Jak se zachovají Američané?
Válka, kterou 13. června bez jakýchkoli vytáček rozpoutal Izrael proti Íránu, se svou neúprosnou logikou blíží k momentu, kdy se z dvoustranného konfliktu může stát střetnutí globálního rozsahu. Teherán po četných obětech, včetně civilistů, a po destrukci řady vojenských, výzkumných i průmyslových objektů, směřuje k tomu, že může vyhlásit uzavření strategicky důležitého Hormuzského průlivu pro mezinárodní lodní dopravu.
Hormuzský průliv je vodní cesta spojující Perský záliv s Indickým oceánem
Na jeho severním břehu leží Írán, na jižním Spojené arabské emiráty a Omán. Měří téměř 167 km a jeho malá hloubka činí lodě zranitelnými vůči minám či útokům vysokorychlostních hlídkových člunů. V roce 2024 tudy denně proplouvalo téměř 16,5 milionu barelů ropy a kondenzátu ze Saúdské Arábie, Iráku, Kuvajtu, SAE a Íránu – tedy asi 30 % světových dodávek, jak uvádí agentura Bloomberg. Průliv je klíčový i pro zkapalněný zemní plyn (LNG), kterého tudy proudí více než pětina světové produkce – převážně z Kataru.
Například Saúdská Arábie vyváží většinu své ropy právě tímto průlivem, i když část může odklonit přes 1200 km dlouhý ropovod k terminálu na Rudém moři. SAE mohou obejít průliv jen částečně – pošlou 1,5 milionu barelů denně potrubím do přístavu Fudžajra v Ománském zálivu. Irák dodává část ropy námořní cestou z tureckého přístavu Ceyhan, ale 85 % jeho exportu jde právě přes Hormuz, takže na něm silně závisí. Kuvajt, Katar a Bahrajn nemají žádnou alternativu.
Hormuz jako zbraň a nárazník
Írán dosud nikdy úplně nezavřel průliv, pouze čas od času zadržel jednotlivé lodě s vazbami na Izrael. Například v dubnu 2024, jen pár hodin před odpálením dronů a raket na Izrael, Revoluční gardy zabavily kontejnerovou loď MSC Aries poblíž Hormuzu. Podle serveru Lloyd’s List Írán o měsíc později posádku propustil.
V květnu 2022 zabavil Teherán dva řecké tankery a držel je půl roku, údajně v reakci na konfiskaci íránské ropy Řeckem a USA. Nakonec byl náklad vrácen a tankery propuštěny.
Během války mezi Irákem a Íránem v letech 1980–88 irácká armáda napadla exportní ropný terminál na ostrově Kharg u Hormuzu, aby vyprovokovala íránskou odvetu a zatáhla do konfliktu Spojené státy. V následné tzv. tankerové válce obě strany napadly celkem 451 lodí, což způsobilo prudký růst nákladů na pojištění tankerů i ceny ropy. V roce 2011, kdy byly na Írán uvaleny sankce, pohrozil uzavřením průlivu, ale nakonec ustoupil. Analytici obchodující s ropou se domnívají, že Írán by nikdy nezavřel průliv úplně, protože by tím zablokoval i svůj vlastní export. V roce 2021 otevřel nový vývozní terminál v Jasku na východním pobřeží, odkud může v omezeném množství exportovat ropu bez využití průlivu. Skladovací nádrže se koncem minulého roku postupně plnily. Ale v podmínkách totální války může přesto Teherán k uzavření přistoupit – řada poslanců íránského parlamentu (Madžlisu) i jiní politici k tomu již vyzývají.
Během války se Saddámovým Irákem provádělo americké námořnictvo eskorty civilních lodí. V roce 2019 vyslaly USA do oblasti letadlovou loď a bombardéry B-52. V reakci na pokusy Íránu o omezení plavby spustily Spojené státy operaci „Sentinel“, ke které se připojilo deset zemí včetně Velké Británie, Saúdské Arábie, SAE a Bahrajnu. Tato mise je dnes známa jako Mezinárodní námořní bezpečnostní struktura. Od konce roku 2023 se pozornost přesunula z Hormuzu na jižní Rudé moře a průliv Báb-al-Mandab spojující ho s Adenským zálivem a Indickým oceánem.
Už několik dní před zahájením války vydala Velká Británie varování pro námořníky, že rostoucí napětí v oblasti může ovlivnit dopravu. Společnost Frontline Ltd., jeden z největších provozovatelů ropných tankerů na světě, oznámila, že bude obezřetněji nasazovat svá plavidla pro plavby z Perského zálivu. To naznačuje, že o chystané operaci věděli nejen Američané, ale i Britové.
A jejich obavy nejsou liché. Irácká státní média uvedla, že ministr zahraničí Fuád Husajn volal svému německému protějšku a varoval před možností „uzavření Hormuzského průlivu“, což by mohlo zvýšit ceny ropy až na 200–300 dolarů za barel. To by nepochybně znamenalo šok pro celou světovou ekonomiku. Některé státy by se možná pokusily průliv silou odblokovat – což by konflikt nevyhnutelně posunulo do globální roviny.
Donald Trump varoval Íránce, že USA se v případě útoků na své základny v regionu postaví na stranu Izraele – v jeho slovech „otevřou pro ně brány pekla“. K určitým útokům na americké cíle již skutečně došlo, například v Iráku. Identifikace útočníků je obtížná – mohou jít o neřízené bojůvky nebo „spící buňky“ Mossadu podobné těm, které operovaly hluboko v íránském vnitrozemí. Cílem je vyprovokovat Washington k přímé vojenské intervenci ve prospěch Izraele – o což Netanjahu, navzdory svým taktickým úspěchům a omezeným zdrojům, USA neustále prosí.
A bude uzavření Hormuzského průlivu „casus belli“ pro Trumpa?
Zatím se k tomu bývalý prezident nijak nevyjádřil. Je ale možné, že zastavení dodávek arabské ropy a LNG do Evropy by nejen vyhnalo ceny prudce nahoru, ale zároveň by Evropu přikovalo k americké břidlicové energetice – a to s vysokým ziskem pro Spojené státy. V situaci, kdy je nutné sanovat rozpočtový deficit USA, by to pro amerického prezidenta nemusela být vůbec špatná varianta.
AUTOR: Dmitrij Minin, Preklad: Marie Poláková, CZ24.news, ZDROJ