Ukrajinské síly se stahují z Bachmutu a bitva o malé doněcké město je téměř u konce. Co bude dál?
Zdá se, že stahování z Bachmutu má dvě fáze. První začala možná už před měsícem, i když to není zcela jisté. Stažené jednotky se skládaly ze zahraničních bojovníků a jednotek Žlutých pásků.
Rusové tvrdí, že už asi měsíc žádné zahraniční bojovníky neviděli. Většina z nich prý pocházela z Gruzie a Abcházie.
Jednotky Žluté pásky jsou profesionální a dobře vycvičené ukrajinské těžké vojenské jednotky. Většinou byly použity na křídlech chránících město Bachmut a snažily se zastavit ruské obklíčení.
Uvnitř města jsou takzvané jednotky Zelené pásky. Nejsou dobře vycvičeni a většinou se jedná o čerstvě odvedené vojáky. Používají hlavně ruční zbraně, kterými střílejí z budov a dalších krytých pozic. Mnozí z nich jsou nezletilí, případně přestárlí.
Podle Jevgenije Prigožina, šéfa polovojenské organizace Wagner Group, začínají Zelené pásky opouštět město a z většiny východních částí se již stáhly. Podle zpráv využívají buď polní cesty, nebo jdou pěšky přes zemědělská pole.
Za současného stavu je konec bitvy vzdálen nanejvýš několik dní, ačkoli Ukrajinci zahájili protiofenzívu na západě a jihu města Ivanivske. Cílem operace může být zadržet širší obklíčení ukrajinských sil, které podle všeho zahájili Rusové.
Žluté pásky Ukrajinské síly, které se snaží uvolnit Ivanivske, nasazují řadu bojových vozidel pěchoty, ale zatím jen málo tanků. Zda ukrajinská armáda skutečně dokáže zadržet širší ruskou operaci, se teprve uvidí.
Ukrajinci však mají málo vojáků a munice, takže není jasné, zda vydrží tvrdý úder, pokud jej Rusové hodlají zahájit.
Následuje Krym
USA a NATO pravděpodobně vidí varovné písmo na zdi, pokud se Ukrajinci budou i nadále snažit udržet území v oblasti Donbasu.
USA se domnívají, že se sice Rusku nepodařilo dosáhnout původních cílů v Donbasu a vynutit si změnu vlády v Kyjevě, ale dlouhodobý obraz vypadá problematicky, protože Rusové nejen zlepšili svou taktiku, ale zdá se, že jsou ochotni rozmělnit ukrajinskou armádu.
Stejně tak je již nyní jasné, že obnovení zásob munice a vybavení bude v USA a Evropě trvat déle než několik let, zatímco Rusové zřejmě nasadili obrannou výrobu na plný úvazek a ve dne v noci dodávají zásoby na frontu.
Existují dva klíčové signály možné změny strategie USA a NATO, které jsou patrné, pokud pochopíme, že NATO, alespoň doposud, dělá to, co USA říkají, že musí dělat.
Prvním signálem jsou nové dodávky speciálních typů munice dlouhého doletu Kyjevu. Druhým je zveřejněná změna náměstkyně ministra zahraničí pro politické záležitosti Victorie Nulandové, která upřednostňuje přeorientování se na znovuzískání Krymu v rámci nové ukrajinské ofenzivy.
Náměstkyně ministra zahraničí USA pro politické záležitosti Victoria Nulandová: “Budeme podporovat Ukrajinu tak dlouho, jak to bude potřeba. Ukrajina bojuje za návrat celého svého území v rámci svých mezinárodních hranic. Podporujeme ji a to i v přípravě dalšího tvrdého útoku na znovuzískání svého území. Krym musí být minimálně demilitarizován.“
Názor Nulandové nemá plnou podporu ministerstva zahraničí ani Pentagonu, zejména kvůli obavám, že by se Rusko v takové situaci mohlo rozhodnout zaútočit na západní zásobovací linie, což by vedlo k širší válce ve východní Evropě, počínaje Polskem a Rumunskem.
