V úterý jsem na X (Twitteru) zveřejnil příspěvek, který shrnul nejhorší ekonomický scénář izraelsko-palestinské války. Obsahuje 10 bodů:
- Konflikt eskaluje v regionální válku, do které se přímo zapojují USA.
- OPEC reaguje ropným embargem.
- Írán uzavírá Hormuzský průliv.
- Cena ropy dosahuje $300/barel.
- Evropa se propadá do plné energetické krize kvůli nedostatku LNG.
- Masivní nárůst cen energií znovu oživuje inflaci a centrální banky odpovídajícím způsobem reagují.
- Kolaps finančních trhů a globálního bankovního sektoru.
- Dluhová krize zachvátila USA a nutí Federální rezervní systém uzákonit další finanční pomoc.
- Obchod s petrodolarem se hroutí.
- Začíná hyperinflace.
V tomto příspěvku popisuji každý krok.
Opakuje se historie?
V říjnu 1973 Izrael bojoval v Jomkipurské válce proti koalici arabských států vedených Egyptem a Sýrií. V důsledku toho Organizace arabských zemí vyvážejících ropu vyhlásila ropné embargo proti západním zemím, které podporovaly Izrael. Za šest měsíců vzrostla cena ropy celosvětově téměř o 300 % a ještě více v USA, které se v té době staly závislými na ropě z Blízkého východu.
V současné době, v nejhorším případě, zahajuje Izrael velkou protiofenzívu proti Palestině, která povede k vyhlášení války Izraeli ze strany Íránu a Sýrie (mohou se připojit i další země).
V této situaci budou USA téměř jistě nuceny reagovat a podílet se na obraně Izraele. Úderná skupina nosičů Ford (která zahrnuje největší válečnou loď na světě, USS Gerald R. Ford) byla vyslána do východního Středomoří a Bidenova administrativa údajně zvažuje vyslání další úderné skupiny nosičů do východního Středomoří. Objevují se také zvěsti o amerických vojenských nákladních letadlech, které podnikají pravidelné lety do Izraele.
Jakékoli přímé zapojení USA do války by si téměř jistě vynutilo reakci Organizace zemí vyvážejících ropu nebo OPEC nebo alespoň některých jejích členů. To by s největší pravděpodobností mělo podobu ropného embarga vůči USA a možná i Evropě.
Hormuzský průliv je klíčový úzký průliv pro globální trhy s ropou. Prochází jím jedna šestina veškeré ropy a jedna třetina veškerého zkapalněného zemního plynu neboli LNG spotřebovaného na světě.
Průliv zahrnuje osm ostrovů, z nichž sedm je pod kontrolou Íránu, ale na všech osmi má vojenskou přítomnost. Írán má tedy vojenskou kapacitu uzavřít úžinu.
Prostředků k uzavření průlivu je spousta. V zásadě se pohybují od uzavření na základě hrozeb, kdy Írán hrozí potopením jakéhokoli tankeru, který jím propluje, až po skutečné potopení supertankeru, který průliv uzavírá na neznámo dlouhou dobu a také znečišťuje Perský záliv. Vzhledem k tomu, že téměř 85 % íránského dovozu prochází úžinou, lze druhou možnost považovat za nepravděpodobnou.
Pokud by došlo k uzavření, nebo dokonce k přerušení dopravy přes Hormuzský průliv, zatímco bude pokračovat protiruské ropné a plynové embargo, s největší pravděpodobností bychom byli svědky toho, že světové ceny ropy a LNG vyletí raketově do nevídaných výšin. To by sice oživilo rychlou inflaci, ale také by to mělo vážnější důsledky.
Achillova pata Evropy
Po uzavření většiny plynovodů dodávajících ruský plyn do Evropy se kontinent spoléhá na globální trh LNG, aby zaplnil mezeru. A co je nejdůležitější, Evropa se při dodávkách plynu spoléhá na zdroje z USA i ze Středního východu.
Například Německo právě podepsalo smlouvu s Ománem na LNG dodávky plynu, které procházejí Hormuzským průlivem. Německo také podepsalo dohodu s americkou společností Venture Global o dodávkách LNG, díky čemuž se Venture Global stal největším poskytovatelem LNG do Německa. Avšak zařízení, odkud se plánuje plyn do Německa dodávat, VG ještě ani nezačala stavět!
