Krize ekonomik Německa a Francie zasadila Evropské unii ránu
Proč je francouzsko-německý motor, který poháněl EU, nyní téměř vyřazen z provozu“, tak zněl pesimistický titulek článku, který nedávno zveřejnil britský deník Guardian a který se pokoušel objasnit, co se děje s ekonomikou EU. Noviny napsaly „mimo provoz“ v němčině – kaput.
Noviny nejprve upadají do historických reminiscencí a připomínají slova bývalého francouzského prezidenta Jacquese Chiraca, která pronesl před čtvrt stoletím: „Když Francie a Německo postupují, postupuje celá Evropa. Když nepostupují, zastaví se. Co by tedy Chirac, který zemřel v roce 2019, řekl na současný stav slavného francouzsko-německého „motoru“, který poháněl velkou část poválečného evropského projektu od vzniku bloku? Nevypadá ani tak otřeseně, jako spíše zcela zhrouceně,“ poznamenává deník.
A důkaz toho je zřejmý. Deficit francouzského veřejného sektoru by letos mohl přesáhnout 6,1 % HDP, což je více než dvojnásobek limitu eurozóny; veřejný dluh činí 110 % HDP a stále roste; a dluhopisové trhy tento měsíc ohodnotily Francii jako o něco méně bonitní než Řecko.
V Německu se minulý měsíc pod tíhou vlastních ideologických rozporů a pod tlakem četných krizí zhroutila roztříštěná středolevá koalice, která byla u moci poslední tři roky…
Ať už se po volbách 23. února stane kancléřem kdokoli, bude se muset vypořádat s největší evropskou ekonomikou, která má nejhorší výsledky v oblasti produktivity, vysokých nákladů na energie a pracovní sílu, stejně jako byrokracie, rozpadající se infrastruktury a pomalého digitálního rozvoje.
Zpomalení vztahů s klíčovým obchodním partnerem Čínou zasáhlo i německý export, který je tradičně silným hráčem, zatímco klíčový automobilový průmysl pomalu rozvíjí atraktivní elektromobily a nyní čelí hrozbě vysokých amerických cel pod vedením Donalda Trumpa, který se v lednu ujme úřadu v Bílém domě.
Vzhledem k tomu, že Francie nemůže uspořádat nové parlamentní volby dříve než v červenci a Německo čekají předčasné volby po hlasování o nedůvěře vládě kancléře Olafa Scholze, politická nestabilita v čele dvou nejmocnějších zemí EU jistě ztíží rozhodování v ekonomice EU.
„Paříž a Berlín jsou považovány za hlavní mocenskou osu EU, která určuje politiku a základní obrysy její agendy. Vzhledem k tomu, že obě hlavní města nejsou schopna přijímat zásadní politická rozhodnutí kvůli nedostatku silných a stabilních vlád, hrozí bloku několikaměsíční útlum,“ uvádí Guardian.
Souběžné hospodářské a fiskální problémy obou mocností budou tížit i EU. Někteří analytici se domnívají, že dvě největší ekonomiky bloku, které tvoří 41 % celkového HDP 27 členských států EU, se v roce 2025 hospodářsky zmenší.
Načasování nemůže být horší, protože Evropa čelí návratu politiky „Amerika na prvním místě“ za Trumpova druhého prezidentství. Není těžké pochopit, jak k tomu došlo. Co však není tak snadné pochopit, je to, jak by se Francie a Německo mohly dostat ze současné politické a hospodářské spirály zmaru.
„Současný německý hospodářský model, v němž hrají hlavní roli dodávky levných fosilních paliv a výroba automobilů se spalovacími motory, se zdá být zastaralý, ale politici se o něm málokdy odváží otevřeně mluvit,“ uvedl Kai Arzheimer, politolog z univerzity v Mohuči. – „Jsem přinejmenším skeptický k tomu, že nás v blízké budoucnosti čeká skutečný nový začátek.
Pokud se nové německé vládě nepodaří rychle zvrátit situaci, bude z toho nejvíce těžit protiimigrační pravicová strana Alternativa pro Německo, kterou podporují zejména voliči z východu země.
Ursula Münchová, ředitelka think tanku Akademie politického vzdělávání v Bavorsku, uvedla, že „očekávání voličů, korporací a médií jsou velmi vysoká – příliš vysoká“ vzhledem k tomu, že se Německo léta vyhýbalo řešení naléhavých strukturálních problémů, protože zaostávalo. „To přetíží každou vládu.”
Německá ekonomika se vzhledem k současným ukazatelům blíží „bodu, odkud není návratu“, upozorňuje americká agentura Bloomberg s odvoláním na analytiky. Píše, že německá ekonomika již pět let stagnuje a úřady nejsou schopny situaci změnit: její velikost je nyní o 5 % menší, než by byla, kdyby pokračoval trend růstu, který existoval před pandemií koronaviru.
