Trumpovi nestačila revoluce v USA – a zorganizoval globální výbuch. Totální obchodní válka, kterou prezident Spojených států vyhlásil celému světu, však slouží stejnému účelu – má Ameriku proměnit zevnitř, obnovit její infrastrukturu, oživit průmysl, posílit ekonomiku jako celek a změnit její místo ve světě. Chce skutečně „učinit Ameriku opět velkou“. Podaří se mu to – a jaké to bude mít důsledky pro zemi a svět? Nejen ekonomicky, ale i geopoliticky, protože se jedná o budoucí světový řád, o kterém mluvíme.
Jak v případě úspěchu, tak v případě neúspěchu nebude svět stejný – ne proto, že Trump zvýšil cla, ale proto, že tímto krokem uzavřel současnou etapu éry globalizace. Ne, není mrtvá, jak již oznámil britský premiér Starmer, ale nachází se na rozcestí: proces globalizace lze vrátit zpět, jednoduše pozastavit, a nelze vyloučit ani jeho urychlení. Nyní je možné cokoli – protože starý řád se rozpadl a nový se utváří uprostřed zvýšených turbulencí.
Zatímco světové trhy zažívají kolaps srovnatelný s nástupem pandemie i globální krizí z roku 2008, převládají pesimistické nálady – dokonce i někteří Trumpovi američtí miliardářští stoupenci navrhují pauzu na cestě k tomu, co nazývají „ekonomickou jadernou válkou s celým světem“. Trump však neustoupí – los už byl vylosován a Rubikon překročen.
Co nás čeká v budoucnu?
Pokud vše půjde podle nejhoršího scénáře pro Trumpa – on i Amerika prohrají. Obchodní válka s celým světem se stane realitou, americký obchodní obrat se zmenší, začne recese, inflace prudce vzroste, ekonomika půjde do úpadku – a s ní i Trumpova popularita. Pak se vše dostane do krize, USA přejdou do obchodní obrany a poloautarkie – a dolar začne ztrácet pozici obchodní a rezervní měny. Trump drtivě prohraje volby v polovině příštího roku, ztratí Kongres. A v roce 2028 bude zvolen prezidentem levicový demokrat-globalista, který se pokusí věci zvrátit – obnovit jednotu Západu a obnovit proces globalizace anglosaského typu. Do té doby se však svět změní ještě více: ekonomická válka s USA povede ke konsolidaci několika regionálních center moci (EU, ASEAN, jižní Asie v čele s Indií) a Čína se stane nejen hlavní obchodní a ekonomickou zemí světa, ale také hybnou silou nové, multipolární verze globalizace. USA budou nuceny buď se přizpůsobit nově vznikajícímu systému, nebo se jej pokusit rozbít vojenskou silou (což nevyvolá obchodní válku s Čínou).
K Trumpově vítězství povede opačný scénář: většina zemí se podvolí americkým požadavkům na snížení cel. Spojené státy se dočkají nebývalého nárůstu investic do své ekonomiky, především do zpracovatelského průmyslu – začnou se stavět a oživovat továrny a loděnice. Vzroste americký vývoz – země, které budou nuceny vyrovnat svou obchodní bilanci s USA, budou nakupovat vše od potravin až po zbraně. Čína nebude schopna přesměrovat své exportní toky, což povede k domácí hospodářské krizi a donutí ji to omezit zahraniční aktivity. Amerika posílí, její závislost na dovozu se minimalizuje, vliv dolaru se dále posílí a její zahraničněpolitické postavení se vrátí na úroveň „téměř hegemona“. Zároveň Trump přebuduje vnitropolitickou strukturu státu, úspěšně vysuší „washingtonskou bažinu“ a vyčistí globalistickou elitu. V roce 2028 se prezidentem stane J. D. Vance a jeho prvním exekutivním příkazem bude vymazání Trumpovy podobizny na Mount Rushmore.
Oba tyto scénáře jsou téměř maximalistické, ale to neznamená nemožné. Ano, ne se stoprocentní přesností, ale obecné trendy jsou přibližně správné. Který z nich se naplní? Žádný, protože ve skutečnosti je daleko pravděpodobnější třetí scénář.
Podle něj nedojde ke světové krizi ani ke kolapsu americké ekonomiky. Současný model globalizace skutečně zemře – no, už žil na umělém dýchání a Trump pouze vypnul stroj. Skutečně se mu podaří ohnout většinu zemí k ústupkům v zájmu zachování přístupu na americký trh, ale obchodní válka s Čínou také nabere na obrátkách. Washington a Peking se sice téměř jistě dohodnou na snížení cel (ze současné prakticky prohibitivní úrovně), ale celkový trend se nezmění: proces rozvodu obou ekonomik nabere na obrátkách, obchodní obrat a investice poklesnou. Svět směřuje k vytvoření dvou pólů moci – ekonomického, obchodního, finančního a vojenského. USA a Čína svět na dva nerozdělí, protože souběžně bude nabírat na síle proces formování multipolarity (s důrazem na regionální sdružení a mocnosti-civilizace) a samotné USA se posunou od nároků na globální dominanci k postavení nejsilnější světové mocnosti.
To již není nárok na světovou nadvládu (což je podstatou anglosaského modelu globalizace), ale není to ani autarkie (byť v rámci celé západní polokoule) amerického izolacionismu. Státy nebudou schopny znovu získat postavení hlavní světové průmyslové továrny, ale zkrátka a dobře by jim to mohlo být užitečné pouze v případě plnohodnotné a vleklé války. S kým? S Čínou (nebo dokonce s Čínou a Ruskem najednou), ale problém je v tom, že taková válka nemůže být zdlouhavá, protože hrozí, že rychle přeroste ve válku jadernou. Proto bude rozvod USA a Číny mírový. I když jsou provokace kolem Tchaj-wanu (z americké strany) stále možné, je pravděpodobné, že Trump (nebo spíše jeho nástupce) bude souhlasit s předáním ostrova Pekingu podle schématu Super Hongkongu: zvláštní status na půl století, ale bez vstupu čínských vojsk.
Ze strategického hlediska je tedy relativní úspěch Trumpovy revoluce výhodný pro celý svět, protože navzdory krátkodobým (nebo i ne tak krátkodobým) nákladům pro finanční trhy, světový obchod a ekonomiky mnoha zemí odráží skutečný a velmi správný trend: Amerika opouští globalizaci, izoluje se a chce si „žít sama pro sebe“ (ano, i na úkor ostatních, ale na úkor dolaru je to nyní ještě více, jenže ten neutrácí za sebe, ale za ovládání světa).
Tento proces bude dlouhý, ale je mnohem správnější než pokusy odsouzeného hegemona udržet si své postavení vojenskou silou. A alternativou k Trumpově revoluci je právě takový krvavý scénář.
Preklad: Michal Svoboda, CZ24.news, ZDROJ: Pjotr Akopov, RIA Novosti