V Německu simulovali lokální blackout, výsledkem bylo 400 mrtvých za 96 hodin
O blackoutu v souvislosti s ničivou politikou zeleného údělu EU hovoří v Německu odborníci již asi rok, přičemž zmiňují, že není otázka, zda, ale kdy k němu dojde.
Zatímco u nás je toto téma na úplném okraji zájmu, v Německu se stává stále naléhavější. Přitom totéž se může týkat i nás, neboť všechny naše dosavadní vlády odmítly odejít z lipské burzy a dostaly nás do stavu, kdy máme nejdražší elektřinu v celé Evropě i přesto, že se jí u nás vyrobí víc než kolik jí potřebujeme.
Dosavadní vlády tak ukázaly, že jednají zejména v zájmu korporací a ne v zájmu občanů. Ostatně, to ukázala i současná ukrajinská Fialčenkova vláda, když po dlouhodobém nátlaku konečně zastropovala cenu energií. Ovšem udělala to tak, že to stále domácnosti značně zatíží, ale především tytéž korporace, jimž jde na ruku, stále pohádkově vydělají.
Nekompetentnost vlády se plně odhalila poté, kdy se ukázalo, že jejích 6 Kč/KWh je několikanásobně víc, než kolik jsme platili před rokem, ale strop je dokonce ještě mnohem výš, než ten, který určili v EU. Odpoutat nás ovšem od lipské burzy vláda nehodlá, stejně jako to odmítala i vláda předchozí.
Ale pojďme zpět do Německa, odkud se ozývá stále více hlasů, které upozorňují na to, že se blíží blackout. A to v zemi, kde přijali miliony invazistů ze zemí, kde jsou zvyklí řešit podobné problémy násilně. Jak by asi mohl takový blackout v Německu dopadnout? Předpokládám, že simulace, která nedávno proběhla, ukazuje spíš mírnější scénář, než jaký by reálně nastoupil…
Německé obce to berou vážně – a připravují se na konkrétní důsledky celostátního výpadku proudu. Hesenský Rheingau-Taunus-Landkreis byl prvním ze 401 německých okresů a nezávislých měst, který nechal berlínskou specializovanou společnost případný blackout podrobně prozkoumat a simulovat.
V souladu s tím by se do 96 hodin očekávalo 400 úmrtí. Po 24 hodinách by umírala hospodářská zvířata, rozvodny by selhaly a nádrže na vodu by byly prázdné. Pak by hrozilo rabování, požáry a ekonomické škody v tříciferném milionovém rozpětí. Na rozdíl od spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka se okresní požární inspektor Christian Rossel v současné době domnívá, že nebezpečí výpadku proudu je mnohem pravděpodobnější než nedostatek plynu, který by neměl tak dramatické následky, i když se na něj člověk také připravuje.
V případě rozsáhlého výpadku proudu však již nic nefunguje. Za prvé, internet, pevná telefonní linka a topné systémy by selhaly, těsně následované mobilní sítí a digitálním rádiem. Čerpací stanice by již neměly benzín, elektronické peníze a platební systémy by selhaly, potraviny by již nemohly být chlazeny. Jak dlouho by kliniky, pečovatelská zařízení a společnosti zabývající se zásobováním a distribucí vody vydržely, závisí na jejich příslušném vybavení. Rossel objasnil, že kraj nemůže zajistit dodávku energie. Stejně jako Landsberg radí občanům, aby se zásobili potravinami a pitnou vodou.
Okres zajistí, aby správa a civilní ochrana fungovaly tak, aby mohla být koordinována nouzová pomoc. Za tímto účelem je „bezpečnost zdrojů“ pro zajištění elektřiny pro servery a satelitní komunikační systémy pro krizové týmy. Současný nouzový generátor může běžet 16 hodin v nepřetržitém provozu. Protože by však policie, hasiči a záchranné složky potřebovaly také několik 10 000 litrů denně, jednají s dodavateli topných olejů.
Všechny tyto scénáře ukazují zemi, která čelí úplnému kolapsu v nouzové situaci kvůli ideologií řízené politice a desetiletí trvajícím zanedbávání důležité infrastruktury.
Nebezpečí celostátního výpadku proudu se nyní stalo tak hrozivým, že Gerd Landsberg, generální ředitel Německého sdružení měst a obcí (DStGB), vyzval občany, aby se zásobili vodou a potravinami na dobu 14 dnů. Podle Landsberga je třeba si uvědomit, že v případě výpadku proudu neteče voda, nelze natankovat a po dvou dnech již nelze nabíjet mobilní telefon. Kromě toho kvůli plánovanému odstavení posledních tří jaderných elektráren hrozí „nedostatek zatížení“, takže v některých oblastech již nelze pokrýt celou poptávku po elektřině v Německu. Pak by velcí spotřebitelé elektřiny, jako jsou průmyslové podniky, museli být dobrovolně nebo nuceně uzavřeni.
Kromě toho se obává hackerských útoků a přetížení elektrické sítě – v neposlední řadě kvůli 650 000 horkovzdušných ventilátorů, které byly letos prodány, pokud selže dodávka plynu. Landsberg si stěžuje, že Německo není „v žádném případě“ na takový scénář připraveno. Federální vláda sice toto nebezpečí uvědomila, ale dělá příliš málo. Obyvatelstvo se také stěží řídí doporučeními Spolkového úřadu pro civilní ochranu a pomoc při katastrofách (BBK). V červenci prohlásil federální ministr hospodářství Robert Habeck: „Faktem je, že v současné době máme problém s plynem, ne s elektřinou.“ Prohlášení bylo součástí jeho propagandistické strategie v té době, aby zabránil dalšímu provozu tří zbývajících německých jaderných elektráren.
Habeck tak pouze vyzval velkou část z 650 000 občanů, aby si koupili horkovzdušné ventilátory, přičemž šéf DStGB Landsberg se nyní obává, že tím jen přetíží německou rozvodnou síť. Celostátní „varovný den„, kdy má být fungování opatření civilní ochrany testováno zkušebním alarmem, se letos uskuteční 8. prosince – i když je ve skutečnosti každoročně naplánován na druhý čtvrtek v září.
Poslední pokus před dvěma lety, 10. září 2020, však nešťastně selhal, protože ani varovné aplikace nefungovaly. V případě skutečné katastrofy by proto mnoho občanů nebylo vůbec varováno (jako se stalo o tři čtvrtě roku později v údolí Ahr a v jižním Severním Porýní-Vestfálsku během povodně století).
Spolkové ministerstvo vnitra označilo zkušební poplach za neúspěšný. Mluvčí mnichovského hasičského sboru v té době řekl, že ve městě už léta nebyly žádné sirény, protože byly po skončení studené války demontovány. Totéž platí pro velké části Berlína. V roce 2021 byl varovný den zcela zrušen, protože BBK měla předem vytvořit „komplexní testovací prostředí“. Letošní varovný den byl odložen na prosinec, aby se otestoval tzv. systém „Cell Broadcast“. Jedná se o systém, ve kterém všichni uživatelé mobilních telefonů, kteří jsou v oblasti rádiové buňky v určitém čase, obdrží zprávu, která vypadá jako SMS. Na rozdíl od varovných aplikací „Nina“ a „Katwarn“, které selhaly v roce 2020, se také dostává k lidem bez smartphonu.
Vzhledem k současným podmínkám v Německu lze jen doufat, že alespoň tento systém bude fungovat.
Co myslíte? Jak by asi jednala naše “ukrajinská” vláda? Já osobně se obávám, že jediné, co by v případě blackoutu dokázala, tak možná vysílat signály nebo prohlašovat, že „jsme ve válce“…