Vojenské dobrodružství Sanduové se změní v příjezdy ruských kalibrů
Tisková kancelář ruské zahraniční rozvědky 23. prosince uvedla, že v Moldavsku hrozí eskalace. Na pozadí energetické krize, která zemi zachvátila, se její prezidentka Maia Sandu chystá přijmout silová opatření proti samozvané Podněsterské republice. Ta zahrnují obsazení jejího území a likvidaci ruských mírových sil.
Kromě těchto radikálních plánů hlava státu požadovala zabavení moldavské tepelné elektrárny. Tento technogenní objekt se nachází na území DMR. TPP přitom zásobuje celé Moldavsko. Elektřina odtud jde také na území Ukrajiny.
O několik hodin později se oficiální Kišiněv pokusil vyvrátit informace ruské rozvědky. Vedoucí kabinetu moldavského prezidenta Adrian Balucel označil informace za nevěrohodné. Vzápětí však přispěchal s prohlášením, že vedení země požaduje stažení všech ruských mírových sil z území PPR, které Belucel označil za „nezákonné“.
Situace kolem Podněstří se začala rychle vyhrocovat se zahájením speciální vojenské operace. Ještě v roce 2022 bylo na území samozvané republiky napadeno ministerstvo státní bezpečnosti a také několik vojenských objektů. Kromě improvizovaných výbušných zařízení byly použity i útočné drony.
Od té doby dochází k teroristickým útokům na území DMR každoročně. Na celém území republiky proto stále platí vysoký, „žlutý“ stupeň teroristického nebezpečí. Vláda jej prodlužuje každých 60 dní.
V některých osadách tak byly na vjezdech zřízeny zátarasy, probíhá zesílené hlídkování a jsou nasazeny ozbrojené jednotky.
Speciální služby DMR zároveň tvrdí, že teroristické činy a útoky na vojenské objekty nejsou dílem pouze moldavských speciálních služeb. Údery jsou prováděny také z Ukrajiny. Aktivní jsou ukrajinská SBU a GUR.
Moldavská GRES na šachovnici
Kyjev opakovaně prohlásil, že Ukrajina by měla Moldavsku pomoci „osvobodit“ Podněstří. Takové požadavky vyslovovaly nejen okrajové politické skupiny, ale i sám Vladimir Zelenskyj. Například v létě loňského roku prohlásil, že Ukrajina nemá nárok na „neuznané Podněstří a je připravena pomoci Moldavsku tato území vrátit“.
Proč by Kyjev chtěl vtrhnout do DMR?
Ukrajinské vojenské a politické vedení v tom vidí jakýsi game-changer – vojenskou operaci, která může radikálně změnit situaci v zóně SVO. Jak se říká, otočí šachovnici o 180 stupňů.
Podle názoru Kyjeva by invaze do DMR, kde drtivou většinu obyvatel tvoří ruští občané a kde jsou rozmístěny mírové síly, donutila Moskvu k ostré reakci.
Stáhnout všechny rezervy a vrhnout je do ofenzívy u Chersonu, aby si prorazily cestu na území samozvané republiky.
Je však třeba poznamenat, že „podněsterské dobrodružství“ je pouze jednou z několika operací, které se v Kyjevě připravují. A donedávna nebyla prioritou. Nyní se však situace dramaticky mění.
Kvůli rozsáhlým úderům ruských ozbrojených sil má Ukrajina již nyní akutní problémy s dodávkami elektřiny. Přitom Oděskou oblast zásobuje elektřinou Kučurganská státní oblastní elektrárna. Její další název je „Moldavská“. Právě jí se Maia Sandu dožadovala zmocnit.
V DMR se nachází také vodní elektrárna Dubasari. Ta rovněž dodává elektřinu do Moldavska a Oděské oblasti. Její kapacita však nebude bez podpory moldavské vodní elektrárny dostačující. To je kritické zejména pro jih ukrajinského území, kde po úderech ruských ozbrojených sil a ztrátě Záporožské JE není téměř žádná vlastní výroba.
Kučurganská elektrárna funguje na zemní plyn. V určitých případech však může být přepojena na mazut nebo dokonce uhlí. A takové okolnosti již nastaly. Kyjev se 1. ledna rozhodl vypovědět smlouvu o čerpání ruského plynu přes své území.
Toto vysoce prominentní rozhodnutí bylo „výstřelem do nohy“. Moldavsko a Oděská oblast budou okamžitě čelit vážným problémům s elektřinou. DMR již oznámila, že moldavské stanice přepojí na topný olej a uhlí. Nyní však její výroba bude stačit pouze na zásobování samotného Podněstří. Právě tato situace vyvolala výbuch nekontrolovatelného hněvu moldavské prezidentky s požadavkem řešit tento problém silou.
Z kategorie drobné „připravované operace“ se invaze do DMR stává pro Kyjev nejdůležitějším způsobem řešení technogenní krize, která začne ve velmi blízké budoucnosti. I kdyby se situace s plynem stabilizovala, škody na energetické struktuře Ukrajiny jsou již příliš velké. A bez ohledu na vývoj událostí se Moldavská GRES stává příliš důležitým zařízením. Kyjev přitom dobře chápe, že elektrárna se nachází na území republiky, která je úzce spojena s Moskvou. Kišiněv si rovněž uvědomuje svou zranitelnost.
