Podle otevřených dat ze sledovacích platforem FlightRadar24 a dalších došlo 30. září k masivnímu přesunu nejméně dvanácti tankovacích letounů KC-135 Stratotanker a jednoho KC-46A Pegasus amerického letectva z Atlantiku do Kataru.
Stroje se nejprve zastavily na základnách RAF Mildenhall a RAF Prestwick ve Velké Británii, odkud pokračovaly směrem k letecké základně Al Udeid poblíž Dauhá. Není jasné, kolik tankerů nakonec na základně přistane.
Velmi pravděpodobné také je, že tyto tankery doprovázejí stíhací letouny, které se na otevřených sledovacích mapách obvykle nezobrazují, a směřují nejen do Al Udeid, ale i na další základny na Blízkém východě.
Jen o den dříve bylo oznámeno, že americký prezident Donald Trump nařídil přesun více než 30 tankovacích letounů, včetně KC-135 a KC-46, z několika domácích základen do Evropy. Tento přesun představoval jeden z největších jednodenních pohybů tankerů v moderní historii.
Tankovací letouny jsou nezbytné pro rozsáhlé vojenské letecké operace
– poskytují doplňování paliva ve vzduchu, čímž prodlužují dolet a vytrvalost stíhaček, bombardérů i dalších strojů. Umožňují dlouhé mise, rychlé přesuny a trvalé operace bez závislosti na předsunutých základnách, což zvyšuje strategickou flexibilitu a schopnost projekce síly.
Masový přesun tankerů přišel v době rostoucího napětí mezi USA a Íránem a časově se kryje s utajeným vojenským jednáním ve Virginii, kterého se osobně účastnil Trump. Vše to vyvolalo spekulace o blížícím se útoku na Írán.
Minulé léto se USA připojily k izraelskému útoku na Írán, který vešel ve známost jako „dvanáctidenní válka“. Tehdy byly rovněž do Evropy vyslány desítky tankerů, i když většinu amerických úderů na tři jaderná zařízení v Íránu provedly bombardéry B-2 Spirit.
Trump sice při projevu v Quantiku o Íránu nemluvil, ale o den dříve prohlásil, že věří, že by se Írán mohl připojit k Abrahámovým dohodám, tedy mírovému ujednání z jeho prvního prezidentského období, v jehož rámci Izrael navázal diplomatické vztahy se čtyřmi muslimskými státy.
„Kdo ví, možná se k nim připojí i Írán,“ řekl Trump na tiskové konferenci v Bílém domě po boku izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. „Myslím, že k tomu budou otevření. Opravdu tomu věřím. Ale mohli by se stát členem.“
Výrok byl překvapivý, protože Írán dlouhodobě odmítá jakýkoli mír s Izraelem a označuje ho za nelegitimní a agresivní stát. Trumpova slova tak nedávají smysl – pokud by ovšem v Íránu nedošlo k výměně režimu.
Netanjahu minulý týden při projevu v OSN otevřeně naznačil blízkou změnu režimu v Íránu: „Věřím, že v příštích letech bude Blízký východ vypadat dramaticky odlišně. Mnozí z těch, kdo dnes vedou válku proti Izraeli, zítra zmizí. Jejich místo zaujmou odvážní mírotvorci. Nikde to nebude platit více než v Íránu… Vítězství Izraele nad íránskou teroristickou osou otevřela možnosti míru, které byly ještě před dvěma lety nemyslitelné.“
Izrael i Írán se od konce „dvanáctidenní války“ připravují na další střet. Poslední přesun tankerů naznačuje, že i USA se nyní připravují na novou konfrontaci.
Zatím není jasné, jakou záminku by USA a Izrael mohly použít k opětovnému útoku na Írán, zvlášť když sami tvrdí, že jaderný program Islámské republiky byl zničen. V každém případě je jisté, že Írán v případě nové války odpoví plnou silou.
Preklad: CZ24.news, ZDROJ