USA představovaly během minulého roku něco málo přes polovinu evropské poptávky po LNG, přičemž Rusko a Blízký východ poskytly přibližně 30 %. Pokud by byly oba tyto posledně jmenované zdroje přerušeny nebo jejich dodávky vážně omezeny, je nepravděpodobné, že by USA nebo jiné zdroje mohly zaplnit mezeru, protože globální trh LNG je nedostatečně zásobován.
Navíc, kombinace přerušení dodávek plynu z Blízkého východu (a možná i Ruska) při normální nebo chladné zimě by mohla vytvořit naprosto zničující podmínky pro již tak „jemně vyvážený“ evropský trh s plynem.
To znamená, že izraelsko-palestinský konflikt má schopnost vykolejit všechny plány na energetickou bezpečnost v Evropě, protože ruský plyn byl odpojen či omezen (a vyhozen do povětří). Je těžké podceňovat závažnost této hrozby, protože německé a evropské ekonomiky se již propadají do recese.
Návrat energetické krize (s pomstou!) by s největší pravděpodobností zasadil evropské ekonomice smrtelnou ránu a svrhl by její bankovní sektor se známými globálními důsledky.
Od finančního chaosu k hyperinflaci
Znovuoživené inflační tlaky by přirozeně donutily centrální banky uzákonit další kolo zvyšování úrokových sazeb. To by způsobilo zmatek mezi spotřebiteli a korporacemi, ale také na kapitálových trzích. Výnosy státního dluhu by pravděpodobně explodovaly. Poté bude následovat úplný kolaps trhu aktiv a úvěrových trhů, jako na jaře 2020.
V tuto chvíli bychom s největší pravděpodobností viděli, jak centrální banky posunou své „měnové zvrácenosti“ na jinou úroveň. To znamená, že by sice zvyšovaly úrokové sazby, aby potlačily inflaci, ale zároveň by uzákonily programy nákupu aktiv na podporu trhů se státními dluhopisy, úvěry a aktivy.
Záchrana finančních trhů si vyžádá několik bilionů dolarů, jako na jaře 2020. To by do globální ekonomiky vytlačilo obrovské množství peněz a zejména amerických dolarů. To by přirozeně výrazně zvýšilo inflační tlaky, ale existuje riziko ještě něčeho daleko horšího.
Jako „jadernou možnost“ by OPEC mohl zcela přestat používat dolary v obchodu s ropou
To by znamenalo, že poptávka po dolarech by se náhle zhroutila a „přebytečné dolary“, dříve používané k nákupu ropy, by nakonec zamířily domů. To by vytvořilo bezprecedentní nárůst peněžní zásoby v USA a vytvořilo dokonalé podmínky pro hyperinflaci s kolabující výrobou v důsledku hluboké recese poháněné rychlou inflací, vysokými úrokovými sazbami a bankovní krizí. Zmatek v americké ekonomice, a tím i ve světě, by nebyl ničím menším než apokalypsou.
Závěry
Když to dokončuji (11. října), první zprávy o raketových útocích na Izrael ze strany Hizballáhu se objevily v X (Twitter). V tuto chvíli je nemožné tato tvrzení potvrdit nebo vyvrátit. Pokud k tomu došlo, právě jsme podnikli kroky k dosažení prvního bodu nejhoršího scénáře.
V každém případě výše nastíněný scénář podtrhuje vážnost situace, ve které se aktuálně nacházíme. Izraelsko-palestinský konflikt má kapacitu:
1) dát Evropě energetický mat a
2) iniciovat zničující kolaps americké ekonomiky.
Je však třeba poznamenat, že i když je v současné době nepravděpodobné, že bychom se dočkali splnění všech 10 bodů, ale pokud bychom dosáhli byť jen prvních bodů, zasadily by zdrcující ránu křehké globální ekonomice. Proto je potřeba situaci velmi bedlivě sledovat.
Bez ohledu na to nemusí být špatný nápad koupit zlato, benzín, plyn a dřevo (pokud máte kamna).
I nadále budeme poskytovat informace v bulletinu GnS Economics GnS Economics Newsletter.
AUTOR: Tuomas Malinen, ZDROJ, Spracoval: Janinna/Pokec24
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz