Protikřesťanské protagonisty lze nalézt v kulturním marxismu, který chtěl také politicky legitimizovat převrácení hodnot nové morální kultury, kontrování biologie, sexuální vědy a náboženství. Především levicový idol a „nenávidící Boha“ Karl Marx.
S osvícenstvím a racionalismem se ateismus postavil na hlavu v podobě komunismu, který se politicky postavil doleva. Nábožensky řečeno je to na straně „zla“. Protože historicky vždy na levé straně seděli revolucionáři, tedy ti, kteří chtěli svržení monarchie nebo chtěli Boží stvoření a řád nahradit vlastními bezbožnými společenskými formami a mravními zákony a někdy usilovali o svržení nebo radikální změnu ve společnosti a lidé. V souladu s tím byly sociálně demokratické, socialistické a komunistické strany vždy nalevo. 1
Socialističtí, komunističtí popírači Boha
Faktem každopádně je, že nejznámější představitelé socialistické a komunistické ideologie byli všichni popírači a odpůrci Boha. Jmenovitě Karl Marx (1818-1883, německý filozof, ekonom, sociální teoretik, historik a politický novinář),
Friedrich Engels (1820-1895, německý filozof, sociální teoretik, historik, novinář, podnikatel a komunistický revolucionář) a Vladimír Iljič Lenin (1870-1924, ruský politik, komunistický revolucionář, marxistický teoretik, předseda bolševiků, předseda vlády Ruská sovětská federativní socialistická republika (SFSR) a později Svaz sovětských socialistických republik (Sovětský svaz).
Státní doktrína Sovětského svazu byla ateistická a náboženská praxe byla státem dočasně zakázána nebo přísně omezena. V roce 1920 ještě 90 procent obyvatel patřilo k ruské pravoslavné církvi, v roce 1940 už jen necelých 30 procent. Mnoho věřících bylo zacházeno s nepřátelstvím a obtěžováním, byli mučeni, popraveni nebo vyhnáni na Sibiř. 2
Vyhlášení války Karla Marxe Bohu
Karl Marx, kdysi oddaný křesťan 3 , který společně s Friedrichem Engelsem rozvinul sociální a ekonomickou teorii marxismu, se po svém odpadnutí stal satanistou! Nemuseli jste být členem žádného takového kultu. Více o tom později…
Marx byl každopádně částečně zodpovědný za miliony mrtvých v totalitních komunistických režimech pod rouškou úzkoprsé ekonomie, radikálních myšlenek třídního boje a násilné revoluce a šíření ateistických názorů, které vedly k perzekuci a diktatuře.
V Manifestu komunistické strany z roku 1848 si každý může přečíst:
„Ale komunismus ruší věčné pravdy, ruší náboženství a morálku, místo aby je přetvářel, takže odporuje všemu předchozímu historickému vývoji (…) (Komunisté) otevřeně prohlašují, že jejich cílů lze dosáhnout pouze násilným svržením všech předchozích společenských řádů. 4
Nakonec „dialektický materialismus“, který vytvořili Marx a Engels, byl a je utopií beztřídní společnosti a vyhlášení války Bohu, víře a církvi.
Karel Marx v žádném případě nebyl humanitárním a nezištným bojovníkem beztřídní společnosti pro chudé a bezmocné, jak ho vykreslovali jeho „učedníci“. Spíše misantropický duch se sebedestruktivní, egomanickou, démonickou stránkou své bytosti. 5 A nenáviděl Boha! Již ve své dizertační práci „Rozdíl mezi demokratickou a epikurejskou přírodní filozofií“ prohlásil: „Jedním slovem úplně nenávidím všechny a každého Boha“ (předmluva). 6
„Satanista“ Karel Marx
Podle Richarda Wurmbranda, autora knihy The Other Face of Karl Marx , Marx po vnitřní krizi přijal satanismus, odvrátil se od svého židovského a křesťanského původu a jeho díla odrážela jeho nenávist k Bohu. 7
Marx ve své básni „Bledá služebná“ například napsal: „Tak jsem ztratil nebe, vím to jistě. Moje duše, která kdysi patřila Bohu, je nyní předurčena do pekla.“ 8 V „Zoufalé modlitbě“: „Bůh ode mě všechno strhl, odvalil se v prokletí osudu a jha, Jeho světy – všechno – chybět všechno! Jedna věc zůstala, pomsta zůstala se mnou! Chci se hrdě pomstít sobě, bytosti, která tam nahoře sedí na trůnu…“ 9
V jiné básni Marx snil o zničení světa stvořeného Bohem: „Mohu chodit jako bohové. Vítězně se pohybují svým zničeným královstvím, každé slovo je horlivost a obchod. Moje prsa jsou jako ňadra Stvořitele.“ 10
Tento postulát připomíná Luciferova slova: „Vystoupím na nebesa a vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy“ (Iz 14,13).
