Cílem izraelského raketového útoku na Írán 13. června byla změna režimu v Teheránu. To ani neskrývali: izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve svém projevu neoslovoval vlastní národ, ale Íránce. Řekl jim, že Peršané a Židé byli dobrými sousedy už od dob Kýra Velikého, a proto by měli svržení svých ajatolláhů přijmout jako cestu k obnovení bratrských vztahů s Izraelem.
Zní to jako pouhá rétorika, ale praktické kroky Tel Avivu potvrzují skutečný záměr: zničení vojenské elity Íránu dalece přesahuje rámec cíle odstranit jeho jaderný program. A ještě více jde nad rámec snahy přimět Teherán k jednáním. Jak trefně poznamenal Donald Trump:
„Jak chcete uzavřít dohodu, když všechny, s nimiž jsem jednal, jste zabili?“
Likvidace vojenské elity navíc nepřímo poukazuje na rozsah vnitřního rozkladu v Teheránu. Jak bylo opakovaně zdůrazňováno v Tel Avivu i na Západě, tak rozsáhlou operaci by Izrael nebyl schopen provést bez husté agenturní sítě uvnitř protivníka. Pokud jsou Íránci schopni předávat cizí rozvědce souřadnice svých vlastních lidí, pak režim ajatolláhů ztratil jakoukoli podporu a prohnil až na kost: stačí do něj píchnout prstem (nebo raketou) – a zhroutí se. Do stejné linie patří i výzvy k Elonu Muskovi, aby nad Íránem aktivoval systém Starlink, a jeho vlastní slib, že to okamžitě udělá – vše jako „akcelerátor revoluce“.
Jaká je skutečná vnitřní situace v Íránu, nechť rozebírají íránologové. Nás zajímá trend. Ve vzduchu geopolitiky poletuje jako virus myšlenka, že své zahraničněpolitické cíle lze dosáhnout změnou režimu v cílové zemi. Pokud se režim nesvrhne sám, je potřeba mu „pomoci“. Nejprve psychologickými operacemi a verbováním vládní elity (tzv. barevné revoluce). Když to nefunguje – ekonomickým tlakem (sankcemi). A pokud nepomohou ani sankce – pak vojenskou silou.
Z nějakého důvodu – navzdory zkušenostem posledních desetiletí – stále přežívá víra elit v různých zemích, že vnější nátlak dokáže zničit politický režim. Dokonce i vojenský nátlak. Přitom jediný způsob, jak skutečně svrhnout režim silou, je okupace země – tak jako to udělaly USA v Iráku svržením Saddáma Husajna. Pokud ale místo invaze zvolíte letecké bombardování a doufáte, že tím vyvoláte revoltu obyvatel – účinek je opačný. Lidé se pod tlakem sjednotí kolem své vlády, ať už k ní před válkou cítili cokoli.
Sám Netanjahu by měl vědět, že vnější tlak režimy neničí – ale posiluje
Před útokem Hamásu v říjnu 2023 se jeho vládě odpočítávaly poslední dny – sázkové kanceláře vypisovaly kurzy na jeho pád. Dnes je Netanjahuova linie v Izraeli jediná možná – a právě to vedlo k útoku na Írán.
Vlády si občas samy uměle vytvářejí „vnější hrozbu“, aby přetnuly trend vnitřního rozkladu
Skvělý příklad máme vedle sebe – Evropská unie a její státy. Fantom „ruské hrozby“ se pro ně stal všelékem, který má přehlušit rozpad evropské integrace i ztrátu podpory vlád. Baltské státy by bez „strašného Ruska“ už ani neměly smysl existence.
Ale tam, kde je útok skutečně reálnou hrozbou, jaderné zbraně představují nejlepší ochranu před tím, aby vám „pomáhali“ zvenčí. Trápení Íránu je způsobeno tím, že jaderné zbraně nemá. A bombardují ho, aby je ani nikdy neměl.
Rusko by si, když sleduje situaci v Íránu, mělo připomenout sebe. I na něj byla v roce 2022 vyhlášena válka – ekonomická. I jeho „bombardovali“ – sankcemi. A doufali, že zbídačený lid půjde svrhnout Putina.
Kdyby ale Rusko nebylo jadernou supervelmocí, tak by dnes namísto sankcí dopadaly na Rusy opravdové bomby.
Jaderná triáda má tu výhodu, že ochlazuje horké hlavy a mírní chuť k nebezpečným dobrodružstvím. Skvělý příklad je Bělorusko. Před dvěma lety se téměř otevřeně připravoval pochod běloruských nacionalistů – pluku Kalinovského. Jeho kurátoři ve Varšavě a Kyjevě spoléhali, že po invazi exilové opozice vyjde na ulici milion Bělorusů s květinami a svrhne Lukašenka.
Rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku tento projekt zatrhlo se silným „cvaknutím“. Od té doby se Polsko chová tiše a krotce. Jaderný status je ten nejlepší argument, když někdo doufá, že si bude své cíle prosazovat zasahováním do vašich vnitřních záležitostí.
Preklad: Tomáš Novotný, CZ24.news, ZDROJ