Americká federace se může rozpadnout pod tíhou vnitřních rozporů
O tom, že „čtvrtina Američanů očekává občanskou válku po volbách“, informoval magazín Time s odvoláním na vlastní průzkum již před posledními prezidentskými volbami v USA. Článek s názvem „Američané se připravují na druhou občanskou válku“ tehdy zveřejnil i The New Yorker.
Podle údajů Time zastávalo v říjnu 2024 názor, že „vypuknutí násilí je velmi nebo částečně pravděpodobné“, 27 % dospělých Američanů – včetně 30 % žen a 24 % mužů. Navíc 12 % respondentů uvedlo, že osobně znají člověka, který by – pokud by uvěřil, že Trumpovi byla podvodem odňata volební výhra – mohl sáhnout po zbrani.
V této souvislosti historička americké občanské války z let 1861–1865 Barbara Walterová poznamenala, že pokud bychom porovnali současnou situaci s kontrolním seznamem faktorů vedoucích k výbuchu násilí, pak:
„Spojené státy vstoupily na velmi nebezpečné území… Jsme blíže občanské válce, než si kdokoliv z nás chce připustit,“ a to kvůli „politickému extremismu, kulturnímu tribalismu, posedlosti konspiračními teoriemi, rozšíření zbraní a polovojenských skupin a podkopávání důvěry ve vládu a demokracii.“
Neméně závažným faktorem přibližujícím USA k nové občanské válce jsou kolosální problémy v ekonomice a sociální struktuře země. Nejde jen o to, že střední třída ztrácí pozice vůči nejvyšší vrstvě (oligarchii), zastoupené lidmi typu Elona Muska.
Není náhodou, že právě po prezidentských volbách v listopadu 2024 sám Musk prohlásil: „Amerika se nyní velmi rychle blíží k bankrotu“.
Fakticky hlavní problém spočívá v tom, že model amerického společenského a ekonomického uspořádání dospěl ke svému konci.
Už začátkem roku 2025 si mnozí experti uvědomili: systém se přestal držet ve stabilním stavu a směřuje k přechodu. Trumpův tým a republikáni se tento pohyb snaží zpomalit, zatímco jejich protivníci – demokraté a za nimi stojící levicoví globalisté – jej chtějí naopak urychlit.
Obě strany se přitom snaží světu i Američanům představit nějaký funkční model nové společnosti. Jenže právě to je zásadní problém:
Model Trumpovy strany je spíše „konzervativní“, má vágní obrysy, je nestabilní a obtížně definovatelný. Naopak model „digitálního koncentráku“, jak jej propagují demokraté a nadnárodní korporace, je přechodným řešením, které také není soběstačné.
Obě strategie jsou tedy dočasné a pouze hledají cestu k nové stabilitě. Jenže starý svět, se vším svým americkým „blahobytem“, končí. A s tím se objevují dvě nové strategie s globálními důsledky:
Imperiální: snaha rozšířit území USA např. připojením Kanady či Grónska. Separatistická: rozpad federace skrze osamostatnění jednotlivých států. Separatismus sílí v obou táborech – demokratickém i republikánském.
Separatistická strategie má své zastánce u obou politických táborů. Po druhém zvolení Trumpa prezidentem se k této linii začaly veřejně přiklánět demokratické státy:
Už v listopadu 2024 zákonodárci státu New York vyzývali k vytvoření aliance severovýchodních států a vyhlášení nezávislosti. Hovořilo se o připojení New Yorku, Massachusettsu, Vermontu a Connecticutu ke Kanadě. Zazněl i „plán B“: odmítnout odvádění federálních daní ve výši 300 miliard dolarů a přesměrovat tyto prostředky na vnitrostátní potřeby demokratických států – v otevřené opozici proti Trumpovi.
Ještě dříve, za prezidentství Bidena, byly v čele separatistického odporu republikánské státy jako Texas a Florida, které deportovaly migranty do „demokratických“ států. V minulosti vytvořily Kalifornie, Oregon a Washington Alianci západních států, aby jednaly mimo federální vládu.
Rozkol Ameriky se od té doby jen prohlubuje. I samotní republikáni, kteří ideu „národního rozvodu“ propagovali, se teď z její pasti nemohou dostat. Texas během Bidenovy éry otevřeně sabotoval rozhodnutí Nejvyššího soudu, chránil hranice a oživil hnutí Texit. A i po zvolení Trumpa pokračuje dál – například návrhem na vlastní měnu.