Znalých upoutalo ještě něco: hra „Oulanem“ pochází z Marxova pera. Název je anagramem Emanuela, biblického jména Ježíše, což v hebrejštině znamená „Bůh s námi“. Richard Wurmbrand napsal: „Je charakteristické, že ‚Oulanem‘ je zkomolením svatého jména (…) Překrucování svatých jmen je součástí satanských mší 11 Přesně tak to je.
Wurmbrand pokračuje: „A teď si nejprve poslechněte podivné přiznání, které Marx dělá ve své básni Spielmann :
‚Co, co! Bodám, bodám šavli, krvavě černý, do tvé duše bez chyby,
Bůh to nezná, Bůh nerespektuje umění, které vrazilo do hlavy z pekelné mlhy, až se mozek zbláznil, dokud se srdce nezmění, nechám ho černého muže prodat živé! Tluče za mě, vypisuje znaky…“ 12
Tyto řádky nabývají na významu, když víme, že v rituálech vyššího zasvěcení v kultu ďábla je kandidátovi prodán začarovaný meč, který zaručuje úspěch. Zaplatí za to podpisem slibu s krví z jeho žil, že po smrti bude jeho duše patřit ďáblovi.“ 13
Zrušení náboženství
Marx také řekl: „Zrušení náboženství jako iluzorního štěstí lidí je požadavkem na jejich skutečné štěstí. Musí se vzdát iluze o svém stavu, což vyžaduje iluzi. Kritika náboženství je tedy ve svém zárodku kritikou slzavého údolí, jehož náboženstvím je svatozář
Marx se nakonec obrátil proti náboženství, protože bránilo naplnění komunistického ideálu a také se přiznalo, že je „největším nenávistníkem takzvaného pozitivního“! Bral společnost jako revolucionář ve jménu Satana. 15
Nebylo tedy divu, že o desítky let později, v roce 1871, když v Paříži vypukla komunistická revoluce, Communard Flourende prohlásil: „Naším nepřítelem je Bůh. Nenávist k Bohu je počátkem moudrosti.“ 16 Zcela v duchu Marxe, který usiloval o úplné zrušení Boha a jeho uctívání. Jeho kolega Friedrich Engels také souhlasil se zrušením veškerého náboženství a morálky. 17
“Velký Satan”
Zajímavé v této souvislosti je, že satanské myšlenky se šířily i v Marxově rodině. Například jeho oblíbená dcera Jenny Julia Eleanor se s jeho souhlasem provdala za anglického socialistu a volnomyšlenkáře Edwarda Bibbinse Avelinga. Přednášel na témata, jako je „Boží zloba“, v nich se snažil dokázat, že Bůh je „zastáncem mnohoženství a podněcovatelem krádeží“. Zastupoval právo na rouhání. 18
V kruzích, kde Aveling pobýval, se četly básně jako tyto:
„Nezkrocený a odvážný, mé verše k tobě povstanou, ó Satane, králi hostiny. Pryč se svým kropením, knězi, a svým supem, neboť Satan, kněze, nikdy nebude stát za tebou. Tvůj dech, ó Satane, inspiruje mé verše, když vzdoruji bohům ze svých prsou. Z kněžských králů a nelidských králů. Tvůj je blesk, který rozechvívá mysli. Ó duše, která bloudíš daleko od přímé cesty, Satan je milosrdný. Podívejte se, Heloise!
Jak vichřice rozvine svá křídla, míjí, ó lidé, Satane Veliký!