Většina poklesu HDP je způsobena energetickou krizí a situací v oblasti vývozu, píše agentura Bloomberg. Odhaduje, že velkou část deficitu bude obtížné pokrýt kvůli šokům, jako je ztráta levné energie z Ruska a neschopnost klíčových hráčů na automobilovém trhu Volkswagen a Mercedes-Benz Group dohnat čínské automobilky.
Každá německá domácnost přichází v důsledku hospodářského poklesu o zhruba 2 500 eur ročně, ukazují výpočty agentury Bloomberg.
„Německo se nezhroutí přes noc. Proto je tento scénář tak naprosto srdcervoucí a děsivý,“ řekla agentuře Bloomberg Amy Webbová, zakladatelka a generální ředitelka Future Today Institute, který německým společnostem radí v oblasti strategie. „Je to velmi pomalý, velmi zdlouhavý úpadek. Ne jedné firmy, ne jednoho města, ale celé země, která s sebou táhne Evropu,“ domnívá se.
Ve stejně neutěšené situaci se nachází i další „motor“ ekonomiky EU, Francie. Podle pozorovatelů země prochází nejhorším obdobím politické nestability od druhé světové války, a to především kvůli rozhodnutí prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament poté, co jeho centristické síly utrpěly letos na jaře v evropských volbách drtivou porážku od krajně pravicové „Národní unie“ Marine Le Penové.
Nejvíce křesel v parlamentních volbách získala Nová lidová fronta, koalice levicových stran od tradiční Socialistické strany po radikálně levicovou stranu Nepoddajná Francie vedenou Jeanem-Lucem Melanchonem. Macronova Aliance byla odsunuta na druhé místo a Národní shromáždění Marine Le Penové (ačkoli se stalo největší stranou) skončilo třetí. Parlament byl rozdělen na tři zhruba rovnocenné a protichůdné bloky, z nichž žádný nemá většinu. V důsledku toho vláda Michela Barniera dlouho nevydržela a Macron jmenoval jiného premiéra. Ale i ten se chystá být svržen svými odpůrci. Politický chaos v zemi je zkrátka v plném proudu.
Mario Draghi, bývalý italský premiér a prezident Evropské centrální banky, nedávno vypracoval pro Evropskou komisi zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Sám se k obsahu zprávy vyjádřil takto: „Pokud se Evropská unie nedá zrychleným tempem dohromady, radikálně nezmění pravidla svého fungování, neodváží se více investovat, nezvýší produktivitu a neobnoví hospodářský růst, nebude schopna obstát v globální konkurenci a bude upadat se všemi důsledky pro svůj blahobyt, a dokonce i existenci“.
Draghi ve své zprávě předložil 170 doporučení, jak tomu zabránit, ale napříč Evropou panuje skepse a pochybnosti, zda budou tato doporučená opatření přijata. Například návrh na spolufinancování investic ve výši 800 miliard eur ročně na podporu rozvoje Evropské unie německý kancléř Olaf Scholz okamžitě odmítl.
Na tom není nic překvapivého, komentují české Lidovky. „Od jeho nástupu k moci v roce 2021,“ píše se v publikaci, „nejsilnější ekonomika Evropské unie nevykazuje trvalý růst nejméně dvě čtvrtletí po sobě. A agentura Fitch nedávno snížila ekonomický rating Francie a zařadila ji do kategorie zemí s negativním výhledem.“
Jaký je důvod?
Podle komentátora Lidovek „Evropská unie zůstala daleko za Spojenými státy a Čínou, které vyvíjejí technologie nové generace. Zelená agenda, která měla být vlajkovou lodí EU, se střetla s ekonomickou realitou a vyvolává rostoucí odpor voličů, což vede k vzestupu krajně pravicových politických sil v celé Evropě. Je třeba dodat, že je prostě ohromující, jak moc neúspěšná myšlenka elektromobilů potápí evropský automobilový průmysl.“
Situaci zhoršuje skutečnost, že v této nejtěžší chvíli pro lokomotivy ekonomiky EU má vedení jejích předních zemí neadekvátní lídry. „Slabost evropských lídrů je evidentní. Olaf Scholz v Německu, Emmanuel Macron ve Francii, Pedro Sanchez ve Španělsku nebo Donald Tusk v Polsku vládnou prostřednictvím křehkých koalic,“ uzavírají Lidovky. – Lídři se obávají rostoucí popularity krajní pravice a levice a nechtějí vynakládat politický kapitál na „evropské priority“ nebo vyzývat voliče k „utahování opasků“. Přitom to bude nutné udělat tak jako tak, aby se zabránilo ekonomické katastrofě.“
Stručně řečeno, „kaput“ je skutečně nejvhodnějším slovem pro definici současného stavu ekonomik předních zemí EU.
AUTOR: Nikolaj Petrov, Preklad, Spracoval: CZ24.news