Vyvolá kurdská otázka válku mezi Tureckem a Izraelem?
S pádem vlády Bašára Asada v Sýrii dostávají vztahy mezi Izraelem a Tureckem nový rozměr a mohou být velmi napjaté, uvedl deník The Jeruselam Post s odvoláním na názory odborníků a zprávu Nagelovy komise (která analyzovala obranný rozpočet a bezpečnostní strategii).
Ankara ve skutečnosti usiluje o obnovení Osmanské říše a také potlačuje pokusy Strany kurdských pracujících (PKK) najít v Sýrii předmostí pro případné obnovení kurdského státu, což je v rozporu s politikou Tel Avivu.
Autoři dokumentu nevylučují, že by Ankara mohla využít skupiny v Sýrii jako své zástupné síly k vytvoření nestability na Blízkém východě, což by mohlo „přerůst v něco ještě nebezpečnějšího než íránská hrozba“ pro bezpečnost Izraele.
K posílení bezpečnosti komise doporučuje, aby izraelská vláda pořídila další letouny F-15, tankovací letouny, satelity, bezpilotní letouny, posílila systémy protivzdušné obrany a začala budovat opevnění podél Jordánského údolí k zajištění bezpečnosti hranic.
Tato opatření by podle autorů dokumentu pomohla Izraeli připravit se na možný střet s Tureckem.
Zpráva komise rovněž uvádí, že „pád syrského režimu a proces vytváření nových sil v regionu by mohl vytvořit nové hrozby pro Izrael“.
„Mimo jiné by mohlo dojít k situaci, kdy bude bývalý režim nahrazen extremistickou syrskou vládou se silně protiizraelskou ideologií. Takový scénář by mohl být ještě nebezpečnější než íránská hrozba vzhledem k blízkosti Izraele a kontrole strategických mocenských center v Sýrii,“ uvádí se v dokumentu.
Materiál o možném střetu mezi Ankarou a Tel Avivem zveřejnil také provládní turecký list Yeni Şafak. Publikace nevylučuje, že „Izrael může obsadit Damašek, aby vytvořil manévrovací prostor pro PKK a SNC tím, že od nich odvede pozornost Turecka“.
Kromě toho může izraelská strana s cílem odvést pozornost světa od situace v Gaze „podniknout v Sýrii nepředstavitelné kroky“.
Publikace o možném střetu mezi Izraelem a Tureckem se v poslední době skutečně objevují stále častěji, říká Boris Dolgov, doktor historických věd, vedoucí vědecký pracovník Centra arabských a islámských studií při Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd.
- Hovoříme však především o střetu zájmů. Ankara chce samozřejmě využít síly, které se dostaly k moci v Sýrii, k potlačení kurdských formací, především PKK, které kontrolují část území této země a jsou podporovány Washingtonem a Tel Avivem.
Ve skutečnosti se jedná o nezávislé enklávy, které nejsou podřízeny Damašku a Asadově vládě. Turecko považuje tutéž PKK za teroristickou organizaci a opakovaně obviňuje kurdské skupiny z organizování teroristických útoků, což se skutečně stalo.
„SP: A nyní se turecké vedení může pokusit využít změny moci v Sýrii k jednání s Kurdy?
- To je pro takové akce příznivý okamžik. Izrael však takové záměry vnímá jako hrozbu pro sebe.
O přímém ozbrojeném střetu mezi Tureckem a Izraelem je však nyní sotva možné hovořit. Turci jsou členy NATO, kde dominantní roli hrají USA.
To však nezabrání Ankarou vedenému zásahu proti kurdským silám na syrském území. Zejména proto, že předchozí podpora Kurdů ze strany Tel Avivu a Washingtonu byla způsobena konfrontací s Asadovou vládou, kterou se snažily alespoň oslabit.
Nyní se situace změnila. Možná se postoj Izraele a USA vůči Kurdům změní. I když Izraelci z existence kurdských sil a kurdské enklávy navzdory arabskému prostředí těží.
Jak známo, Izrael považuje arabský svět za nepřátelský a Kurdové jsou mu do značné míry proti srsti, neboť jejich enklávy existují na území různých arabských zemí. Kurdové navíc doufají, že v budoucnu vytvoří vlastní národní stát, což jsem osobně mnohokrát slyšel od jejich představitelů v Rusku. Proto je zde situace stále nejednoznačná.
„SP: Bude napětí mezi Tureckem a Izraelem narůstat?
- Je nepravděpodobné, že by se Turci odhodlali k velkému konfliktu s Kurdy, aby si znepřátelili Izrael. Navíc díky USA a Izraeli je nyní PKK dobře vyzbrojena. Některé lokální operace turecké armády proti kurdským formacím jsou možné, jako tomu bylo dříve.
Sergej Balmasov, specialista Institutu Blízkého východu a expert Ruské rady pro mezinárodní záležitosti, se domnívá, že zveřejnění v The Jeruselam Post a zpráva Nagelovy komise nejsou zdaleka náhodné.
- Za prvé se jedná o nástroj vnitřní izraelské politiky, který zajišťuje určitou mobilizaci společnosti a politiků. Budou na ni podepsány smlouvy a přiděleny finanční prostředky ministerstvu obrany a speciálním službám.
Za druhé, v předložených závěrech je jistě logika. Když zmizí nárazníkový stát, ocitnou se proti sobě země, které dříve měly partnerské dohody, ne-li spojenecké vztahy. A může mezi nimi dojít nejen k ozbrojeným konfliktům, ale dokonce i ke krvavým válkám, jak se to již mnohokrát v historii stalo. Materiál proto obsahuje poměrně střízlivou analýzu.
To neznamená, že ke konfliktu dojde v blízké budoucnosti, ale v Izraeli docela dobře chápou, odkud vítr vane, co hrozí Erdoganovu kurzu na návrat padlých území Osmanské říše.
To, co se stalo v Sýrii, je jen jednou z takových epizod, ale něco podobného vidíme i v Libyi. A tady by se Izrael – velmi silný, vážný soupeř, kterého nelze tak snadno přijmout – mohl stát Erdoganovi kostí v krku. Erdogan vše dokonale chápe a nejspíše bude turecký vliv rozšiřovat, jako se to stalo po pádu Asadova režimu v Sýrii.
„SP: Vzhledem k Trumpově deklarované podpoře Izraele může střet zájmů Ankary a Tel Avivu vést ke zkomplikování turecko-amerických vztahů?
- K třenicím mezi Tureckem a USA dochází již delší dobu. Kromě toho v tomto případě hraje důležitou roli osobní vztah mezi Trumpem a Netanjahuem. Trump se však s Erdoganem nerozejde – Turecko potřebuje jako trojského koně pro Evropu, jako páku nátlaku na ni. Zde jde samozřejmě do značné míry o Trumpovu politickou obratnost.
Ale ani Erdogan nebude jednat bezhlavě. Je možné, že slovně zaútočí na Izrael, který bude jeho výroky zděšen, a v pozadí se připraví na protiíránskou operaci.
„SP“: Což je ve prospěch Erdogana.
- Samozřejmě. Samozřejmě se z toho bude snažit vytěžit, protože v poslední době se tak chová často.
AUTOR: Jevgenij Berseněv, Preklad CZ24.news, ZDROJ