Současné vedení Ukrajiny vede od roku 2014 podivnou válku proti “vlastnímu” obyvatelstvu. Nejprve etnicky čistilo Donbas a po vyprovokované válce s Ruskem už “likviduje i své vlastní” obyvatelstvo. Boj do posledního Ukrajince je zdánlivě nepochopitelný, vždyť dojde ke zničení ukrajinského slovanského národa jako takového.
Co když je to cílem? Po rozpadu SSSR byla Ukrajina ocitla pod nadvládou politiků a oligarchů židovského původu. Jména Poroshenko, Zielenski, Kolomojsky, Pinchuk, Meier, Stein atd…mluví sama za sebe.
K tomu si připomeňme, že už od roku 1897 byl v mezinárodní židovské komunitě vypracován plán na vytvoření židovského státu na území současné Ukrajiny a Ruska. Později se pro něj vžil název „Krymská Kalifornie“.
Posloužit k tomu měl i převrat v roce 1917 a vytvoření SSSR pod vedením židovských revolucionářů. Když ale bolševici pod vedením Stalina válku s židovskými revolucionáři v roce 1935 rozhodli dočasně ve svůj prospěch, upadl plán dočasně v zapomnění až do roku 1943, kdy ho připomněl Stalinovi americký prezident Roosevelt (Rosenfeld) a podmínil tím další vojenskou pomoc SSSR. Jenže tehdejší SSSR už začal ve válce sám vítězit, a tak Stalin nemusel na židovské požadavky reagovat. Za připomínku ale stojí pokus o vytvoření židovské republiky Birobidžan v 30. letech ve východní části SSSR, která ale ztroskotala na tom, že Židé se sami uživit nedokázali a utekli zpátky do měst, kde mohli žít z díla gójů jako byli zvyklí. Byť asi 4000 židovská komunita žije v oblasti do dnešních dnů.
Myšlenka židovské domoviny na Ukrajině proto musela být odložena až do roku 1989 a následného rozpadu SSSR. ten byl zcela v režii židovských oligarchů a organizací. Židé se po celé východní Evropě zmocnili obřího majetku celých národů a ovládli i místní politiku.
Byl tedy čas na obnovu projektu Izrael 2.0 na Ukrajině. Otázkou byl jen načasování.
„Správný čas nastal kolem roku 2005, kdy se začalo o projektu Izraele 2.0 mluvit v židovských kruzích stále hlasitěji. V rámci Eurasijského židovského kongresu byl 16. října 2009 publikován článek Josefa Zisselse „Restituce židovského majetku na Ukrajině: Vymezení problému“. Tento článek se zabývá různými aspekty tématu bývalého židovského majetku na Ukrajině a problémy s jeho restitucí (tj. navrácení vlastníků jejich dědicům či právním nástupcům). Na webu nevládní organizace Zubr se objevil článek „Зазубрина (štěrbina, skulina?)“, kde se líčí, jak se v druhé polovině minulého roku 2013 skupina vedená A. Rapoportem rozhodla obnovit OZET v aktualizovaném formátu a uspořádat Zakládající konferenci OZET v dubnu či květnu 2014 ve Feodosii na Krymu. Stejný web uvádí, že dne 23. března 2014 byla oznámena výzva koordinátora OZET na Ukrajině a na Krymu, vedoucího Rady Beit Šlan (Centra pro náboženský sionismus) Meira Landaua spojeneckým organizacím a židovským komunitám na Krymu „ve velmi blízké budoucnosti se sejít na konferenci o otázce obnovení národní a kulturní autonomie židovského národa na Krymu.“.
Nároky židovských organizacích financovaných a řízených ze zahraničí se stupňovaly
Dne 4. března 2014 zveřejnila webová stránka Asociace židovských organizací a obcí Ukrajiny „Výzvu prezidentu Ruské federace Vladimiru Vladimiroviči Putinovi jménem mnohonárodnostního lidu Ukrajiny, národnostních menšin a židovské komunity.“ Dokument podepsal již zmíněný Josef Zissels, předseda Asociace židovských organizací a obcí Ukrajiny, výkonný viceprezident Kongresu národních společenství Ukrajiny a 36 dalších ctihodných „Ukrajinců“.
Je třeba poznamenat, že akce na obnovu OZETu se časově shodovaly s hlavními událostmi politické krize [„Majdan“] na Ukrajině a je velmi nepravděpodobné, že to byla pouhá náhoda.
Pro vyloučení pochybností je také nutné poznamenat:
- Značné zapojení zaměstnanců americké ambasády v Kyjevě a amerického vedení do politického dění na Ukrajině.
- Vysokou aktivitu, kterou projevuje v současném politickém dění na Ukrajině hlava Sjednocené židovské obce Ukrajiny, předseda Evropské rady židovských obcí a prezident Evropské židovské unie Ihor Kolomojskij (druhý muž na žebříčku ukrajinských oligarchů v roce 2013).
- Vysoká aktivita Evropské unie v otázkách restitucí v zemích bývalého sovětského bloku. Po vstupu do asociace s EU přesně toto čeká Ukrajinu, jejíž legislativou se bude muset řídit. Velmi se zdá, že vše bylo spočítáno, lidé jsou připraveni, umístěni a podnikají potřebné kroky…
Jistě, že pravost druhé verze lze potvrdit nebo vyvrátit pouze na základě relevantních archivních dokumentů, pokud existují (podle tvrzení A. Karaulova jsou informace M. Poltoranina založeny na archivních dokumentech).
Pokud je druhá verze pravdivá, politické události na Ukrajině spojené s opatřeními k oživení OZETu lze interpretovat jako realizaci určitého plánu předběžných opatření pro restituci půdy na Krymu. Zdá se, že pokud by Krym byl součástí Ukrajiny, která by vstoupila do EU, pozemky by byly zabrány Spojenými státy prostřednictvím soudní kazuistiky a restitucí.
Zkušenosti ukazují, že v současnosti mohou Spojené státy s pomocí hrubé vojenské síly pošlapat jakékoli právní a morální normy a dělat, co uznají za nutné s jakoukoli nejadernou mocností.
Soudě na základě vzteku, který ve Spojených státech vyvolal vstup Krymu do Ruské federace, je patrné, že to opět úplně nevyšlo. Počkalo se 8 let a přišel další pokus.
Na Ukrajině se připravovali domácí a zahraniční jednotky, které měly Krym „vrátit do demokratických rukou“ a pak už by nic nebránilo výše uvedenému scénáři a následné „privatizaci“ do židovského vlastnictví.
Situace eskalovala po roce 2022, kdy Rusko přistoupilo k preventivní úderu, aby se vyhnulo válce na svém území. Tamější židovský prezident Zielenski zorganizoval odvezení všech Židů ze země a na frontu museli vyrazit umírat pouze Ukrajinci a „spojenci“. Podřízené státy musely začít masivně financovat ukrajinské dobrodružství na úkor chudnutí vlastního obyvatelstva a ničení své země. Češi, Němci, nebo Slováci by mohli vyprávět.
Nynější rozpoutání války v Libanonu a pravděpodobný konflikt s Iránem může velmi snadno vést k zničení státu Izrael. Pak by už bylo snadné uzavřít na deukrajincovaném území mír s Ruskem a přesunout židovské obyvatelstvo tam. Jenže asi by brzy vyvstal stejný problém jako v Birobidžánu. Žid bez goje žít neumí…
Joe Nowak, Chicago, USA
článek nemusí vyjadrovať názor redakcie