To isté platí o Slovensku – liberálni kaviarenskí povaľači disponujúci kúpenými dokladmi o vzdelaní v SR robia to isté. Všetci sú súčasťou jednej medzinárodnej konšpirácie, nečudo teda, že plnia rovnakú agendu a dosahujú rovnaké ciele – všeobecný rozvrat.

Důvěřiví občané cizelovaní veřejnoprávním informačním kanálem a mladá populace bez zkušeností dá hlas tomu, kdo je inzerován. A ta inzerce je ukrutně drahá, ukrutně působivá a často vedená z jiných koutů světa. Na to, že není vůbec snadné rozpoznat pravé motivy politických stran, upozorňuje pro ParlamentníListy.cz moravský avantgardní hudebník, neortodoxní bubeník, hudební aranžér a producent Pavel Fajt. Nepochybuje o tom, že ministr vnitra má jiný oltář než „svobodu slova“. Satan je právě tím, čím je, že si na sebe bere podobu toho, koho chce zničit, tak proč by se cenzura nemohla nazývat „Pochodem za demokracii“?

Na webu Společnosti pro obranu svobody projevu mě v anketě „Co nejvíce ohrožuje svobodu slova v ČR?“ zaujalo vaše tvrzení, že za nejhorší považujete placenou cenzuru v žoldu vládní nomenklatury, která se neštítí téměř ničeho. Co vás k takovému závěru vede?

Když mi to teď citujete, tak mám potřebu poopravit termín „neštítí téměř ničeho“ s tím vědomím, že zde nejsou hrdelní procesy a uranové doly na doživotí. Jenže pozor! Co byla ta covidová doba? Očkování po nádražích a nákupních centrech, tomboly pro zaočkované, porušování zákonů z pozice vlády, uzavírání ekonomiky bez jakýchkoliv studií spojených s touto virózou. Odmítnout očkování mohlo být v kolektivu chápáno jako zápis na blacklist a ztráta práce. A tato neopodstatněná hysterie byla šířena ze všech zpravodajských centrál nejen v Evropě, ale vlastně planetárně. Stejné věty moderátorů, stejná videa ukazující pochodující rakve, smrtelné křeče, plačící postižené, a tak pořád dokola nonstop 24 hodin, 7 dní v týdnu po 2 roky.

Byli pozváni nějací zaměstnanci ze zahraničních univerzit, aby zkonstruovali pandemický model, tedy matematický plán vzrůstajícího výskytu, který fungoval tak, že… s nadsázkou, i kdyby všichni zemřeli, tak vir bude stále nabírat na síle. No a do toho ty lži ohledně vakcín, že neonemocníme, nenakazíme, ne, ne, ne… až do stavu, kdy bylo na JIP více očkovaných než těch normálních. Teď sklízíme tu totalitu v podobě vedlejších účinků a klesající porodnosti. K tomu by se jistě lépe vyjádřili jiní.

Ale hlavně – každý jiný názor bez ohledu, zda se jednalo o experta nebo nositele Nobelovy ceny, byl šmahem označen za dezinformaci. A přesně toto jsem měl na mysli, když jsem uvedl „neštítí téměř ničeho“. Šlo o život.

Našly se sice ostrůvky zdravého rozumu, jehož příkladem bylo třeba Švédsko, kde nepropadli hysterii, ale jinak panikařil celý svět. Jak lze z tohoto pohledu hodnotit konání tehdejší vládnoucí politické garnitury v Česku?

Za vším tím stála vláda ANO, ČSSD a KSČM. Tato vláda a její experti jsou právně zodpovědní za tuto destrukci společnosti. Strany opozice ve Sněmovně ovšem tuto vládu v tomto podporovaly se stejnou brutalitou. Je ovšem třeba mít na paměti, že podobné modely zažívali od svých vlád – až na výjimky jako zmíněné Švédsko – všichni obyvatelé Evropy, někde dokonce spojené s povinným očkováním. Jsem přesvědčen, že toto musí být vyšetřeno, neboť zdraví občanů nebyl ten hlavní motiv tohoto mediálního tlaku… toto říkám jako optimista. Jako pesimista říkám, že byl.