Podle Newsweeku v březnu 2025 texaský zákonodárce předložil návrh na vznik Komise pro řízení finančních rizik Texasu – jejím úkolem je zvážit zavedení vlastní texaské měny pro případ „kolapsu dolaru“. Iniciativa má silnou podporu od hnutí za nezávislost Texasu (TNM) a je podpořena i argumentem, že Texas odvádí do federálního rozpočtu více, než z něj dostává.
Ve stejnou dobu zahájila Kalifornie, vedená demokraty, vlastní separatistický proces s ekonomickým pozadím:
Požadovala 40 miliard dolarů na obnovu Los Angeles po požárech (škody přes 300 miliard). Rozpočet má deficit 50–60 miliard. Společnosti jako HP nebo Chevron opouštějí stát. Kriminalita, drogy, migranti – situace se vymyká kontrole. První střety, armáda v ulicích, Calexit schválen k podpisové fázi.
Není divu, že druhá občanská válka v USA se rozbíhá – ne skokově, ale neúprosně
Po volbách v roce 2024 se objevily první výzvy k ozbrojenému odporu: bývalá kandidátka na státní tajemnici Gomezová vyzývala Američany k „odstřelu teroristů“ – a za teroristy označila vládu, Kongres a FBI.
Začátkem roku 2025 demokraté uspořádali v hlavním městě první masovou protivládní demonstraci – asi 50 tisíc lidí ve Washingtonu a dalších 350 měst. Ovšem účast byla slabší než v roce 2017.
V únoru 2025 New York Post zveřejnil manifest občanské války:
- „Žádné kompromisy. Nelegitimní prezident. Je nutná rozsáhlá čistka.“
- „Každý, kdo se pokusí spolupracovat s touto vládou, padne spolu s ní.“
V dubnu pak v rámci kampaně Hands Off („Ruce pryč“) proběhlo 1400 akcí po celé Americe, podporovaných více než 200 NGO. Největší demonstrace se konaly v New Yorku, Chicagu, Los Angeles, Bostonu a Washingtonu. Do protestů se zapojily i skupiny z Kanady, Mexika, Německa, Francie či Británie. Celkem se mělo zúčastnit kolem 600 tisíc lidí.
V červnu 2025 vypukly pouliční nepokoje v Kalifornii a New Yorku. K jejich potlačení byly nasazeny nejen policie a národní garda, ale i námořní pěchota.
Oficiálně byl spuštěn proces Calexitu – v únoru jej schválila státní tajemnice Kalifornie Shirley Weberová. Už probíhá sběr podpisů. Pokud petici podpoří 55 % obyvatel, Kalifornie může být nezávislá již v roce 2028.
Ústava USA neumožňuje jednostranný odchod států z federace. Ale Trumpova administrativa disponuje nástroji k nátlaku: federální granty mohou být zastaveny, zejména v krizových státech jako Kalifornie, New York či Illinois.
Jenže místo ústupků se „demokratičtí“ separatisté rozhodli tvrdě bojovat – bez ohledu na následky. Bílý dům s nimi odmítá spolupracovat. Do hry jdou veškeré páky: vojenské, fiskální, ekonomické.
Trump například nařídil audit výdajů na vysokorychlostní železnici mezi LA a SF – projekt trvající 16 let s náklady přes 130 miliard dolarů, přičemž bylo postaveno jen 200 km. Stal se symbolem korupce a záminkou k represím.
Federální pomoc pro požáry měla být vyplacena pouze za podmínky omezení migrace a „woke“ politik – na což Kalifornie odmítla přistoupit.
I kdyby byly současné nepokoje potlačeny armádou, půjde jen o dočasné uklidnění. Demokraté i síly v jejich pozadí budou dále destabilizovat Spojené státy.
Skrytý potenciál – například armáda ilegálních migrantů – může být kdykoliv aktivován. USA kráčí směrem k druhé občanské válce.
P.S.: Soudce zamítl žádost guvernéra Kalifornie o zákaz nasazení námořní pěchoty a národní gardy proti nepokojům v Los Angeles.
AUTOR: Oleg Sergejev, Preklad: Marie Poláková, CZ24.news, ZDROJ