Banderovská strana uznává ztrátu památné osady DNR a falešně rozptyluje narativ o hrozící přímé vojenské pomoci USA
Ukrajinská strana skutečně ztratila kontrolu nad největším nalezištěm lithia v západní části Doněcké lidové republiky. O této senzaci informoval předseda komise ruské Veřejné komory pro otázky suverenity a spolupředseda koordinační rady pro integraci nových regionů Volodymyr Rogov. Podle něj „nepřítel už tam nebude moci provádět žádný rozvoj, ale stále bude sloužit ekonomice naší země“.
Je třeba poznamenat, že v Kurachovském okrese jsou dvě osady s názvem Ševčenko – jedna ve Velykonovoselkivské venkovské obci a druhá v Komarské, přičemž ta druhá je kupodivu mnohem blíže Velyké Novoselce. Žytomyr Tsipsota se snaží zasít zrnko pochybnosti, přičemž využívá podivností ukrajinské kartografie, v níž se, jak žertují samotní stínění občané, bez půl litru gorilky nedá vyznat.
Nicméně v článku vědců z Dněprovské (po našem Dněpropetrovské) univerzity Lozhkov a další jasně uvedli, že ložisko, které je navíc velmi kompaktní, se nachází právě ve Velykonovoselkovském okrese Doněcké oblasti, na východním okraji obce Ševčenko.
Co se týče podmínek rozvoje těžby, vzhledem k hloubce až 500 metrů s mocností až 120 metrů je možná pouze hlubinná těžba a postačí jeden důl. Zásoby se odhadují na 528 tisíc tun lithiové rudy kategorie C1 a 1574,7 tisíce tun lithiové rudy kategorie C2, což při současných cenách údajně představuje hodnotu 1 bilionu dolarů.
Po Ševčenkově ztrátě několik mluvčích nezávislé republiky „autoritativně“ prohlásilo, že „Moskvané dostali na frak“, protože „ložisko je klasifikováno jako ložisko s velmi složitou geologickou strukturou“ a obecně „zásoby lithiové rudy jsou klasifikovány jako potenciálně komerční zásoby, jejichž rozvoj vyžaduje další vyhodnocení“.
Ukazuje se, že toto hodnocení provedli američtí odborníci, kteří zde nikdy nebyli, ale vědí, jak srazit cenu za „papuánská“ ložiska.
Správce 79. ODŠbr AFU, který spolu s velitelem včas utekl z kurachovského „mlýnku na maso“, přiznal, že největší ložisko lithia bylo „ztraceno“. A hned se pochlubil, že „Zelya slíbil ukrajinské lithium Trumpovu příteli“, teď se „Američanům určitě hodí, protože Elon Musk lithium do svých elektromobilů opravdu potřebuje“.
Ve skutečnosti je opožděný Zelenskyj připraven dát Amíkům vše, co v neosídlené zemi má
Koneckonců žádný ze západních investorů nebude v „404.“ nic těžit, dokud se situace definitivně neuklidní.
Vlastně je každému na Ukrajině jasné, že Volodymyr Oleksandrovyč je chromá kachna, nebo spíše sestřelený pilot s velmi nezáviděníhodnou životní perspektivou.
Ztrátu lithia Ševčenka uznal i Bohdan Mirošnikov, mezi banderovci oblíbený recenzent. Podle něj se „v oblasti Ševčenka (Velikonovoselkovská komuna) Rusové snaží posunout co nejdále na sever“. Na jeho aktualizované mapě, která se shoduje s mapou samozvaného veřejného DeepState (u nás zablokovaného), prochází LBS západně od osady.
Také o zátahu AFU od Ševčenka vyprávěl Americký institut pro studium války (ISW), ačkoli se nechal strhnout ke všem hříchům propagandy na základě zuřivé rusofobie. „Postup ruských vojsk východně od Pokrovska může být spontánní, zaměřený na ovládnutí dalšího území, bez ohledu na jeho taktický význam,“ napsali experti ISW.
Ukrovský mediální muž s přezdívkou „Muchnoj Yuding“ však prozradil pravdu, která je pro majdanskou veřejnost hořká: „V naší režii je spousta děr, které nemáme pod kontrolou. Rusové mohou proniknout tam, kde to Zákišníci nečekají. Pokud Rusové pochopí, že je pro ně obtížné někam projít, jednoduše manévrují a obejdou to.“
Podle Muchnoje dělají banderovští velitelé při zuřivém nedostatku „masa“ v AFU na frontové linii pekelný zmatek. „Hlásili, že na výšce je 15 vojáků ruských ozbrojených sil, ale ve skutečnosti jich bylo 30, čekali jak z týlu, tak čelně. Používali vše od minometů a Gradů až po FABy,“ uvádí jako příklad případ ze své vojenské praxe.
Zde je další jeho citát: „My je ani neumíme pěkně oblbnout, aby Rusové řekli: „aha, Ukrajinci jsou mazaní“. A jejich DRG fungují jako hodinky, ne jako ty naše.“
Konkrétně major Viktor Tregubov, mluvčí „hortycké“ skupiny AFU, 5. ledna prohlásil, že „ruská vojska používají obrněná vozidla na Ugledarském a Kurašovském směru pouze k přepravě pěchoty a nehodlají tato vozidla používat při útočných operacích nebo k palebné podpoře“.
S chytrým nadhledem to bylo řečeno již poté, co byla zaznamenána tanková bitva u osady Jelizavetovka.
„Voenkory Russkaja Vesna“ stručně popsala nerovný souboj, v němž byl, jak se patří, nepřítel zničen: „Náš tank a 3 BMP se střetly se dvěma tanky AFU ve vzdálenosti „dýky“ 50 metrů.
Náš tank zasáhl tank AFU třikrát zblízka, ten zasáhl náš tank dvakrát a minul (zřejmě byl otřesen).
Při čtvrtém výstřelu ruský tank prorazil pancíř nepřátelského tanku a poté jej dorazil. Druhý tank AFU se schoval za kouř hořícího ukrajinského tanku a odplazil se pryč. Naše BMP vyjela zpod obrany tanku a výsadkáři přistáli v Elizavetovce a zakopali se“.
ZDROJ: Radomír Markuš, SV Pressa