slabá a nejvýrazněji se projevuje na sociálních sítích, nikoliv ve volebních místnostech. Slováci ukázali, že ani u nich není změna směru prioritou. Nakonec se možná ukáže, že zvolení Fica bylo jen podceněním soupeře a nedůslednost tamních liberálů. Ti ale nápravu zjednali obratem.
AUTOR: Jindřich Kulhavý, zdroj