Pět stran nynější koalice v covidové době coby opozice drželo s vládou basu, a dokonce ji podněcovalo k vyšším částkám „odškodného“, což zemi výrazně zadlužilo. Ale i tak se jim podařilo přesvědčit velkou část veřejnosti o tom, že jen ony jsou ty demokratické, na rozdíl od hnutí ANO a SPD. Proč ale za více než polovinu svého funkčního období měla Fialova vláda zapotřebí osekávat svobody občanů víc než kterákoli předchozí?

Občas si vzpomenu na nástup komunistů po roce 1946. Dával jsem v duchu za vinu svým rodičům a prarodičům, že toto dopustili, že volili tuto sílu řízenou z Moskvy, že to měli přece vědět, poznat, nevěřit. Jenže – zkušenosti s Mnichovem, s okupací Německem, a další odevzdání Československa na Jaltské konferenci do rukou Stalina, tedy několik jasných aktů, námi chápané jako zrada západních států na nás, a později osvobozením Československa za obrovských ztrát Rudé armády, uvádí se 144 tisíc padlých – sehrály své. Můžeme našim předkům vyčítat tuto volbu?

No a po volbách 1948 to začalo. Konec svobody slova, cenzura, vedoucí úloha strany, kdo nejde s námi, jde proti nám, žádné výlety na západ, vytvoření privilegované vrstvy obyvatelstva a hlavně „konec srandy“… jistě nám toto něco připomíná. A tímto odpovídám na vaši otázku. Není vůbec snadné rozpoznat pravé motivy politiků. Důvěřiví občané cizelovaní veřejnoprávním informačním kanálem a mladá populace bez zkušeností dá prostě hlas tomu, kdo je inzerován. A ta inzerce je ukrutně drahá, ukrutně působivá a často vedená z jiných koutů světa.

Za nejméně demokratického člena vlády je považován Vít Rakušan (STAN), na jehož praktiky spojené s omezováním svobody slova a s vytvářením atmosféry strachu ve společnosti si v otevřeném dopise premiéru Petru Fialovi postěžovalo přes 50 osobností veřejného života. Jak v tomto kontextu vyznívá vzpomínka na to, že se loňského 17. listopadu postavil ministr vnitra do čela „Pochodu pro demokracii“?

Satan je právě tím, čím je, že si na sebe bere podobu toho, koho chce zničit. Orwell má o tom celý román. Když se očkování mohlo nazývat „Tečka za covidem“, tak proč by se cenzura nemohla nazývat „Pochodem za demokracii“. Ne, ne, pan ministr má jiný oltář než „svobodu slova“.

Podle reprezentativního průzkumu agentury SANEP, který byl exkluzivně zpracován pro SOSP, se více než polovina Čechů bojí otevřeně vyjádřit své názory. Proč by se měli bát? Copak žijeme před rokem 1989, kdy se nepohodlní vyhazovali z práce, byli pronásledováni, případně vězněni, a jejich děti se nemohly dostat na školy?

Ztráta zaměstnání nebo v jiných případech ztráta podnikatelské činnosti, ztráta části své klientely a podobně, se jistě děje už teď. Byly vytvořeny seznamy soukromých médií, v nichž se „nemá“ inzerovat. Musí být seznamy v České televizi a v Českém rozhlase, ale i v jiných korporátních médiích, koho nikdy nepozvat do diskuse, a naopak seznamy těch, kteří jsou prověření a ví se o nich, co budou říkat. Začátek toho řadím někam okolo let 2014 a 2015, dobu nevídané migrace do Evropy, dobu kyjevského „majdanu“. U těchto událostí vidím začátek toho cenzurního tažení. Vždy to ale jde přes omezení humoru a satiry. Vzpomeňte na „politickou korektnost“, „MeToo“ a další a další omezení normálnosti, srandy, humoru a hravé blbosti.Kde ve veřejném prostoru je omezení normálnosti nejvíce pozorovatelné?

