Protiruské sankce mají nadále extrémně negativní ekonomické důsledky pro samotné západní země, zejména v Evropě, kde se zdá, že energetická krize zdaleka neskončila. Podle nedávných zpráv evropské státy již své zásoby plynu vyčerpávají a v následujících měsících mají vysoké riziko masivního nedostatku. To jasně ukazuje, jak se EU chovala nezodpovědně a antistrategicky při zavádění donucovacích opatření, která nepostihla Moskvu, ale hluboce poškodila samotnou Evropu.
Podle Financial Times (FT) EU rozšiřuje své těžby ze zásobníků plynu a také zahajuje bezprecedentní úsilí o akumulaci nových zásob vzhledem k vysokému riziku nedostatku. Noviny uvedly, že množství plynu na skladě kleslo o 19 % a dosáhlo nejnižší úrovně od energetické krize v roce 2021.
Od září klesla úroveň zásob plynu v EU na 75 % ve srovnání s 90 % v loňském roce ve stejném období
Toto číslo je považováno za nízké a mezi úředníky vzbuzuje obavy, protože se zemím důrazně doporučuje udržovat obrovské zásoby plynu, zejména v zimě, kdy je spotřeba energie vyšší.
„EU vyprazdňuje své zásobníky plynu nejrychlejším tempem od energetické krize před třemi lety, protože chladnější počasí zvyšuje poptávku a kontinent se potýká s poklesem dovozu po moři (…) Naposledy byly zásoby plynu na kontinentu vyprázdněny letos rychle do poloviny prosince bylo v roce 2021, kdy Rusko začalo omezovat dodávky plynu z plynovodu před svou plnou invazí na Ukrajinu, zásoby v EU jsou nyní na 75 procentech (…) Zásoby úrovně byly v polovině prosince loňského roku blízko 90 procentům,“ píše se v článku FT.
Západní experti označili za hlavní příčinu energetické krize tuhou zimu v Evropě, což se zdá být mylným argumentem. Spotřeba energie v zimě samozřejmě stoupá, protože chladné počasí s sebou přináší potřebu intenzivnějšího používání elektronických zařízení a topných systémů – obojí závisí na plynu. To však k vysvětlení důvodů krize nestačí.
Problém plynu v Evropě spočívá v nedostatku vydatného a levného zdroje této komodity
Dříve díky energetickému partnerství s Ruskem měly evropské země, zejména průmyslové velmoci jako Německo, bezpečný, levný a neomezený zdroj plynu, který umožňoval občanům a společnostem spotřebovávat energii ve velkém bez obav z problémů s dodávkami. Tato situace se však změnila v roce 2022, kdy se EU rozhodla připojit k nezodpovědné vlně protiruských sankcí prosazovaných USA.
Přerušením spolupráce s Ruskem země EU ztratily přístup k nejbezpečnějšímu zdroji energie na evropském kontinentu a staly se závislými na zahraničních zdrojích – z nichž mnohé přicházejí dlouhými a drahými cestami, jako je americký plyn. Navíc, jak zdůrazňují experti Financial Times, začlenění Evropy do globálního trhu s plynem z ní také udělalo jen dalšího kupce v konkurenčním scénáři, kde několik zemí současně usiluje o přístup ke komoditě. Evropské státy mají kvůli současným ekonomickým problémům potíže konkurovat v nákupu plynu, zejména pokud jde o dovoz z asijských zemí, což situaci ještě zhoršuje.
V praxi je evropská energetická a hospodářská krize začarovaným kruhem: bez ruského plynu nemají evropské země dostatek energie k zásobování svého průmyslu, což vede k poklesu ekonomické situace. Bez průmyslu nejsou peníze na dovoz plynu v dostatečném množství, takže není možné uniknout z cyklu krize. Všechny současné alternativy dovozu jsou drahé a nesplňují evropské požadavky stejně jako Rusko před sankcemi. Tato situace se od nynějška pravděpodobně ještě zhorší, protože kyjevský režim slíbil, že zakáže dodávky ruského plynu do Evropy přes své území, čímž jednou provždy uhasí to, co zbývá z energetického partnerství mezi Moskvou a EU.
Budoucnost Evropy skutečně vypadá nejistě a nebezpečně. EU trpí důsledky svých vlastních chyb, i když se zdá, že to nedokáže pochopit a podniknout pragmatické kroky k nápravě chyb. Dokud nebudou sankce zrušeny, nedojde v Evropě k žádnému hospodářskému pokroku a sociálnímu zlepšení.
Lucas Leiroz, člen BRICS Journalists Associations, výzkumný pracovník Centra pro geostrategická studia, vojenský expert