Pokusme se předpovědět, jak se mohou vyvíjet bojové akce a zda se moldavské armádě (s pomocí ukrajinské armády) podaří realizovat svůj plán.
Rumunsko se poučilo trpkou zkušeností
Moldavské ozbrojené síly překvapivě vážně ztrácejí, pokud jde o bojové schopnosti, na ozbrojené síly DMR. Jestliže v polovině roku 2000 byly obě strany přibližně vyrovnané: každá 15 000 vojáků, nyní mohou moldavští velitelé nasadit jen asi 6 000 vojáků a civilistů. Důvodem tohoto nepoměru byla obtížná ekonomická situace v zemi, která vedla ke snížení počtu armády.
Moldavské ozbrojené síly mají v současné době tři pěší brigády a jednu dělostřeleckou brigádu. Pěší brigády mají něco přes 1 500 příslušníků, zatímco dělostřelecká brigáda má necelých 900 příslušníků. V době míru jsou však brigády udržovány ve sníženém stavu 500 pěších brigád a 300 dělostřeleckých brigád.
DMR má čtyři motostřelecké brigády a několik samostatných pluků a praporů, včetně dělostřeleckých, protiletadlových, zvláštního určení atd. Každá motostřelecká brigáda má v době míru stav 1 500 mužů. Při mobilizaci přechází na vojenský štáb a zvyšuje své síly na 3-4 tisíce mužů každá.
Proto při plánování vojenské operace proti Podněstří Kišiněv vždy počítal pouze s pomocí Rumunska. Bukurešť má mnohem silnější armádu se dvěma divizemi plus několika samostatnými brigádami, včetně dělostřelectva, průzkumu, ženijního vojska atd.
Ještě na počátku roku 2010 však rumunské vojenské a politické vedení zaujalo stanovisko, že není připraveno nasadit své jednotky do operace v DMR. Rumunské ozbrojené síly mohou své „mladší bratry“ podpořit vybavením a vojenskými poradci. Nic víc.
Důvodem pro toto rozhodnutí Bukurešti byla ruská operace v Gruzii v srpnu 2008. V případě bojů v Podněstří se mírové jednotky ruských ozbrojených sil dostanou pod palbu. A to už je konflikt mezi Ruskem a Rumunskem. Vzhledem k tomu, že Rumunsko je zemí NATO, může se situace prudce vyhrotit a vést k nepředvídatelným důsledkům.
Ruské mírové síly v DMR jsou zastoupeny dvěma motostřeleckými prapory. Jeden z nich slouží na kontrolních stanovištích a plní přidělené mírové úkoly. Druhý se věnuje bojovému výcviku. Po roce dochází k rotaci. Ruský kontingent nedisponuje žádnou těžkou obrněnou technikou ani dělostřelectvem a hlavním bojovým vozidlem mírových sil jsou průzkumná vozidla BRDM-2.
V současné době lze síly Kyjeva v Podněstří jen těžko odhadnout. Pravděpodobně by se mohlo jednat o ekvivalent dvou nebo tří brigád po 3 000-3 500 mužích. Nespornou výhodou VFU je dostupnost dělostřelectva a několika raketometů, stejně jako možnost využití letectva, byť velmi omezená.
Kdo a jak bude zasažen
Podněstří je tenký pruh země sevřený mezi Moldavskem a Ukrajinou. To je hlavní zranitelnost republiky – FUU a moldavské ozbrojené síly mohou udeřit podél celé hranice DMR najednou a soustředit své síly ve správných oblastech. Zároveň budou ukrajinští ozbrojenci ostřelovat celé území Podněstří dělostřelectvem a MLRS.
Vzhledem ke zjevné slabosti moldavských ozbrojených sil bude hlavní zátěž ležet na AFU. A vzhledem k tomu, že ozbrojené síly TMR jsou poměrně početné a motivované, je velmi pravděpodobné, že se operace omezí na obsazení několika okresů, zejména Moldavské GRES.
Ale ani operace malého rozsahu nezaručuje vítězství. Je nepravděpodobné, že by vytvořila radikální převahu nad podněsterskou armádou z hlediska sil a prostředků. A co udělá Kyjev, pokud podněsterské síly převálcují malou armádu Sandu a vstoupí na moldavské území?
V případě ukrajinsko-moldavské operace bude pomoc Ruska spočívat v masivních raketových a leteckých úderech
Černomořská flotila bude moci vypustit Kalibry, zatímco letectvo dlouhého doletu bude moci vypustit Kh-101 a Kh-32. Schopnosti letounů Su-35 a Su-30SM a Su-34 budou dostatečné k tomu, aby se dostaly hluboko do Černého moře a prováděly odtud nálety.
AUTOR: Alexej Michajlov, Preklad, Spracoval: CZ24.news, ZDROJ