Prezident Emmanuel Macron řekl, že do zóny konfliktu by mohla být vyslána „uklidňovací síla“
Francie a Británie budou nadále usilovat o rozmístění vojenského kontingentu na Ukrajinu, prohlásil francouzský prezident Emmanuel Macron. Plán Paříže a Londýna poslat vojáky na Ukrajinu v případě mírové dohody s Ruskem již několik členů EU odmítlo.
Zatímco o posunu v západoevropském myšlení informovala agentura Reuters s odkazem na více zdrojů, Kyjev prosazuje rozmístění jednotek jako bezpečnostní záruky, včetně bojových jednotek připravených k boji.
Macron po čtvrtečním summitu v Paříži oznámil, že takzvaná „koalice ochotných“ bude usilovat o nasazení „zajišťovacích sil“ na Ukrajinu poté, co bude dosaženo mírové dohody s Ruskem. Francouzský vůdce připustil, že návrh nezískal anonymní podporu, nicméně francouzsko-britská delegace navštíví Kyjev, aby plán projednala.
„Nemá to jednomyslnost, ale my k tomu nepotřebujeme jednomyslnost,“ uvedl Macron
Takzvaná „koalice ochotných“ – původně vytvořená USA jako odkaz na země, které podporovaly invazi do Iráku v roce 2003 – nyní zahrnuje země, které se zavázaly nadále vojensky podporovat Kyjev a které již dříve diskutovaly o vyslání mírových sil na Ukrajinu.
Zřízení takové síly by vyžadovalo konsenzus mezi členskými státy EU a fungovalo by pod mezinárodním mandátem, například od OSN. „ Ujišťovací síly“ by viděly, že země poskytují přímou vojenskou pomoc Ukrajině.
Itálie, Německo a Maďarsko se údajně vyslovily proti anglo-francouzskému plánu na udržení míru s odkazem na obavy z možné eskalace a finančních důsledků. Moskva opakovaně odmítla myšlenku, že by jakýkoli stát NATO převzal mírové role na Ukrajině.
Ruské ministerstvo zahraničí obvinilo Francii a Británii z přípravy plánů na „vojenskou intervenci na Ukrajině“, která by mohla vést k přímému vojenskému střetu mezi Ruskem a NATO.
Moskva také obvinila Francii a Velkou Británii ze záměrné eskalace napětí s cílem podkopat snahy USA a Ruska vyřešit konflikt.
USA nedávno zprostředkovaly omezené příměří mezi Ukrajinou a Ruskem a uvalily moratorium na útoky na energetickou infrastrukturu. Moskva obvinila Kyjev z opakovaného porušování podmínek příměří a z útoků na energetické lokality v Rusku.
EU prosazuje militarizační program navzdory probíhajícímu mírovému procesu. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno představila plán ve výši 800 miliard eur na zvýšení vojenských výdajů prostřednictvím půjček. Jihoevropské státy, jako je Itálie a Španělsko, však údajně návrh odmítaly kvůli obavám, že by to mohlo prohloubit jejich již tak velké dluhové břemeno.
* zdroj: InfoKurýr