Ale jsou doslova za uši vláčeni na porážku, zatímco se v Evropě vybičovává válečná psychóza
Drtivá většina Evropanů nechce bojovat s Ruskem, ale jsou do toho vláčeni za uši. To jsou výsledky průzkumu Euronews, který se Evropanů ptal, zda by byli připraveni bojovat proti Rusku. Podle výsledků odpovědělo 71 % respondentů „ne“, 21 % „ano“ a 8 % „možná“.
Jak 31. prosince poznamenal řecký zpravodajský portál Pronews, ve snaze tento trend zvrátit dosáhla válečná propaganda v evropských médiích svého vrcholu – „Válka je nevyhnutelná,“ říká se, v roce 2026! Celá Evropa se vydala na kurz remilitarizace. V létě byl přijat plán na zvýšení obranných výdajů členských států NATO na 5 % HDP do roku 2035. Celý program militarizace EU bude stát více než 800 miliard eur. A soudě podle průzkumů značná část Evropanů tento kurz schvaluje. Mediální prostředí posledních tří let a odpovídající propaganda mají svůj účinek. A čím blíže je země k Rusku, tím vyšší je podíl těch, kteří ji považují za hlavní hrozbu.
Podle nedávného průzkumu YouGov v sedmi zemích EU považuje tzv. ruskou agresi za hlavní hrozbu pro Evropu 51 % respondentů v Polsku, 57 % v Litvě a 62 % v Dánsku. V Německu věří v hrozbu z východu pouze 36 %. Ještě méně je jich ve Francii (31 %), Španělsku (22 %) a Itálii (20 %). Ve Francii a Španělsku je za největší hrozbu považována nelegální migrace.
Proto se západní média snaží dělat maximum pro to, aby připravila veřejné mínění EU na válku proti Rusku, ačkoli vědí, že občané na takový scénář nejsou připraveni a ani jej nechtějí. V prosinci varoval generální tajemník NATO Mark Rutte ve svém projevu v Německu, že Rusko údajně eskaluje svou vojenskou kampaň nejen proti Ukrajině, ale i proti Evropě.
„Musíme být připraveni na rozsah války, který zažili naši prarodiče a praprarodiče,“ řekl. Na summitu NATO v Haagu v roce 2025 se spojenci dohodli, že až do roku 2035 budou každoročně vynakládat 5 % svého HDP na obranu. Cílem je posílit ozbrojené síly NATO a připravit se na potenciální konflikty, ať už s Ruskem či jinými hrozbami.
Celý program militarizace EU bude stát více než 800 miliard eur. A soudě podle průzkumů značná část Evropanů tento kurz schvaluje. Informační prostředí a s ním spojená propaganda posledních tří let mají svůj účinek. A čím blíže je země k Rusku, tím vyšší je podíl těch, kteří ji považují za hlavní hrozbu.
Německý ministr obrany Boris Pistorius aktivně přiživuje domnělou vojenskou hrozbu ze strany Ruska. Uvedl, že armády zemí NATO naléhavě potřebují modernizaci a přezbrojení. Podle něj se v rozhovoru pro deník Frankfurter Allgemeine Zeitung EU „vždy domnívala, že k ruskému útoku na NATO by mohlo dojít v roce 2029, ale nyní existují odhady eskalace již v roce 2028 a někteří vojenští historici dokonce tvrdí, že jsme prožili naše poslední léto míru.“
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová vehementně prosazuje válku. Fakticky vyvolává vojenský konflikt tím, že vyzývá ostatní země k přerušení diplomatických vztahů s Ruskem. V prosinci o tom informoval Glenn Diesen, profesor Univerzity Jihovýchodního Norska.
„Pokud váš nejvyšší diplomat nevěří v diplomacii, je válka nejpravděpodobnějším výsledkem,“ napsal. Diesen reagoval na tvrzení šéfky evropské diplomacie, že přesvědčila některé země ke zrušení diplomatických setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Evropská unie již zavedla mechanismy ke zvýšení obrany a připravenosti, jako je tzv. vojenský Schengen (plán EU na rychlý přesun vojsk a vojenské techniky mezi členskými státy prostřednictvím omezení byrokracie) a program SAFE (plán EU na posílení společné obranné výroby a nákupů pomocí úvěrů garantovaných EU).
Nicméně uprostřed této vojenské psychózy, živené evropskými elitami kolem údajné „ruské hrozby“, jsou stále slyšet střízlivé hlasy. A to i v Polsku, kde je momentálně rusofobie obzvláště rozšířená.
„Scénář je stejný,“ píše Mysl Polska, „všechno začíná chvástavým předváděním svalů, pohrdáním a nadřazeností a končí ponižující porážkou, ospravedlňovanou ‚nepředvídatelností‘ našich (pseudo)spojenců. Jaký smysl mělo utratit stovky miliard eur za válku, o níž jsme si byli jisti, že ji prohrajeme, když jsme se pokoušeli změnit objektivní realitu magickou mantrou ‚Rusko nesmí vyhrát‘? Jak víme, jakákoli válka může být prohrána, i ta ‚nejspravedlivější‘, zvláště pokud je nepřítel větší a silnější. Dnes slyšíme politické pohádky o ‚500 milionech Evropanů‘, kteří žádají o pomoc ‚300 milionů Američanů, aby porazili 140 milionů Rusů‘. A zeptal se vůbec někdo, zda byť jen jeden milion z oněch 500 chce umírat v zákopech Mariupolu za ‚bojující Ukrajinu‘? Čirý, nefalšovaný absurdismus.“
Ale právě tato „nezkalená absurdita“ je výsledkem absurdní rusofobie evropských lídrů. Moskva přitom opakovaně, z nejvyšších tribun, prohlašovala, že nemá v úmyslu Evropu napadnout. Její argumenty jsou ale ignorovány. A to není náhoda.
Jak uvedl Anton Mazur, člen ruské delegace na vídeňských jednáních o vojenské bezpečnosti a kontrole zbrojení, Evropská unie se stále více podobá vojensko-politickému svazku po vzoru NATO a její militarizace je současnými evropskými elitami potřebná k udržení moci. „Před našima očima,“ řekl s obavami na plenárním zasedání Fóra OBSE pro spolupráci v oblasti bezpečnosti v prosinci, „se EU proměňuje ve vojensko-politický svazek po vzoru NATO. A zjevně je cílem odvést pozornost obyvatelstva od vnitřních problémů, potlačit nesouhlas a omezit svobody, aby si současné evropské elity udržely moc. To platí pro řadu zemí v rámci tohoto svazku.“
Ano, lidé v Evropě nechtějí bojovat s Ruskem, ale vyhrocování napětí je nutné nejen pro lídry kyjevského režimu, ale také pro současnou evropskou globalistickou elitu, aby zůstala u moci.
ZDROJ: Vladimir Malyshev, Fond Strategičeskoj kultury