Zdravím rozum, velký ospravedlnitel! Svaté kadidlo a přísahy vám povstanou! Sesadil jsi z trůnu Boha kněze.“ 19
K Marxově nenávisti k Bohu, křesťanské víře a církvi a k jeho snaze „přehodnotit“ společnost patří i jeho boj proti rodině. Jednou řekl: „Tajemstvím Svaté rodiny je pozemská rodina. Aby ty první zmizely, musí být ty druhé zničeny teoreticky i prakticky.“ 20
Ale nic z toho není veřejně slyšet od levice, zelených, socialistů a komunistů, kteří vzdávají hold Marxově zlověstné ideologii!
Autor Guido Grandt ( gugramediaverlag )
Seznam zdrojů
1 https://weltgeschehen.info/was-bedeutet-links-und-rechts-im-sinne-gottes/
2 Viz mj.: Strana a církve v raném sovětském státě: zápis z Protináboženské komise při Ústředním výboru Komunistické strany Ruska (Bolseviki) 1922-1929. V překladu upravil Ludwig Steindorff. Berlín, Hamburk, Münster, 2007Efraim Briem: Komunismus a náboženství v Sovětském svazu: Bitva idejí. Basilej: Friedrich Reinhardt, 1948///Daniel Peris: Bouře do nebes: Sovětská liga militantů bezbožných. Ithaca, New York, 1998
3 Richard Wurmbrand : The Other Face of Karl Marx , Kreuzlingen 1993 (8. vydání), původní vydání: Marx: Prophet of Darkness , Marshall Pickering, 1986, s
4 Úplné vydání Marx-Engelse (MEG), svazek 1, str. 182, 183
5 Viz: https://www.epochtimes.de/politik/deutschland/karl-marx-war-ein-bekennender-satanist-meine-seele-die-einst-gott-gehoerte-ist-nun-fuer-die- hell- určeno-a2436767.html
6 https://weltgeschehen.info/was-bedeutet-links-und-rechts-im-sinne-gottes/
7 https://www.epochtimes.de/politik/deutschland/karl-marx-war-ein-bekennender-satanist-meine-seele-die-einst-gott-gehoerte-ist-nun-fuer-die-hoelle-determined- a2436767.html
8 https://www.epochtimes.de/politik/deutschland/karl-marx-war-ein-bekennender-satanist-meine-seele-die-einst-gott-gehoerte-ist-nun-fuer-die-hoelle-determined- a2436767.html
9 Joachim Fest/Wolf Jobst Siedler (eds): Rané spisy Karla Marxe, klasiky moderního myšlení (https://www.epochtimes.de/politik/deutschland/karl-marx-war-ein-bekennender-satanist-meine-seele- zemři -kdysi-Bůh-je-nyní-určen-do-pekla-a2436767.html)
10 Citováno v „Deutsche Tagespost“ v.31. 12. 1982
11 Richard Wurmbrand : The Other Face of Karl Marx , Kreuzlingen 1993 (8. vydání), původní vydání: Marx: Prophet of Darkness , Marshall Pickering, 1986, s
12 Karl Marx: Spielmann , tamtéž, s. 57-58
13 Richard Wurmbrand : The Other Face of Karl Marx , Kreuzlingen 1993 (8. vydání), původní vydání: Marx: Prophet of Darkness , Marshall Pickering, 1986, s
14 Karl Marx a Friedrich Engels: Ke kritice Hegelovy právní filozofie, MEGA, I, i (1), s. 607-608
15 Richard Wurmbrand : The Other Face of Karl Marx , Kreuzlingen 1993 (8. vydání), původní vydání: Marx: Prophet of Darkness , Marshall Pickering, 1986, str. 17, 22///Po B. Brechtovi: Works , v 8 svazcích, Vol. I, Frankfurt 1979, str. 651
16 Charles Boyer: The Philosophy of Communism, 10. The Political Atheism of Communism , Igino Giordani, Fordham University Press, New York 1952, s. 134
17 Karl Marx a Friedrich Engels: Vybraná díla, Lawrence a Wishart, Londýn 1958, str
18 Chushichi Tsuzuki: The Life of Eleonor Marx, Clarendon Press, Oxford 1967, str
19 Frederick Tatford: Princ temnoty, Bible a hnutí adventního svědectví, Eastbourne 1967
20 Kompletní vydání Marx-Engels, svazek 3, str
* zdroj: InfoKurýr