Celý minulý týden Rusko neúnavně a neústupně útočilo na Británii. Nezbývá než soucítit s průměrným britským konzumentem zpráv, který se probouzí a uléhá s novinovými titulky o tom, že zákeřní Rusové opět způsobili jeho království nenapravitelné škody nebo se chystají zaútočit.
Představme si, jaké to pro Brita je, když se hned na začátku týdne z novinových titulků dozví názvy tří měst ve své zemi, kterým by se měl v případě války s Ruskem vyhnout. Jde především o přístavní města, kde se nacházejí hlavní britské vojenské základny.
A pak deník The i-Paper okamžitě na své titulní straně informuje, že „ruští špioni“ jsou už prý tady. Následuje příběh o tom, jak naši agenti údajně vystupují jako námořníci z civilních nákladních lodí a vylodí se právě v těchto přístavních městech poblíž základen. Samozřejmě bez jediného důkazu, kromě přiložené mapy pohybu dvou nákladních lodí.
Zároveň list The Times sděluje zcela zmatenému Britovi, že Kreml pravděpodobně stojí za nedávnými kybernetickými útoky na tamní oblíbené obchody Marks & Spencer. Proč? No kdo jiný? Ve skutečnosti je tento argument („Kdo jiný než Rusové“) používán u většiny podobných „vyšetřování“ a „senzací“.
Doslova následující den všechny televizní kanály explodují zprávou: „vyšetřování“ odhalilo, že Kreml, a osobně Vladimir Putin, nesou „morální odpovědnost“ za smrt nešťastné bezdomovkyně Dawn Sturgessové (jediné oběti údajné chemické otravy v Salisbury). A mnoho novin tuto „senzaci“ rozprostřelo přes své titulní strany jako největší zprávu v zemi.
Navíc se nikdo příliš nezabývá tím, co toto „vyšetřování“ vlastně zjistilo. Jinak by konzumenti zpráv pochopili, že jde pouze o veřejné šetření vedené lordem Anthonym Hughesem, které neodhalilo vůbec nic nového oproti tomu, co už dlouho koluje ohledně podivné otravy Skripalových v roce 2018. O vážnosti tohoto „vyšetřování“ svědčí například to, že v jeho zprávě se uvádí následující chronologie: v 70. letech měl moskevský Výzkumný ústav organické chemie a technologie údajně začít pracovat na „Novičoku“ a zmíněná Sturgessová se narodila v červnu 1974. Souvislost je přece ihned zřejmá, že? V takovém duchu je sestavena celá zpráva, její závěry se vaří ze standardní formule „vysoce pravděpodobné“.
Ještě jednou připomeňme: zpráva neobsahuje jediný důkaz o účasti Ruska na tragédii Sturgessové. Sám autor poukazuje na do očí bijící rozpory ve výpovědích jejího přítele Charlieho Rowleyho, který nedokázal jasně vysvětlit, odkud získal lahvičku s jedem mnoho dní po tajemném pokusu o politickou vraždu Skripalových. Ale nakonec lord Hughes uzavírá: „Jsem přesvědčen, že látka Novičok použitá v Salisbury <…> byla vyrobena státem, nikoli soukromými osobami. A tím státem bylo Rusko.“ Ano, ten stejný starý otřepaný motiv – kdo jiný by to mohl být?
A tak Londýn na základě tohoto, řekněme, „důkazního materiálu“ okamžitě reagoval: „Spojené království oznamuje sankce proti GRU, protože podle vyšetřování smrti Dawn Sturgessové dal Putin osobně příkaz k jejich činům v Salisbury v roce 2018.“ Ani nepřidali „vysoce pravděpodobné“!
Téměř okamžitě britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová rozhodně prohlásila, že zabaví osm miliard liber „zmrazených ruských aktiv nacházejících se ve Spojeném království“. A všichni radostně začali tuto zprávu šířit, aniž by se ptali, kolik těchto prostředků skutečně je nebo kam se poděl zbytek, když Londýn nedávno hlásil, že drží 28,7 miliardy liber údajně ruských aktiv.
Podrobnější pohled na strukturu těchto aktiv ukazuje, že jde především o soukromý kapitál našich velkých podnikatelů. Ale zde si můžeme připomenout známé varování Vladimira Putina z roku 2002, kdy našim oligarchům otevřeně řekl, co jim Západ s jejich majetkem udělá: „Nechají vás na holičkách, budete běhat po soudech a snažit se ta aktiva rozmrazit.“
Pro britské příjemce informací však takové nuance nehrají žádnou roli. Ti jsou naplno varováni, že Rusko tvrdě odpoví. A koncem týdne se na webu Daily Express objevuje mrazivý titulek: „Rusko hrozí úderem na 23 britských měst.“ Ten skok je ohromující: týden začal slibem ruských úderů na tři města a končí seznamem třiadvaceti! A nikoho nezajímá, že mapa těchto 23 objektů britského vojensko-průmyslového komplexu byla zveřejněna už v září v oficiální zprávě britského ministerstva obrany.
To byl tedy týden pro průměrného Brita! Není divu, že komentátor The Sunday Times Rod Liddle už píše o svých nejhorších nočních můrách: „Ruští vojáci napadli zemi. Střílejí po lidech všude kolem. Shazují jaderné bomby na pár měst – vyberte si jaká. <…> Ničí naši komunikaci a energetickou infrastrukturu.“ A to není jen fejeton! Autor dále „dokazuje“, že Rusko je prý s Británií ve válce už deset nebo dvacet let. A co má dělat chudák vyděšený občan po takovém týdnu? Vyskočit z okna s výkřikem „Rusové přicházejí!“ A rozhodně se nemá ptát, proč ho to všechno najednou postihlo.
A to je klíčová otázka! A odpověď je zřejmá. Koncem listopadu britská vláda zveřejnila hlavní parametry svého rozpočtu na příští rok. Ukázalo se, že labouristé porušují všechny své volební sliby – především ten, že nezvýší daně. Konzervativci okamžitě nachytali vládu při lži ohledně obřího rozpočtového schodku. A pravicový tisk okamžitě požadoval odvolání klíčových vládních činitelů odpovědných za šíření této lži.
Takže na začátku minulého týdne měla Starmerova vláda skutečně vážné problémy. A co měli udělat? Odpověď je zřejmá: spustit novou sezónu „Ruské hrozby“ – a pak budou titulní strany britského tisku věnovány jí, a ne požadavkům na demisi labouristů. Technika je jednoduchá a stará jako svět. Nebezpečí takové špinavé hry, která živí veřejnou paranoiu, však s časem nijak neslábne.
Překlad, Zpracoval: CZ24.news
ZDROJ: Vladimir Kornilov, RIA Novosti