Obyvatelé zničené palestinské enklávy se mohou stát emigranty proti své vůli
Donald Trump pokračuje v chrlení myšlenek. Tentokrát se zaměřil na pásmo Gazy, které navrhl vyčistit od obyvatelstva. A to v doslovném slova smyslu. Podle OSN bylo na území sektoru v důsledku tvrdých bojů mezi izraelskou armádou a radikálním palestinským hnutím Hamás zabito a zraněno asi 200 000 Palestinců. Asi 60 % budov a 70 % silnic bylo poškozeno nebo zničeno a přeživší domy lze spočítat na prstech jedné ruky.
Gazu dnes lze jen stěží nazvat obydlím. Někteří obyvatelé Gazy byli nuceni z pásma uprchnout. Někteří se uchýlili do sousedních arabských zemí, jiní se snaží usadit v Evropě. Zbytek je, jak se říká, ponechán osudu.
Trump již navrhl myšlenku přesídlení jordánskému králi Abdalláhovi Druhému: „Řekl jsem mu, že bych si přál, abyste přijali více lidí. Protože se dívám na celé pásmo Gazy a vidím, že je tam nepořádek.“
Trump se však u jordánského panovníka nesetkal s pochopením, protože ho tato odvážná myšlenka ohromila. A hodlá se obrátit na egyptského prezidenta Abdula Fattáha Chalíla as-Sísího. Proslýchá se, že Trump chce do svých plánů zapojit i další státy, zejména Indonésii. Diplomaté na tamním ministerstvu zahraničí však překvapeně krčí rameny a tvrdí, že o tom nic neslyšeli.
Také palestinská administrativa tento „projekt“ kategoricky odmítla. Její vůdce Mahmúd Abbás odsoudil „jakýkoli projekt“ na přesídlení obyvatel Gazy mimo palestinskou exklávu a ujistil, že Palestinci „se nevzdají své půdy a svatých míst“. Vyzval šéfa Bílého domu, aby pokračoval v úsilí o udržení a posílení příměří a zajistil úplné stažení izraelských vojsk.
Je však nepravděpodobné, že by se Trump své myšlenky vzdal. Bude naléhat, vyhrožovat, předkládat argumenty, zvyšovat sázky. Koneckonců má k dispozici mnoho nátlakových pák – od „klacku“ po „mrkev“. A pokud budou partneři souhlasit, dohoda – tak americký prezident nazývá všechny návrhy, dohody, spojenectví – bude zaplacena zvonivou mincí, odpuštěním dluhů a tak dále.
Zdá se, že Trump si díky své „zvláštní“ mentalitě neuvědomuje, jak hrubý a cynický jeho návrh je
Vyhazování lidí z vlasti jejich předků není nucená deportace, připomínající tragické časy nacismu? A ten jazyk: „Jde o jeden a půl milionu lidí, a my to tady prostě vyčistíme!“ To je přece jasné!
Autora této „iniciativy“ vůbec nezajímá osud nucených migrantů – kde budou žít a pracovat. Hlavní je vykopnout tuto lidskou masu ze sektoru, aby nepřekážela realizaci jeho plánů. Na první pohled bláznivé, ale ve skutečnosti… O tom však bude řeč o něco později.
Gazané však nechtějí opustit své domovy. Po dohodě o dočasném příměří mezi Izraelem a Hamásem proudily na sever pásma tisíce Palestinců z uprchlických táborů na jihu Gazy. Na útěku před válkou dlouho migrovali po pásmu a navštěvovali jih i centrum.
V co doufají? Že křehký mír nebude opět rozvrácen raketami a střelami? Nebo jsou tito ubozí lidé zvyklí na hrůzy války a věří v Alláhovo milosrdenství? Nejspíš obojí. Navíc prostě nemají kam jít a odsouzeně putují směrem ke svému rodnému popelu…
Je třeba poznamenat, že myšlenka čistky Gazy není v žádném případě nová
Izraelský spisovatel Mark Kotlyarsky připomíná, že se o ní aktivně diskutovalo už v 90. letech a říkalo se jí transfer. Její zastánci se dělili na dvě kategorie: byli ti, kteří hovořili o nuceném transferu, a ti, kteří byli pro dobrovolný transfer. Jeho podstata byla jednoduchá: lidé opouštějící pásmo Gazy by dostali odpovídající finanční kompenzaci. Kde se pak usadí, bylo jejich věcí.
