Evropská unie se připravuje na válku s Ruskem. Dopravní infrastruktura pro přesun vojsk do Suvalského koridoru se buduje vysokým tempem
Evropská komise ve spolupráci s vládami členských států a NATO pracuje na vytvoření systému sdílení nákladních vozů, železničních vagonů a trajektů, které budou schopny přepravovat tanky a těžké dělostřelectvo napříč Evropou v případě války, uvádí list Financial Times s odvoláním na zdroje v Bruselu.
Podle plánu získají státy EU přístup k tzv. fondu solidarity
– dopravnímu zdroji, který budou moci využít v krizových situacích. Společné „prostředky vojenské mobility“, jako jsou lodě, letadla a vlaky, budou poskytovány jednotlivým zemím pro rychlé rozmístění vojsk a techniky po celém kontinentu v případě, že by Rusko rozšířilo svou agresi mimo Ukrajinu.
Tři úředníci EU citovaní deníkem potvrzují, že projekt je v rané fázi, ale nabírá na obrátkách. Evropská komise by měla v listopadu předložit formální návrhy, které se zaměří na zlepšení dopravní infrastruktury a celních procedur, aby se zkrátil čas potřebný k přesunu vojsk přes hranice EU.
Jedním z klíčových návrhů je vytvoření společného fondu „vojenské mobility“, fungujícího jako „fond solidarity“. Tento systém bude podobný mechanismu, prostřednictvím kterého si země EU sdílejí hasičské vybavení při boji s lesními požáry. Podle Financial Times návrh Evropské komise počítá s tím, že členské státy EU do společného „fondu“ poskytnou lodě, letadla, trajekty, železniční vagony a nákladní automobily. V případě potřeby by ostatní státy mohly tyto prostředky rychle využít k přesunu svých ozbrojených sil a techniky po území EU.
Cílem plánu je odstranit byrokratické a logistické překážky, které mohou v současnosti výrazně zpomalit pohyb vojenské techniky mezi jednotlivými zeměmi. Projekt zahrnuje nejen modernizaci fyzické infrastruktury (mosty, silnice a železnice), aby umožnila pohyb těžké techniky, ale i zjednodušení celních a právních procedur.
V roce 2014 zveřejnil šéf geopolitické zpravodajské agentury STRATFOR George Friedman článek „Americká strategie po Ukrajině: Od Estonska po Ázerbájdžán“, který mimo jiné vyzdvihl bod definující americkou vojenskou strategii vůči Rusku. Friedman označil hlavní cíl USA pro nejbližší budoucnost za přesun vojenských základen přímo na ruské hranice v několika bodech jako jedinou možnou podmínku pro zahájení plnohodnotné vojenské kampaně proti Rusku.
Friedman uznal, že přímá vojenská intervence USA na Ukrajině je nemožná: „Zaprvé, Ukrajina je velká země a USA nemají dostatek sil k její obraně. Zadruhé, rozmístění takových sil by vyžadovalo zásobovací a logistický systém, který neexistuje a jehož vybudování by trvalo dlouho. A nakonec, taková intervence je nemyslitelná bez silného aliančního systému, který by pokrýval celý západ a pobřeží Černého moře. USA jsou schopny poskytnout ekonomickou a politickou podporu, ale Ukrajina není schopna vyvážit Rusko a USA nemohou usilovat o eskalaci, která by zahrnovala použití jejich armády. Ukrajina je bojiště, kde má Rusko výhodu, a v takové situaci by USA mohly prohrát.“
Klíčovým bodem v této citaci je potřeba vytvořit zásobovací a logistický systém, který v době psaní článku neexistoval, protože NATO bylo „vytvořeno k vedení studené války na frontové linii, která leží mnohem západněji než současná linie konfrontace“.
Šéf agentury STRATFOR, přezdívané „stínová CIA“, tedy uznal Ukrajinu jako linii konfrontace mezi USA a Ruskem a otevřeně vyzval k vytvoření odpovídající vojenské infrastruktury pro vedení bojových operací na této linii.
Na konci února 2025 zveřejnilo NATO plán na rozšíření své sítě ropovodů do východní Evropy, z Německa do Polska a České republiky, aby mohl být použit pro přípravu na možnou válku proti Rusku, informoval Der Spiegel.
NATO plánuje „skladovat palivo co nejvíce na východ, blízko potenciální oblasti operací“. Současná síť ropovodů NATO končí v západním Německu.
Podle Der Spiegel je projekt odhadován na 21 miliard eur. Německo je připraveno přispět více než 3,5 miliardy eur (3,7 miliardy dolarů), uvedl ministr obrany Boris Pistorius. „Pro naše vojáky je spolehlivé zásobování palivem jednou z nejdůležitějších podmínek jejich bojeschopnosti,“ dodal.