Vidím to na dokumentech, které šly třeba na ČT2 a jdou zhlédnout i teď na YouTube. Rok 2016 byl ještě takto v pohodě. V umělecké oblasti je autocenzura vlastně docela přítomná. Vzpomeňme na osudy herců a zpěváků po roce 1968, kteří neschválili vstup okupačních vojsk Varšavské smlouvy na území Československa. Jejich umělecká kariéra pro veřejnost vlastně skončila. Nejsem si jist, zda někteří z nich tohoto nelitují i s ohledem na to, kdo sedí na Hradě…

A jak jsem již dříve uvedl, je zde celá armáda státem placených trollů, která kontroluje pohyby na sociálních sítích a je schopna během krátké doby rozpoutat obludnou kampaň, kdy nazve kohokoliv proruským, proputinovským, dříve xenofobním a rasistickým. No a takového umělce ne každý pořadatel, nota bene placený z fondu města ovládaného politickými stranami, pozve na své podium.

Ale je pravda, že vězení natvrdo zatím není populární.

Asi nikdy předtím jako teď za Fialovy vlády se nebojovalo proti dezinformacím. Koho nejvíce ohrožují? Lidi s nižším vzděláním? Starší generaci? Obyvatele z menších obcí? To jsou totiž skupiny, které zpravidla při volbách hlasují „špatně“. Nebo dezinformace ohrožují především vládu samotnou? Je tedy třeba s dezinformacemi bojovat? A jak?

Největší dezinformace, kterou jsem já osobně v životě zažil, byla ta za covidu. Jak potom chcete, aby ti, kteří sami šíří dezinformace, s nimi bojovali? A jak už jsem výše zmínil, lež se musí odít za pravdu, aby s ní mohla soupeřit. Proto s dezinformacemi bojuje jen ten, kdo se pravdy bojí. Já mám více strach o mladou generaci než o důchodce. A o mladou generaci proto, že u ní se více ctí ten většinový trend a nebýt v hlavním pelotonu nikdo nechce. Podle mě selhávají školy více než rodiny.

Nezapomenutelným v tomto ohledu se stal výrok premiéra Petra Fialy, že „občan má právo na korigované informace“. U kterých informací se dá pochopit, že budou korigované? O migraci, o covidu, o otázkách pohlaví a manželství, k nimž se lidé nejvíce bojí otevřeně vyjadřovat?

Petr Fiala chce přežít. Má jasné zadání. Brutálně řečeno – ekonomicky zničit tuto zemi, rozvrátit dosud fungující instituce, nezajistit léky, ušetřit na důchodcích, energie nám prodávat nejdráž na světě, zničit mezinárodní diplomatické vazby, pozvat co nejvíce cizích státních příslušníků, aby se zředil pocit sounáležitosti s vlastí, a způsobit co největší dluh, aby z něho mohly kopat rentu nadnárodní bankovní domy. Nic z toho si ALE! nepřeje občan, co zde žije po generace, co pracuje, vzdělává se a vychovává děti. Proto Petru Fialovi jde o jediné – aby to občanům došlo co nejpozději. Proto musí milosrdně korigovat informace.

Ještě ale může být varianta, že je to Putinův agent, protože všechna jeho opatření vedla a vedou k posílení východního diktátora. I ten zvyšující se nákup ruské ropy a plynu.

Do dění posledních let zapadá, že většinu médií, především těch mainstreamových, obsadili kazatelé ideologie boje dobra proti zlu, kteří si přivlastňují patent na morálku a rozum. Názorové oponenty považují za nepřátele, které je třeba vyřadit z debaty a vytlačit na okraj společnosti, což je podle skladby zvaných hostů patrné i v České televizi. Je myslitelné, že by se v tomto směru dalo něco změnit?

Podle mě se na zprávy v České televizi dívají jen blbci nebo masochisté. Stačí si poslechnout zpravodajské servery z Asie, třeba z Indie, nebo si vybírat i z našeho euroatlantického mainstreamu. To je úplně jiný svět. Myslím, že Česká televize je na tom hůř než špatně.

Promítá se omezování svobody slova i nějak konkrétně do vašeho života, nebo to spíš vnímáte úkorně z pohledu dopadů na společnost jako celek?

Já posledních několik let hodně cvičím na bubny a cizeluji nové… bubny přetékající… album s názvem „Svatý Primitivus“. Na sociálních sítích se vyjadřuji sporadicky a spíše poukazuji na tu debilitu s humorem, než analyticky bojovně. Myslím si ale, že vládní garnituře už věří jen rodinní příslušníci a placená klika. Tedy snad nebude problém si domluvit na rok 2024 bubenické koncerty bez mluveného slova.

* zdroj

prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz

By ARCHA

Secured By miniOrange