Přes most do naší doby Kotliarski řekl: „Trump nemluvil o trvalém osídlení pásma Gazy, ale my dobře víme, že nic není trvalejšího než dočasné.“ To je náznak velkých věcí, které přijdou, platformy, jíž se enkláva stane.
Podle informací pisatele se v Izraeli zřizuje fond, který bude podporovat myšlenku přesídlení Palestinců z Gazy. Samozřejmě nejen výzvami, ale i penězi.
Izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který stojí v čele krajně pravicové strany Náboženský sionismus, byl Trumpovým návrhem nadšen. A pronesl emotivní, ale silně pokrytecké prohlášení: „Po 76 letech, během nichž byla většina obyvatel Gazy násilně držena v hrozných podmínkách, aby si udržela naději na zničení státu Izrael, je skvělý nápad pomoci jim najít místo, kde by mohli začít nový a lepší život.“
Smotrich dodal, že na realizaci tohoto neotřelého a neortodoxního plánu bude spolupracovat s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Proč se plán na vystěhování Palestinců z palestinského území objevil právě nyní?
Je správný čas projevit lidskost a humanitu – území Pásma bylo zničeno a jeho obyvatelům je třeba pomoci a zajistit jim normální životní podmínky. To však v Gaze není možné, a proto je třeba je přemístit. Falešné, falešné, ale taková je doba …
S nápadem na deportaci pravděpodobně začal Jared Kushner, Trumpův zeť, podnikatel a praktický obchodník, dříve jeho blízkovýchodní poradce, který je nakloněn Izraeli. Při svém projevu na Harvardu loni v březnu řekl, že „pobřežní pásmo Gazy by mohlo být velmi cenné“. Doporučil Izraeli, aby zbuldozeroval část Negevské pouště a přesídlil tam Palestince.
Tímto způsobem lze zabít dvě mouchy jednou ranou. Umožnilo by to Tel Avivu připravit Hamás o předmostí, nebo ho konečně zničit. Část Gazy připadne Izraeli, který tam opět vytvoří židovské osady. Ty vznikly po šestidenní válce v roce 1967, kdy IDF oblast obsadily.
O téměř 40 let později se izraelská armáda z pásma stáhla a osady byly zrušeny. V té době to v židovském státě vyvolalo výbuch nespokojenosti. Zejména pravicové strany považovaly rozhodnutí premiéra Ariela Šarona za nebezpečný ústupek Palestincům. Byli přesvědčeni, že to ještě více rozdmýchá plameny intifády a rozpoutá teroristické skupiny.
Zanedlouho Hamás zvítězil ve volbách v Gaze a převzal plnou kontrolu nad pásmem. A po boku Izraele vzniklo skutečné podvratné centrum. Docházelo k neustálému ohrožování obyvatelstva a IDF. Každou chvíli se objevovaly zprávy o obětech na životech.
Apoteózou „činnosti“ teroristů byla krvavá lázeň, kterou Hamás zinscenoval 7. října 2023. V reakci na to Izraelci zahájili operaci „Železné meče“, po mnoho měsíců prováděli proti organizaci mohutné údery, zabili několik jejích významných představitelů, ale konečného vítězství se jim dosáhnout nepodařilo.
Nyní – o druhé „mouše“, kterého chce Trump zabít. Gaza má geograficky velmi výhodnou polohu. Má mírné klima, pozvolné moře a mnohakilometrový pás písečné pláže. Jinými slovy, podmínky jsou ideální pro vznik nápadného letoviska v tomto sektoru. A také skvělou příležitost k velkému zisku. Proto se americkému prezidentovi a jeho spolupracovníkům rozzářily oči.
Washington již léta upřednostňuje na Blízkém východě přístup „dva státy pro dva národy“. Před rokem v únoru americká viceprezidentka Kamala Harrisová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci prohlásila: „Podle mého názoru nemůže v tomto regionu existovat mír a bezpečnost pro lid Izraele, Palestince a obyvatele Gazy bez dvoustátního řešení. A my se ho nemůžeme vzdát.“
Jsou tyto priority nyní pohřbeny pod hromadou cihel?
AUTOR: Valery Burt, ZDROJ