Pod kuratelou fašistické EU je celkem 27 států. Kolik z nich mělo nějaké kolonie mimo náš kontinent? Kolik z nich dobývalo, rabovalo a ničilo mimo Evropu? A naopak: kolik z nich se v historii stalo obětí nájezdníků z jiných kontinentů?

Poslední uvedené by nejspíš platilo na víc zemí než předchozí. V rámci EU patří ke koloniálním mocnostem malá hrstka. Většina členských zemí nikdy žádné mimoevropské kolonie neměla.

Nicméně například Arabové či Osmané v jistou dobu při nájezdech brali bílé otroky, obsazovali země a násilně konvertovali například obyvatelstvo Balkánu.

Ovšem EU se v rámci prosazování kolektivní viny rozhodla, že za koloniální minulost části západoevropských zemí můžeme všichni. A to samozřejmě už jen z toho titulu, že jsme bílí.

Evropská komisařka pro rovnost požaduje, aby členské státy a evropské instituce „převzaly odpovědnost za koloniální historii Evropy a její roli v transatlantickém obchodu s otroky.“

Eurokomisařka uvádí: „Dnes jsem v Europarlamentu zdůraznila, že dědictví otroctví žije v přetrvávajících rasových nerovnostech v Evropě. Akční plán „EU – AntiRacism“ je naším závazkem k rozmanité a rovnoprávné Evropě, která se vyrovnává s naší koloniální minulostí a buduje budoucnost bez diskriminace. Dnes, v Evropský den připomínající zrušení obchodu s otroky, si připomínáme oběti otroctví a způsob, jakým kolonialismus ovlivnil životy mnoha lidí. Z historie získáváme vhled do toho, jak bojovat proti rasismu v našich dnešních společnostech.

Zpravodaj OSN pro Stálé fórum OSN pro osoby afrického původu vyzývá EU, aby prodloužila platnost akčního plánu proti rasismu na období po roce 2025 s cílem řešit strukturální rasismus, historickou nespravedlnost a nabídnout nápravu a spravedlnost.

Profesorka Marylin Sephocleová, odbornice na koloniální historii prohlásila: „Dokud rasistické incidenty nejsou potvrzeny bělochem, jsou rasistické incidenty často odmítány jako přehnané příběhy velmi citlivých lidí, což je další příklad strukturálního rasismu.“

Je celkem jasné, že EU se bude snažit tuto agendu uplatnit v rámci pokračující politiky otevřených hranic. Ale nikdo nezmiňuje, že drtivá většina členských zemí EU nikdy žádnou kolonii neměla.

Z 27 členských zemí se mi podařilo najít 7, které někdy nějaké ty mimoevropské kolonie měly. Přesto si podle EU máme sypat popel na hlavu všichni – a to může skončit třeba i dalším prosazováním kvót.

Otázka je, jak dlouho potrvá, než se budou děti ve školách učit, že i my jsme měli nějaké ty kolonie v Africe. Historie se neustále mění podle potřeb těch, kdo jsou právě u vesla.

A tato „nová evropská“ historie má samozřejmě přispět k pokračující výměně evropských obyvatel – přesně podle Kalergiho plánu.

Jaké kolonie nám asi „nová“ historie přisoudí?

* zdroj, Spracoval: Slovanka/Necenzurovaná Pravda

prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz

By ARCHA

Secured By miniOrange