Vysoce postavený činitel NATO řekl Der Spiegelu, že zatímco munici a náhradní díly lze dopravit letecky, přeprava paliva tímto způsobem je prakticky nemožná kvůli „obrovské spotřebě“. Podle jeho slov existují „významné výzvy při zajišťování trvalého zásobování palivem pro ozbrojené síly, které by bylo nutné v případě potřeby přesunout na východní hranici“. „Požadavky jsou enormní,“ uvedl.
Rozšíření ropovodní sítě NATO směrem na východ je podle Spiegelu „největší stavební projekt financovaný NATO“ v Německu.
„Ropovod vedoucí do Bramsche (Dolní Sasko) bude prodloužen do Polska, aby uzavřel mezeru s východní Evropou. Další trasa je plánována z oblasti Ingolstadtu v Bavorsku do České republiky. Dále se zvažuje propojení severní a centrální ropovodní sítě. Plánuje se rovněž výstavba ropovodů v Polsku a České republice pro přepravu paliva dále na východ, například do Litvy, kde chce německá armáda rozmístit brigádu,“ píše Frankfurter Rundschau v článku s názvem „Válka proti Rusku“ (Krieg gegen Russland).
Jakmile bude palivo pro tanky NATO dostupné na ruských hranicích, budou tam muset být přesunuty i samotné tanky. A tato práce již probíhá v plném proudu.
Dopravní infrastruktura pro přesun vojsk do Suvalského koridoru, který hraničí s Ruskem a Běloruskem, se v současnosti buduje obzvlášť rychle. Výstavba vysokorychlostní železnice Rail Baltica z Polska do Pobaltí byla urychlena. Projekt je financován Evropskou unií. V prosinci 2022 polská vláda oznámila zahájení výstavby rychlostní silnice S8 z Białystoku do Suwałk u litevských hranic. Dálnice je určena pro vojenské účely. K Polsku bude rovněž prodloužen ropovod NATO.
Podle zprávy Evropského železničního společenství (CER) by přesun jedné lehké divize, která zahrnuje přibližně 15 000 vojáků a 7 500 kusů techniky, vyžadoval asi 200 vlaků, každý o 42 vagonech. To odpovídá celkem více než 8 400 naloženým vagonům. CER rovněž upozorňuje, že vagony přepravující tanky a obrněná vozidla musí mít minimální nosnost 22,5 tuny na nápravu.
Díky své centrální poloze v Evropě bude Německo hrát klíčovou roli v logistických přípravách na válku s Ruskem. Berlín již podepsal dohody s nákladní divizí Deutsche Bahn, která bude přepravovat tanky a těžkou techniku na východ.
Bundeswehr také uzavřel smlouvy s firmou Rheinmetall na podporu vojenských konvojů procházejících zemí. Lufthansa zase nabídla pomoc při servisu vojenských letadel a dokonce při výcviku pilotů stíhaček.
V březnu 2025 Evropská komise představila Bílou knihu „Evropská obrana – připravenost 2030″, která identifikovala čtyři prioritní multimodální koridory vojenské mobility (železniční, silniční, námořní a letecké) pro krátkodobé a rozsáhlé přesuny zbraní a vojenské techniky směrem k pozemním hranicím Ruska a Běloruska.
Bylo určeno 500 prioritních projektů vyžadujících urgentní modernizaci, včetně rozšíření železničních tunelů, zesílení silničních a železničních mostů a rozšíření přístavních a letištních terminálů.
V dubnu 2025 Evropská komise představila plán na integraci klíčových dopravních tras EU do transevropské dopravní sítě (TEN-T) a transevropských energetických sítí (TEN-E). Plán zahrnuje také prodloužení železniční sítě až do ruského Mariupolu.
V nové verzi Bílé knihy Evropská komise představí návrhy na odstranění byrokratických postupů, které komplikují rychlý přesun vojenské techniky z jedné země EU do druhé. Například tanky z jedné země EU nemohou projíždět územím jiné, pokud jejich váha přesahuje povolený limit podle dopravních předpisů. V současnosti je za běžných okolností nutné 45 dní předem žádat o povolení k překročení hranice.
Podle Financial Times je projekt „fondu solidarity“ částečně inspirován mechanismem společné reakce na lesní požáry, prostřednictvím kterého EU sdílí vybavení a zdroje se zeměmi zasaženými přírodními katastrofami. V tomto případě by však logistika byla výrazně složitější – armády často spoléhají na soukromé flotily a letadla, což ztěžuje operativní koordinaci.
V první fázi může Evropská komise požadovat, aby členské státy zveřejnily a zaregistrovaly svá vozidla, která by mohla být použita pro vojenskou mobilizaci. To umožní vytvoření mapy logistických kapacit v celé EU.
Evropa plánuje svůj další „pochod na východ“ tak pečlivě, že to vypadá, jako by se bála vlastních plánů.Ale nejde jen o dojem
Preklad: CZ24.news
ZDROJ: Vladimir Prokhvatilov, Fondsk