Je třeba připomenout, že Polsko i Rumunsko jsou historickým místem, kde se Rusko pohybovalo. Po ukončení druhé světové války, podle dohovoru na Jaltské konferenci, oba tyto státy připadly do sféry vlivu SSSR.
Existuje známá historka, která kolovala během studené války, o polském vojákovi, který čelil invazi ruských tanků na jedné ose a německých tanků na druhé. Stál tam s jednou protitankovou zbraní a co si měl vybrat? Rozhodl se střílet na ruské tanky a polský voják údajně řekl: „Práce má přednost před zábavou“.
Přesuneme-li se rychle do současnosti, je známo, že americký ministr zahraničí Antony Blinken se obává širšího konfliktu, ale je možné, že prohrál s Nulandovou, hlavní zastánkyní války na Ukrajině, která chce minimálně změnu režimu v Moskvě.
Důkazem toho, že Nulandová vyhrála spor, začíná skutečnost, že Biden oznámil nový program dálkových zbraní pro Ukrajinu a také posílá mobilní mostní zařízení, které by mohlo pomoci ukrajinské armádě zaútočit na ruské síly při ofenzivě na Krymu.
Samotná taková operace by začala klouzavými bombami dlouhého doletu – společnou přímou útočnou municí (JADAM), HIMARS s dálkovými, pozemními bombami malého průměru (GLDSB) a dělostřeleckými údery. Poté by se rozvinula do pozemní ofenzívy proti Krymu.
Operační problém spočívá v tom, že tento scénář by vyžadoval stíhací letouny, které mohou před vypuštěním JDAMS létat ve velkých výškách kolem 30 000 stop, před vypuštěním JDAMS soupravy, které se nasazují na „železné“ bomby, aby jim poskytly navádění pomocí GPS. Bomba však ke svému cíli klouže, takže k dosažení odstupové vzdálenosti jsou zapotřebí vysoko letící letouny.
To by vyžadovalo, aby Ukrajina použila své stíhačky MIG-29, kterých jí však zbylo jen málo. Nejnovější dodávky zbraní tak mohou v té či oné podobě zahrnovat západní letouny, které by pravděpodobně pilotovali piloti NATO.
To by se rovnalo přímému vyhlášení války, což chápe jak Blinken (který je proti), tak Nulandová (která je pro). K zahájení takové ofenzívy, například již letos v květnu, neexistuje jiná alternativa než použití západních letadel.
V Kongresu existuje dvoustranná podpora pro letouny F-16 pro Ukrajinu, i když tato podpora se týká toho, aby s nimi létali Ukrajinci, což je v příštích třech měsících nepravděpodobné.
Hrozba Nulandové Krymu se stále více jeví jako předem prohraná politika USA s existenčními důsledky pro Evropu a možná i pro Ameriku.
Záležitost byla rozhodnuta novými dodávkami zbraní (dvě samostatná oznámení až 3. března amerického času). Ačkoli nebylo učiněno žádné zveřejněné rozhodnutí a Biden mlčel, zasílané vybavení mohlo být určeno pouze pro Nulandové ofenzívu na Krym.
Kdyby bylo veřejně oznámeno rozhodnutí na podporu Nulandové, Blinken by s velkou pravděpobnosí dostal infarkt – ale USA posílají dálkové bomby a dělostřelectvo, stejně jako mostní zařízení nezbytné pro útok na Krym. Pokud se s tímto útokem nepočítá, Ukrajinci tuto výbavu nepotřebují.
Mezitím se zdá, že existuje jen velmi málo důsledné americké opozice vůči takto se rozvíjejícímu scénáři toho, co by se mohlo rychle stát všeobecnou válkou v Evropě.
AUTOR: Stephen Bryen, ZDROJ: 1 / 2, Spracoval: admin
* prevzaté
prihláste sa do nášho kanála na TELEGRAMe: https://t.me/spolokarchaoz