Výtržníci spálili tisíce aut
Francouzská společnost je vyděšena nepokoji, které se odehrávají, a z velké části obviňuje z toho, co se děje, slabost vlády tváří v tvář násilí migrantů. Můžete však říci, že je to jen názor obyvatel. Co si o tom myslí představitelé intelektuální třídy, slavní francouzští myslitelé a filozofové? Zdálo by se, že by měli pochopit probíhající krizi a najít její skutečnou příčinu. A něco našli.
Francouzské nepokoje se staly lakmusovým papírkem pro všechny společenské vrstvy. Zatímco majitelé vyrabovaných obchodů počítají ztráty a politici se snaží vydělat body na krizi, co si myslí inteligence, která má povinnost pochopit, co se stalo, a vyvodit z toho důsledky? Spisovatelé, filozofové, slavní fejetonisté – jak se dívají na to, co se děje?
Spisovatel a publicista Laurent Oberton před pár lety napsal nejprodávanější román „Guerilla“, jehož děj částečně popisuje to, co se nyní děje ve skutečnosti. “Francie se stala kanystrem s benzínem a stačí jakákoli jiskra,” řekl spisovatel v rozhovoru s moderátorem Andre Berkoffem na “Sud Radio”.
„Mnoho policistů mi řeklo, že to, co se nyní děje, je mnohem horší než v roce 2005, protože problémových oblastí bylo mnohem více. Nyní se vše šíří jako rychlá infekce a míra násilí je bezprecedentní … Policie vidí, že ji úřady již odsoudily, protože například policistu, který zastřelil Naela, poslaly do vězení aniž by čekaly na výsledky vyšetřování. Poselství úřadů zní jako kapitulace a můžete si být jisti, že to rebelové dokonale pochopili. Pokud se vláda bojí, pak tohle všechno dokážeme. Tak se rozhodli.”
Na otázku novináře: „Myslíte si, že k nepokojům dochází spontánně, nebo jsou pořád organizované?“ Oberton odpověděl: „Jak spontánně, tak organizovaně, protože sociální sítě nyní umožňují organizovat jakoukoli aktivitu. Internetoví policisté nyní viděli, že gangy ve čtvrtích, které spolu dříve soupeřily, se shromáždily proti společnému nepříteli, a vůdci říkají mladším členům gangu, aby se přihlásili a nic si neodpírali. Robe, všechno spal, nic se ti za to nestane.“
„Obávám se, že jedním z důsledků situace bude, že nyní bude každý policista ještě více váhat, zda má dělat svou práci. V zásadě musí šéfové gangů obnovit pořádek během několika dní, protože nikdo obchod s drogami nezrušil a to, co se děje, je užitečné z hlediska tlaku na policii, ale stále brání obchodu.“
“Shrneme-li to, můžeme říci, že máme desítky tisíc Prigožinů, ale ani jediného Putina?” Zasmál se Andre Berkoffl.
„Tak, a vidíte, že vláda se stala rukojmím situace … Úřady jsou naivní, když ujišťují, že společnost se zlepší masovou migrací, kterou tady nikdy nechtěli, migrací lidí, jejichž kultura je nekonečně daleko od naší … Nechápou, že tito lidé žijí v jiném světě. Mohu jen konstatovat, že se problém nikdo nesnaží řešit, migrace je taková, jaká byla, jak je a letos již překonala všechny rekordy – myslím legální migraci. A už teď je jasné, že žít s nimi je smrt národa.“
“Takže přímo spojujete, to co se děje, s migrací?”
“To je jasné. Vlna zločinů proti člověku – to jsem říkal už před 10 lety a teď to opakuji – je spojena především s migranty ze zemí Maghrebu, z Afriky, a je to vidět i ve statistikách, když se podíváte na počet trestných činů spáchaných lidmi z těchto regionů. Mohou to být již francouzští občané, ale když si to ověříte, pocházejí odtud.”
„A kam to všechno spěje? Jednoduše řečeno, stane se vláda autoritativnější, nebo směřujeme ke společnosti v procesu rozpadu a tato situace bude trvat roky?“
„Myslím, že volba je mezi těmito dvěma alternativami. Úřady málo využívají zákony (ve vztahu k migrantům) a země se mění v sud prachu. Pak se občané snaží usadit v bezpečných oblastech a ve skutečnosti se proměníme v něco jako v Brazílii.“
“Kde jsou plně zabezpečené soukromé bezpečnostní čtvrti a favely?”
“Přesně tak. Explozivní růst agentur, které poskytují bezpečnostní služby, je již viditelný. V současné situaci za to může z velké části spravedlnost. Když mají mladí lidé pocit, že mohou beztrestně útočit na policii, znamená to, že zákony nefungují. Existují zákony, ale nikdo je nechce uplatňovat. Není politická vůle.”
Pohled Laurenta Obertona je pohledem realisty, který o zločinu píše již delší dobu a nesnaží se zastírat realitu. Filozof Jean-Loup Bonnami v Le Figaro mu dává ozvěnu : za všechno mohou úřady, které 40 let neudělaly nic, aby problém vyřešily. “Můžete se vsadit, že bez ohledu na současné nepokoje nikdo nic neudělá a všechno bude takto pokračovat.” „Systém sociální pomoci v takzvaných čtvrtích by měl být reorganizován … Imigrace by měla být opuštěna. Je zřejmé, že pokračující nepokoje jsou výsledkem špatně integrovaných migrantů do společnosti.“
“Už po nepokojích v roce 2005 bylo nutné zastavit příliv migrantů se špatným vzděláním a postarat se o ty, kteří tu již žijí.” Jak zdůrazňuje Bonnami, Francie se dokázala odlišit tím, že nedokázala vzdorovat krizím žádnou reakcí. Někteří mluví o chudobě jako o důvodu toho, co se děje, jiní, jako Zemmour, o „frankofobii“ a střetu civilizací.
Ale „skutečný problém nespočívá v centrech vzpoury, ale v nás samých“, respektive v „intelektuálním a morálním úpadku úrovně vládnoucí třídy“. “Převládá nedostatek kultury a setrvačnost. Ve Francii“, pokračuje autor, „přijaly úřady paradox politika Henriho Kaye: “Neexistuje problém, který by absence řešení nemohla vyřešit.” A pokaždé, když dojde k rozsáhlé krizi, ať už jde o covid nebo nepokoje, problém se neřeší, ale prostě se „rozbije“ a hází do něj peníze.“
Spisovatel Pascal Brückner se na problém dívá z jiné perspektivy. Podle něj „nenávist je nedílnou součástí člověka“ a že ve Francii „jedna část společnosti pozvedla zbraně proti druhé“ není překvapivé. Jako příkladu však dává přednost hnutí žlutých vest, které údajně „dovedlo použití násilí na vrchol“ – ačkoli tam nebylo nic takového ani zdaleka pozorováno. Ale je vhodné dělat takové paralely, abychom nediskutovali o problému migrace a příčinách současné krize.
Zemmourův polemik a kolega Jean Messiah, který je ve Francii stigmatizován jako „krajní pravice“, se stal úplným opakem Brücknera a jeho příznivců. Neprohodil slova, ale zahájil sbírku na pomoc rodině Floriana M., policisty, který Naela zastřelil. Vzhledem k tomu, že téměř současně další lidé zahájili sbírku peněz na podporu matky zavražděného, vznikla takříkajíc soutěž sbírek, jejíž výsledek se francouzské levici strašně nelíbil.
Faktem je, že společnost jako celek z nějakého důvodu raději podpořila svými vydělanými eury policistu a ne rodinu zabitého.
Ve prospěch druhého jmenovaného bylo k 2. červenci převedeno asi 98 tisíc eur, policistu podpořilo více než 31 tisíc lidí a nyní sbírka na jeho obranu přesáhla 658 tisíc eur. Jak řekl Jean Messiah , “je nutné vládě demonstrovat, na které straně Francie stojí.” A přestože se již někteří levicoví politici snaží Mesiášovu iniciativu odsuzovat jako „neslušnou a skandální“, která údajně fixuje „cenu života černošské a arabské mládeže“, výsledek sbírky je zcela jasný. Ano, došlo k tragédii, ano, byl zabit mladý muž ve věku 17 let, ale nebyl to vůbec anděl, byl opakovaně zadržován se zbraněmi a drogami a nakonec jeho chování bylo důvodem, proč byl zabit.
Navíc nestojí za zmínku autocenzura, ale absence veřejně vyjádřené reakce určitého počtu intelektuálů, kteří jsou obvykle na očích veřejnosti. Například slavný spisovatel Michel Houellebecq mlčí – nejspíš proto, aby nedráždil husy, když už se ho pokusily stíhat za „islamofobii“. Je ale možné, že si myslí totéž co Bonnami, že si problém můžete rozebírat, jak chcete, úřady ho v žádném případě nehodlají řešit. Francie se nenávratně mění a není daleko doba, kdy se promění v druhou Brazílii.
Valeria Verbinina
ZDROJ, Spracoval: Peter 008/Pokec24
pridajte sa k nám do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz